Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) FOTO: Tomáš Zdechovský / se svolením autora
FOTO: Tomáš Zdechovský / se svolením autora
Myslím, že takové to nálepkování a kulturní války už bychom měli vynechat a měli bychom se soustředit na věci, které jsou fakt důležité, prohlásil v rozhovoru pro deník FORUM 24 europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Reagoval tak na otázku, zda například lidovci a jiní konzervativní politici svými postoji nepřispívají k nenávistným náladám vůči LGBT komunitě.
Na plenární zasedání Evropského parlamentu byl zařazen bod „Rostoucí počet trestných činů z nenávisti vůči LGBTIQ osobám v Evropě“. Jde o reakci na nedávný homofobní útok v Bratislavě, do Štrasburku v této věci dokonce dorazila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Vnímáte to i vy jako problém, o kterém by se mělo diskutovat?
Vzhledem k tomu, že se posledních osm let dívám na evropský prostor a mám informace a můžu srovnávat útoky proti jednotlivým skupinám, ať už je to kvůli sexuální orientaci, barvě pleti, původu, tak si myslím, že problém to je. Když někdo zavraždí dva lidi, tak je to vždycky problém. Nevím, zda ten pachatel věděl, koho vraždí a jak vraždí, zda to byl nějaký zkrat, ale je potřeba určitě mluvit o respektu k lidem. Jakýkoli takový čin vyvolává spoustu otázek, takže když se o tom bude diskutovat, myslím si, že to není nic proti ničemu.
Nepřispívají v České republice lidovci a jiní konzervativní politici svými postoji k nenávistným náladám vůči LGBT komunitě? Například postojem ke sňatkům homosexuálů.
Já to obrátím. Nedalo by se to úplně stejně vztáhnout na levicové strany a levicové poslance, kteří šíří nenávist ke křesťanství, tradičním hodnotám a kultuře? Já si myslím, že je blbost, že by k tomu někdo přispíval. Prostě máte na věci jiné názory. Být konzervativní neznamená automaticky někoho nenávidět. Já spoustu lidí respektuju, je mi úplně jedno, co si doma dělají v posteli, nezajímá mě to. A vůbec je ani nesoudím, jací jsou nebo nejsou. Já si myslím, že takové to nálepkování a kulturní války už bychom měli vynechat a měli bychom se soustředit na věci, které jsou fakt dneska důležité. A to, že nám za humny zuří válka a že jsou ekonomická témata, která zajímají 99 procent společnosti a která je potřeba vyřešit.
Nechci to vůbec dávat do souvislosti s LGBT komunitou. Nevím, zda budete souhlasit, ale mám pocit, že levicové strany v současné době intenzivně komunikují, z mého pohledu, naprosto marginální témata.
Protože nemají témata, protože levice ztratila téma. Jejich hlavní téma dřív byla ochrana chudých, a ta společnost obecně prostě zbohatla. Rozdíly ve společnosti pořád jsou, ale nejsou tak výrazné a hlavně ta témata, která měly levicové strany – takové to populistické rozhazování – jim dneska vzali lidé jako Andrej Babiš, Viktor Orbán a další lídři. Takže přestaly mít taková ta tradičně levicová témata. Mohli jsme to vidět v České republice na odborářské demonstraci proti chudobě, na kterou přišlo 700, možná 1000 lidí. Zatímco na demonstraci proruských aktivistů přišlo několik desítek tisíc lidí. Tady je vidět, že lidi zajímají úplně jiná témata než ta, která se snaží levice nastolit.
Do Evropy aktuálně proudí mnoho běženců především ze Sýrie. Reagovala podle vás česká vláda správně a včas na migrační vlnu? Tedy tím, že zavedla kontroly na hranicích se Slovenskem.
Určitě ta reakce mohla přijít mnohem dříve, protože ti syrští migranti chodili přes hranici už celé léto. A podle mě ten zásah mohl přijít třeba už v červenci, abychom je odstrašili. Oni si mezi sebou potom řeknou, že na hranicích jsou kontroly, že je někdo někam vrací, že je někdo zadrží. A to samozřejmě následně snižuje ty tlaky na to dát se do pohybu. Většina těch lidí nepochází z žádných válečných zón. Většina z nich jsou dobře situovaní Syřané, kteří dneska žijí v bezpečné zemi, to je Turecko. Oni jenom proto, že cítí šanci se někam posunout, tak se vydají na cestu. A to ukazují první výsledky těch zátahů na hranicích a vyšetřování.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) prohlásil, že aktuální řešení na česko-slovenských hranicích je krajní řešení a není možné jej mít dlouhodobě. Tím také obhajuje to, proč byly kontroly zavedeny později. Souhlasíte s tím?
Krajní řešení to je, nicméně to řešení je občas nutné. To nejsou klasické hranice. Kdybyste je chtěl, tak těch lidí tam musí daleko víc, tohle je jen demonstrace síly pro odstrašení těch pašeráků. My víme, že je to miliardový byznys a my jsme ho prostě měli dříve stopnout.
Volá se po evropském řešení, jak by podle vás mělo vypadat?
To celoevropské řešení je silná pohraniční stráž Frontex, která koordinuje ochranu vnějších hranic. Žádné jiné inteligentní řešení neexistuje. Já nechci stavět ploty. Ale viděli jsme to na Bělorusku, kdy prezident Alexandr Lukašenko vozil migranty letadly z Iráku, ze Sýrie, z Afghánistánu a z dalších zemí do Evropy a posílal je přes Polsko. Dělal hybridní válku proti polské vládě. A tady je potřeba od začátku do konce ty případy monitorovat, a případně ty lidi prostě zastavit. Ať se to někomu líbí, nebo ne. Je to krajní řešení, nemáme ho rádi, nikdo z nás nechce ty lidi někde zastavovat, ale nemůžeme otevřít hranice Evropy pro všechny.
Zvyšuje počet běženců proudící do Evropy podle vás hrozbu nějakých teroristických útoků ze strany muslimských radikálů? Nezapomíná se kvůli ruské agresi na Ukrajině i na toto nebezpečí?
Tajné služby na to dlouhodobě upozorňují. Je dobré si přečíst zprávu BIS, podle které je v těchto skupinách lidí, kteří sem přicházejí. To nejsou jen migranti, ale chodí sem různí přívrženci extrémistických hnutí. Ať už je to Tálibán, který sem posílá své bojovníky a ti tady mohou být jako spící buňky. Nebo Islámský stát, který už podle dat z roku 2016, 2017 posílal své džihádisty na území Evropské unie s tím, aby později udělali teroristické útoky. K těm nedošlo díky koordinaci a činnosti tajných služeb. Ale je důležité tyhle informace vědět a vědět, že tajné služby díky své činnosti překazí řadu organizovaných teroristických útoků, ke kterým mohlo dojít.
Nezapomíná se ale v současné době trochu na tyto teroristické hrozby? Zda to není trochu spící problém.
Je to problém, o kterém jsme dlouho nemluvili, a je to problém, který je potřeba nastolit jako vážné téma. Ona migrace, s ohledem na covidová opatření, nebylo žádné velké téma. Různé karantény a uzavírky znemožňovaly migrantům se kamkoli dostat. Dnes je situace jiná a je potřeba na ni adekvátně reagovat. A to je i ten důvod, proč ministři vnitra Evropské unie o tomto tématu jednali a ještě budou jednat v době českého předsednictví.
Dá se nějak na evropské úrovni zabránit financování terorismu?
Je potřeba se podívat, kde je největší potenciální hrozba teroristického útoku pro evropskou společnost. Jednoznačně největší problém vidím v sunitském a šíitském radikálním terorismu. Vlastně v hnutích, která jsou napojena na různé radikální imámy. Evropa řeší poslední léta veliký problém radikalizovaných lidí skrze muslimské bratrstvo, které má původ v Egyptě. Je potřeba jej odstřihnout od evropského financování. My jsme v rámci boje proti islamofobii vlastně financovali řadu organizací, které byly s nimi spojené. A to je potřeba jednou provždy ukončit. Například v Rakousku je muslimské bratrstvo zakázané a já si myslím, že bychom to měli udělat celoevropsky. Organizace, která je proti demokratickým hodnotám naší společnosti, která je neuznává a chce proti nim bojovat, nemá na území Evropské unie co pohledávat. Určitě nemá být financována ze států Evropské unie a máme také zamezit tomu, aby byla financována ze třetích zemí, především z Kataru.
