Zákon o domácím násilí jde do připomínkového řízení. V červnu by mohl být ve sněmovně, myslí si Urbanová

Zákon o domácím násilí jde do připomínkového řízení. Deníku FORUM 24 to potvrdila poslankyně a zakladatelka iniciativy Pod svícnem Barbora Urbanová (STAN). Podle ní je reálné, aby se v červnu dostal do sněmovny. Návrh obsahuje především definici, která by měla nově být v občanském zákoníku. Zahrnuje například i psychické či ekonomické násilí, nejen to fyzické.

„Ano, zákon bude v nejbližších dnech poslán do připomínkového řízení. Znamená to, že budou mít ministerstva možnost se k němu vyjádřit, poté půjde tisk na vládu,“ sdělila poslankyně deníku FORUM 24. Zákon ve spolupráci s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou předkládá kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Podle vládního legislativního plánu by nová pravidla měla začít platit v lednu příštího roku.

„Myslím, že je poměrně reálné, aby v červnu ten zákon byl ve sněmovně. Pak jej budeme muset aktivně předřadit v rámci programu. Protože nepředpokládáme nijak zásadní rozpory, myslím, že pokud budeme zákon aktivně tlačit, měli bychom ho sněmovnou protlačit, čeká nás o tomto také jednání se senátory,“ myslí si Urbanová.

Dále čtěte

Poslankyně Urbanová: Domácí násilí není jen o tom, kdy teče krev. I konzervativnější kolegové chápou, že je třeba něco změnit

Domácí násilí není jen o tom, že partner do své partnerky kope v kuchyni a jí teče krev, ale má…

Nový zákon o domácím násilí by měl obsahovat také jeho definici, která momentálně v občanském zákoníku není. Jak uvedla poslankyně Urbanová, její podoba je prodiskutována nejen se zástupci dotčených ministerstev (v tomto případě ministerstvo spravedlnosti), ale také stranicky. Do její podoby zasahovala například i poslankyně Eva Decroix (ODS).

„Návrh zahrnuje definici domácího násilí, která by měla být nově v občanském zákoníku. Ta obsahuje mimo jiné i to, že pachatel a jeho oběť spolu nemusí sdílet společnou domácnost, můžou být například i bývalými partnery, mohou se tyto věci dít i mimo byt a dům. Dále obsahuje i psychické či ekonomické násilí, nejen to fyzické,“ říká Urbanová s tím, že dále řeší věci, které se dějí „poté“. „Třeba co se děje při rozvodu ⁠– při vypořádání společného jmění manželů se například konečně bude přihlížet k tomu, že se domácí násilí v rodině dělo, stejně tak při rozhodování o svěření do péče. Při rozvodu se nebude dát nařídit řízení s mediátorem, pokud se rozvod týká domácnosti, kde docházelo k domácímu násilí. V dalších zákonech dochází ke sjednocení definice s tou, která bude nově v občanském zákoníku,“ dodává. Zákon také předpokládá prodloužení institutu policejního vykázání z 10 na 14 dní.

Domácí násilí se týká až pětiny Čechů, ukázal průzkum, který si nechala udělat iniciativa Pod svícnem. Ta pomáhá obětem domácího násilí a sdílí jejich příběhy na sociálních sítích a ve svém podcastu. „Měla jsem pocit, že laická veřejnost nechápe, v čem problém domácího násilí spočívá. Že to není jen o tom, že partner do své partnerky kope v kuchyni a jí teče krev, ale že to má nějaký vývoj a že domácí násilí může být psychické, ekonomické, může mít mnoho forem a podob. A chtěli jsme skrze příběhy konkrétních lidí všechny ty podoby ukázat,“ řekla již dříve poslankyně Urbanová v rozhovoru pro deník FORUM 24. Je podle ní důležité nasměrovat přístup společnosti víc na stranu obětí a edukovat ji v tom, že oběť nemá důvod si to vymýšlet.

Přístup institucí k případům domácího násilí v současné době není jednotný a řešení závisí na jejich pracovnících. Jednotlivé profese spolu ne vždy komunikují. Služby navíc nejsou všude a všem dostupné. Překážkou jsou třeba stavební bariéry či chybějící tlumočení do znakového i cizího jazyka. Výzkumníci už dřív spočítali, že ČR ztrácí ročně kvůli domácímu násilí desítky miliard korun, a to na výdajích na nemocenské, zdravotní péči, policejní zásahy či justici.