Záviš Kalandra i bojovníci Mašínů. Vězeňská služba zveřejnila pohřbené na Pankráci a hledá pozůstalé

Vězeňská služba sestavila seznam 69 popravených a zemřelých politických vězňů, jejichž zpopelněné ostatky rozsypali dozorci v 60. letech minulého století na bývalém popravišti pankrácké věznice. Pozůstalé by ráda pozvala na ekumenický obřad na společném pohřebišti. Žádá je proto, aby se přihlásili. Informovala o tom mluvčí bezpečnostního sboru Markéta Prunerová. Na seznamu figuruje například i Záviš Kalandra, který byl popraven ve vykonstruovaném procesu s političkou Miladou Horákovou.

Vedle levicového intelektuála a historika Kalandry jsou na seznamu také členové odbojové skupiny bratří Mašínů Zbyněk Janata a Václav Švéda. Sestavený přehled obsahuje jediné ženské jméno – Frýdu Geigerovou z Tanvaldu, která si v pražském vězení odpykávala doživotní trest za velezradu a zemřela ve věku 56 let. Zemřelí vězni jsou na seznamu v menšině, je jich 27. Skonali v Praze, na Mírově a ve dvou případech také ve Valdicích. Ostatní popravil komunistický režim na Pankráci.

Nejmladší obětí na seznamu je Jaroslav Kysela, kterého totalitní stát oběsil v jeho osmnácti letech. Chotěbořský rodák zaplatil životem za pokus o útěk z jáchymovského lágru, kam se dostal za přípravu k opuštění republiky.

Dále čtěte

Sladkost nevědomí Válkové aneb Kdo byl prokurátor Urválek, symbol komunistické zvůle 50. let

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková prý netušila, kdo byl prokurátor Josef Urválek, se kterým spolupracovala na několika textech. Společně…

Skutečnost, že v areálu pankrácké věznice odhalili archeologové pohřebiště se zpopelněnými ostatky, oznámili badatelé letos v červnu. Tehdy uvedli, že na místě se zřejmě nacházejíí pozůstatky více než 80 politických vězňů, kteří zemřeli mezi lety 1948 a 1965.

Z fragmentů spálených kostí smísených s hlínou nelze identifikovat, komu patřily. Badatelé proto vyšli z historických záznamů. Konkrétně dohledali jména popravených a zemřelých politických vězňů, jejichž urny nebyly vydány rodinám, ale byly zničeny na základě rozkazu ministra vnitra z roku 1960. Ten stanovil, že nevydaná urna má být uložena po dobu jednoho roku a poté zlikvidována. Kabinet dokumentace a historie Vězeňské služby spolupracoval na vzniku seznamu s Národním archivem, Ústavem pro studium totalitních režimů a Vojenským historickým ústavem.

Cílem projektu bylo zjistit, co se stalo s ostatky politických vězňů, které nebyly uloženy na Ďáblickém hřbitově nebo na pohřebišti v Motole. Nejprve museli vědci vyhledat kremační čísla, která prokazují, že byl zemřelý zpopelněn. Poté řešili, zda urnu dostala rodina. To se ale dělo jen výjimečně. Většina schrán putovala k uložení právě na Pankrác. Část uložených uren pak byla v roce 1965 převezena do Motola, zbylé se ale nenašly.

Pozůstalí se mohou ozvat na e-mailové adresy [email protected] nebo [email protected] či telefonicky na čísla 244 024 710 a 602 622 235. Ti, kteří se přihlásí, pozve Vězeňská služba na obřad v pankrácké věznici. Vzpomínku chce bezpečnostní sbor uspořádat do konce letošního roku.

Společné pohřebiště zpopelněných ostatků politických vězňů popravených a zemřelých v letech 1949 – 1965: