Zatímco se nám premiér, miliardář a mediální magnát Andrej Babiš směje díky své beztrestnosti do obličeje, tak místo něj ve vězení sedí jeho konkurent ve výrobě biopaliv Kamil Jirounek.
Jirounka se podařilo státním zástupcům, kteří podivně souzněli s Babišovou ideologií a rádi spolupracovali s Babišovými Lidovými novinami, zavřít až na třetí pokus. Kauzu rozjel Babišův spolupracovník generál Randák v roce 2011 v nedělní televizní diskuzi, když označil majitele firmy Oleo Chemical za korupčníky , kteří dosáhli odbytu své bionafty v pražském Dopravním podniku podplácením. Policie v době nástupu Babiše k moci nejprve v Oleu v kuklách a se samopaly zatýkala, pak musela všechny osvobodit a nakonec případ korupce odložila s konstatováním, že pro ni chybí důkazy a výběrové řízení na dodávku pohonných hmot proběhlo řádně. Pak se ovšem Kamila Jirounka podařilo dostat opakovaně před soud kvůli úvěrovému podvodu, který se rovněž nestal a při dalším pokusu soud přišil Jirounkovi uplatnění falešné směnky. Věcná podstata případu byla tak směšná, že jej osvobodil přímo z vězení Nejvyšší soud. Nyní Kamil Jirounek sedí ve vězení za „vyvedení 19 milionů korun“ z vlastní firmy. Peníze byly vyplaceny poradenské firmě za podporu při obchodním kontraktu a soudu chybí viditelná protihodnota plnění. Jinými slovy, naprostá stupidita, podle níž máme uvěřit tomu, že Kamil Jirounek a jeho společník okradli sebe sama a za to nyní sedí ve vězení. Společenská nebezpečnost jejich skutku je na první pohled nulová.
Za to společenská nebezpečnost skutků předsedy vlády Andreje Babiše je zcela alarmující. V jeho případu jsme ale žádné policisty v kuklách neviděli a jeho případ je po té, co evropský úřad OLAF potvrdil v kauze dotační podvod, u ledu.- Postarali se o to státnáí zástupci.
Biopalivo druhé generace, které Jirounek na českém trhu zavedl je podle evropských standardů kvalitnější než biopalivo, které vyrábějí chemičky předsedy vlády z řepky olejné. Babiš o převzetí firmy Oleo usiloval, ale nepovedlo se mu to. Pak se objevila podnikatelská skupina estébáků, shodou okolností s přátelskými vazbami na Babiše a hnutí ANO, a pod záminkou půjček na investice se do Jirounkovy firmy vetřela. A pak začalo čisté peklo, jehož důsledkem je, že ve vězení sedí velmi pravděpodobně zcela nevinný člověk. A v čele vlády naopak sedí ten, kdo s vysokou mírou pravděpodobnosti, stojí za jeho kriminalizací, což je zřetelné mimo jiné z toho, jakým masívním způsobem jeho Lidové noviny pracovaly na Jirounkově diskreditaci a snahu ho uvěznit.
Případy Babiše a Jirounka jsou skandálním příkladem fungování české justice. ve vězení sedí ten, kdo byl finančně slabší, třebaže vyráběl bez dotací lepší produkt. V čele vlády sedí ten, kdo je silnější, třebaže jeho holding ničí české životní prostředí.
Důvěra občanů v českou justici je na bodu mrazu. V Babišovu nevinu věří jenom ten, komu se to hodí do krámu. Iniciativy Milion chvilek pro demokracii a rekonstrukce státu zavedly sta tisíce demokraticky orientovaných Čechů na falešnou stopu, když jim vsugerovaly, že mají bránit nezávislost justice a prosazovat novelu zákona o státních zástupcích, aby byli žalobci nezávislejší na vládě. Žádné technické předpisy nemohou nahradit čest, demokratické přesvědčení, odevzdanost principům právního státu a odvahu. Tragikomické výmluvy státních zástupců, proč odložili trestní kauzu předsedy vlády jsou toho důkazem.