Ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová před několika týdny oznámila, že hodlá kandidovat do Evropského parlamentu na kandidátce hnutí STAN. Spolu s Janem Farským bude ve volbách lídryní. Hnutí to zdůvodnilo mimo jiné tím, že Nerudová dokáže vzbudit zájem o politiku u mladých lidí. To ale zkritizoval současný europoslanec Jan Zahradil (ODS), podle kterého je taková rétorika jen „současná móda“.

„Profesorka Danuše Nerudová dokáže vzbudit zájem o politiku u mladých lidí. A jsou to právě oni, kdo budou v naší zemi žít i za 30, 40 let. O jejich budoucnosti se rozhoduje. My Starostové, stejně jako Danuše Nerudová, nechceme zpátečnickou Evropu, chceme Evropu soběstačnou, udržitelnou a bezpečnou. Proto spojujeme síly,“ oznámilo hnutí STAN na sociální síti.

Na připojeném videu mluví členové STAN o tom, proč se hnutí rozhodlo s Nerudovou spolupracovat. „Ona je připravená pracovat. Pracovat pro Českou republiku, pracovat pro Evropu, a to samé máme my jako Starostové a nezávislí,“ říká ministr vnitra Vít Rakušan.

Video se ale nelíbilo europoslanci Janu Zahradilovi (ODS). „Jasně, to je teď taková móda – že Evropa už není pro „starý“, ale pouze pro „mladý“. Ještě lepší je to slyšet přímo od ministra vlády,“ zkritizoval europoslanec.

Poslankyně Barbora Urbanová (STAN) se ale proti tomu ozvala. „Že je Evropa pouze pro mladý, tam nikdo neřekl. Že jsme ale strana, která rozhodně s láskou nevzpomíná na minulost, ale hlavně dělá všechno proto, aby budoucnost nevypadala jako 2. díl filmu „U mě dobrý“, to je fakt,“ rýpla si.

Zahradil ale trval na svém. „Jj. Kupředu, zpátky ni krok. Nechť zhyne starý podlý svět. Atd. Znám, už jsem to slyšel i zažil. Jen nová variace staré písně,“ odpověděl poslankyni. Ta ho ale upozornila, že to vidí příliš černobíle. Zopakovala, že nikdo nechce, aby „starý svět zahynul“.

Kandidátka STAN v eurovolbách by měla nést název Starostové a osobnosti pro Evropu. Nerudová má vést kandidátku za osobnosti pro Evropu, Jan Farský za Starosty.

České europoslance si lidé budou vybírat 7. a 8. června příštího roku, termín ale podle ministerstva vnitra musí formálně vyhlásit prezident Petr Pavel. Má na to zhruba osm měsíců, neboť rozhodnutí hlavy státu o termínu voleb musí být vydáno nejpozději 9. března 2024. Strany a hnutí mají mít s ohledem na zákonné lhůty na sestavení a předložení kandidátních listin pro eurovolby čas do 2. dubna příštího roku.

Nové složení unijního zákonodárného sboru určují voliči na pět let. Obyvatelé 27 zemí bloku půjdou k volbám poprvé po odchodu Velké Británie z EU. Celkem Evropané vybírají 705 poslanců. Každá země vybírá takový počet zástupců, který odpovídá její velikosti.