Zástupci zemí Evropské unie ve středu odsouhlasili třináctý balík sankcí proti Rusku, který rozšiřuje sankční seznam o jména dvou stovek lidí, firem či institucí, které se podle unijní diplomacie nějakým způsobem podílejí na agresi proti Ukrajině. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Sankce musí ještě formálně schválit členské státy, stane se tak písemnou procedurou v příštích dnech ideálně tak, aby balíček vstoupil v platnost u příležitosti druhého výročí zahájení ruské agrese proti Ukrajině, které připadá na sobotu.

Kromě ruských subjektů na sankčním seznamu nově figuruje i několik čínských firem za to, že pomáhají Moskvě obcházet dříve přijatá opatření znemožňující nákup vojensky využitelných technologií. Jde o společnosti vyrábějící takzvané zboží či technologie dvojího užití, zejména drony.

Firmy ze sankčního seznamu mají zmrazený majetek na území EU a subjekty z unie s nimi mají zakázáno jakkoli obchodovat či jim poskytovat finance. Podle informací ČTK by mělo jít o čtyři čínské firmy a jednu indickou.

Dále čtěte

Lipavský o možném útoku Ruska na NATO: Scénáře jsou velmi realistické. Z Kremlu opravdu přichází mráz

ROZHOVOR / Scénáře ruského útoku na NATO, o kterých mluví západní politici, ale i německá armáda, jsou podle ministra zahraničních…

Schválení nových sankcí do poslední chvíle blokovalo Maďarsko, které k němu mělo výhrady. Podle ministra zahraničí Pétera Szijjártóa ukládání dalších sankcí vůči Rusku nedává smysl a poškozuje pouze ekonomiku Evropské unie. Nakonec ale Budapešť uvedla, že balíček nebude vetovat.

Česká republika chtěla do balíčku prosadit svůj návrh, aby EU omezila pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského se celá řada špionážních aktivit odehrává pod diplomatickým krytím, což je podle něj „veřejně známým faktem“. Česko proto požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém schengenu. Zároveň chce, aby EU přijímala pouze biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.

Český požadavek se zatím nepodařilo prosadit. Praha ale doufá, že by se mohl objevit v některém z dalších sankčních balíčků, které by měly brzy následovat. „Je to úkol, který jsem vytyčil pro českou diplomacii, pracujeme na tom,“ uvedl tento týden ministr Lipavský. „Věřím, že s tímto požadavkem jednoho dne uspějeme. Je potřeba mluvit s hlavními městy, abychom získali podporu dalších 26,“ dodal.