Vláda odmítá Zemanův návrh na brutální zvýšení daní. Bude to ale mít těžké

Premiér Petr Fiala (ODS) (Zbyněk Pecák / se souhlasem autora)

Premiér Petr Fiala (ODS) | FOTO: Zbyněk Pecák / se souhlasem autora

Poslanecká sněmovna začala v pátek projednávat státní rozpočet na letošní rok. V úvodu vystoupil se svým projevem i prezident republiky Miloš Zeman, který ovšem neřekl nic překvapivého či nového. Především zopakoval některé své dřívější názory, stanoviska a návrhy, o kterých v minulosti hovořil už mnohokrát. Zejména ty, které se týkají rušení daňových výjimek a snížení daně z příjmu fyzických osob v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy. Přesto je dobré se u některých bodů Zemanovy řeči zastavit, protože i vláda Petra Fialy si bude muset odpovědět na otázku, co dál a zda se skutečně ve zbytku volebního období obejde bez zvyšování daní.  

Rozpočet, který Fialova vláda poslala do dolní komory parlamentu, má schodek 280 miliard korun. Vláda Andreje Babiše přitom navrhla rozpočet s deficitem 376,6 miliardy korun. Jeho příjmy se pak oproti původnímu návrhu zvýšily o 62 miliard korun a jak ve sněmovně zdůraznil ministr financí Zbyněk Stajnura, předložený rozpočet obsahuje úspory ve výši 77 miliard korun. Vzhledem k tomu, že na jeho projednání vládní koalice neměla mnoho času, to není rozhodně málo.

V novém čísle Týdeníku FORUM. Vedoucí kanceláře prezidenta Havla Ivo Mathé, který na Pražském hradě působil v letech 1999-2003, má detailní povědomí o pravomocích svého nástupce Vratislava Mynáře. (Týdeník forum)

Prezident Zeman ve svém projevu ke státnímu rozpočtu hned na začátku zmínil, že v této fázi, kdy většina prognóz počítá s asi 3% růstem ekonomiky v letošním roce, má být rozpočet zaměřen na splácení minulých dluhů. Podle Zemana nyní nastal čas dluhy splácet a tento čas dopadl na současnou vládu. Stejně tak prezident uvedl, že ačkoli předložený návrh rozpočtu je označován za protiinflační, on ho pokládá za proinflační.

Splácení dluhů je samozřejmě pěkná věc, ale když se podíváme na roky 2014 až 2019, kdy naše ekonomika rostla průměrně o 3,6 %, tak státní rozpočet byl v přebytku pouze dvakrát (v roce 2016 to bylo 61,77 miliardy a o dva roky později jen 2,94 miliardy korun). Ve zbývajících letech měl rozpočet schodek od 6,15 miliardy až po 77,78 miliardy korun. Ani v době dlouhotrvajícího růstu se tak dluhy nesplácely. Chtít to právě teď v situaci, kdy loňský rozpočet skončil s deficitem 419,7 miliardy korun, je poněkud nerealistické, byť to nic nemění na tom, že rozpočtový schodek na letošní rok mohl být výrazně nižší.

Důležité je ovšem připomenout, že tento rozpočet připravila vláda Andreje Babiše a Fialova vláda ho pouze v časovém presu upravila. Její možnosti v tomto směru byly omezené, což je třeba vzít v potaz. Až současná vláda předloží rozpočet, jehož přípravu bude mít ve svých rukou od začátku do konce, bude namístě od ní očekávat více. V této situaci je však nutné zohlednit okolnosti, kdy kabinet zkrátka některé změny v rozpočtu nemohl navrhnout, protože na ně neměl dostatek času, případně by vyžadovaly legislativní úpravy, které rovněž potřebují více času.

Dramatické zvyšování daní

Na druhé straně je pravda, že Miloš Zeman kritizoval už původní návrh rozpočtu, se kterým přišla ministryně financí Alena Schillerová. Ten považoval za málo úsporný a nedostatečně investiční, a dokonce vyhrožoval tím, že bez patřičných změn by zvažoval jeho vetování.

Miloš Zeman v poslanecké sněmovně (ČTK)

Ve skutečnosti ale Miloš Zeman nechce státní dluhy splácet úsporami, nýbrž pomocí dramatického zvyšování daní, kterému se ve svém projevu v dolní komoře věnoval snad ze všeho nejvíce a které také urputně a odhodlaně prosazoval, respektive tlačí ho dlouhodobě, takže v tomto smyslu v pátek nemluvil o ničem novém.

Znovu zmínil, že celkový rozsah daňových výjimek je 380 miliard korun a že kdyby poslanecké sněmovně a této vládě nechyběla politická odvaha, obratem má přebytkový rozpočet a splácí dluhy. Dodejme, že Zeman by zrušil i slevu na poplatníka, která by reálně výrazným způsobem zvýšila daň z příjmu fyzickým osobám.

A stejně tak prezident opět kritizoval snížení daně z příjmu fyzických osob ve spojitosti se zrušením superhrubé mzdy, které podle něj připravilo státní rozpočet o 90 miliard korun, a upozornil, že prosazoval platnost zákona pouze na dva roky, což je obsaženo i v jeho důvodové zprávě. Právě kvůli tomu Zeman prý tento rozpočet pokládá za proinflační.

Zemanovo razantní zvyšování daní je však pravým opakem toho, o co usiluje premiér Petr Fiala. Ve své páteční řeči ve sněmovně to znovu zopakoval: „Někteří nám říkají: Měli byste to dělat jinak, měli byste zvýšit daně a způsobili jste to i tím, že jste v loňském roce daně snížili, pomohli jste tomu z opozice. Ale dámy a pánové, toto není problém rozpočtu. Příjmy rozpočtu v letošním roce budou vyšší o 228 miliard korun. O 228 miliard korun. Problém tedy není rozhodně na stránce příjmu, na příjmové stránce rozpočtu, ale problém je ve výdajích. A právě na výdaje jsme se soustředili. A nezvyšovat daně, to je naprosto správné. A je to důležité.“

Zeštíhlení státu a rušení agend

Máme tady tím pádem dva úplně odlišné přístupy. Zeman by brutálně zvyšoval daně. Byť i on přiznává, že jeho návrhy – především zrušení veškerých daňových výjimek – se rovnají politické sebevraždě. Jeho rady jsou tak trochu hra, kdy ani on nepočítá s tím, že by se mohly realizovat. Kdyby je někdo vzal vážně a bezezbytku naplnil, výsledkem by byla nejenom lidská, nýbrž i ekonomická katastrofa. Premiér Fiala a ministr financí Stanjura pak omezují a ještě budou hodně omezovat   státní výdaje.

Johana Hovorková, Milan Tesař, Veronika Kučíková, Dan Hrubý a Jaroslav Bican z nové redakce Týdeníku FORUM (Roman Black Černý a Michal Hošek)

V každém případě je ale hloupost tvrdit, jak to dělá Zeman, že vláda, protože neměla odvahu ke zvýšení daně z příjmů fyzických osob a zrušení daňových výjimek, byla nucena provést bolestivé škrty. Strany tvořící Fialovu vládu jsou v tomto ohledu od začátku konzistentní – zvyšování daní odmítají a chtějí snižovat výdaje. Otázka samozřejmě je, zda je tento přístup dlouhodobě udržitelný a kam až s ním mohou dojít.

Co se týče daňových výjimek, Fialova vláda zrušení některých z nich pravděpodobně zváží, ovšem na slevu na poplatníka, zdanění důchodů a bonus na děti sahat nechce, jak ve sněmovně uvedl Stanjura. Právě to jsou ale ty největší daňové výjimky. Podle ministra financí jsou tak ve hře nikoli desítky, nýbrž jen jednotky miliard.

Stanjura vidí cestu v legislativních změnách, zeštíhlení státu, v rušení agend a formulářů a následné redukci počtu státních zaměstnanců. Uvidíme, jestli tím vláda v příštích letech dokáže uspořit 130 miliard, pokud vyjdeme z toho, že ministr financí chce snížit aktuální deficit rozpočtu ve výši 280 miliard na 150 miliard korun do konce tohoto volebního období.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]