Ilustrační foto. FOTO: commons.wikimedia.org/CC A 4.0
FOTO: commons.wikimedia.org/CC A 4.0
Anders Nielsen, vojenský analytik z Royal Danish Defense College, ve videopříspěvku vysvětluje, jaký dopad mají na Rusko ukrajinské útoky drony na jeho rafinerie. Zasahují vojenský i civilní sektor. Ačkoliv se ještě Putinův režim nedostal do kritického bodu, problémy narůstají rychle.
Kvůli útokům již Rusko muselo přistoupit k zákazu vývozu ropných produktů a jejich produkce se snížila o 12 až 14 procent. Také se objevily zprávy, že Rusko začalo dovážet ropné produkty z Běloruska a jedná o tom s Kazachstánem. Rusko, hlavní vývozce ropných produktů, je nyní zřejmě nuceno je samo nakupovat.
„Je samozřejmě na místě se ptát, proč proboha Ukrajina útočí na ropné rafinerie? Ukrajina má omezenou zásobu útočných dronů s dlouhým doletem, které mohou tyto útoky provádět, a existuje mnoho dalších typů cílů, u nichž si lze představit, že by bylo relevantní je zasáhnout. O co tedy jde v případě ropných rafinerií?“ ptá se Anders Nielsen. Nejdříve vysvětluje, co je ukrajinským cílem po technické stránce.
Rafinerie přeměňují ropu na benzín, naftu, letecká a další paliva. Úderem na rafinerie Ukrajina vytváří nedostatek pohonných hmot, což postihuje i armádu. Rafinerie je velmi složité a zranitelné zařízení a jeho oprava trvá dlouho, což může mít pro výrobu pohonných hmot dlouhodobé důsledky.
„Útokem na ropné rafinerie Ukrajina způsobuje nedostatek benzínu a dalších druhů pohonných hmot v ruském systému. Mohli zasáhnout i jiné prvky dodavatelského řetězce, ale zjistili, že ropné rafinerie jsou nejzranitelnějším místem. Důvodem je to, že ropná rafinerie je technicky velmi sofistikované zařízení. Takže pokud se jim podaří zasáhnout ropnou rafinerii na správném místě, bude trvat dlouho, než ji opraví, takže to může vyvolat určité dlouhodobé účinky.“
Navíc byly tyto rafinerie postaveny západními společnostmi a s pomocí západních komponentů, takže Rusko nejspíš nebude schopno je samo opravit.
Podle Nielsena bude Rusko muset v určitém okamžiku volit mezi dodávkami paliva pro vojenský a civilní sektor. Pokud Rusko obětuje dodávky armádě, nebude moci provádět útočné akce. Pravděpodobnější však je, že Rusko obětuje civilní sektor, což způsobí inflaci a bezprecedentní nárůst cen pohonných hmot.
Potíže s palivem vyvolají dominový efekt. Vyšší ceny pohonných hmot povedou ke zdražení dopravních služeb, což následně způsobí zdražení téměř veškerého zboží. Ruská ekonomika je již nyní pod silným tlakem, a pokud bude Ukrajina nadále zasahovat rafinerie, povede to k výraznému zvýšení inflace a v dlouhodobém horizontu ke kolapsu ruské ekonomiky.
„Rusko zatím kritického bodu nedosáhlo, ale pokud se Ukrajině podařilo během několika měsíců snížit rafinérskou kapacitu o 12 až 14 procent, představte si, co se stane do konce roku,“ poznamenává analytik.
Podle něj jsou ukrajinské útoky na takové cíle legitimní, protože jsou zaměřeny na zdroje dvojího užití. Nakonec mají Rusové sami na výběr, jestli chtějí obětovat svůj civilní sektor ve prospěch dobyvačné války, uzavírá Anders Nielsen.
Některé rafinerie zažily údery několikrát a Rusko již letos 1. března na půl roku zakázalo vývoz ropy, aby pokrylo své vnitřní potřeby.
„Načasování útoků je také správně zvoleno na začátek jarní osevní kampaně. V současné době poptávka po pohonných hmotách v ruském zemědělském sektoru rychle roste. V loňském roce se Rusko během srpnové sklizně potýkalo s nedostatkem pohonných hmot, což donutilo vládu omezit jejich vývoz,“ píše web Euromaidanpress.
Dne 22. března 2024 deník Financial Times tvrdil, že USA varovaly Ukrajinu před pokračováním úderů na ruské rafinerie s odkazem na obavy z růstu cen ropy a možné odvety. Není úplně jasné, zda k takovému varování skutečně došlo. Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak zprávu FT odmítl jako „falešnou informaci“, nicméně dodal, že Ukrajina má podle mezinárodního práva nárok zaměřit se na válečné kapacity agresorů. Podle něj Ukrajina nepřijme žádný diktát, jak má po dvou letech od invaze vést válku.
