Prezident Miloš Zeman FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Co Miloš Zeman při svém týdenním mlčení studoval, to přesně nevíme. Pokud jde o některé argumenty, je pozoruhodné, že se shoduje s tím, co vykládají proruské dezinformační weby.
Opisuje Zeman, nebo má jen dlouholetým kontaktem s různými kremelskými bytostmi už tak uzpůsobené myšlení, že ho ty nesmysly napadají samy od sebe? Detaily nám možná jednou nějaký historik dodá. Pokud bychom se toho ale nedožili, můžeme se klidně spokojit s tím, co je podstatné. Ing. Miloš Zeman, momentální prezident, se chová jako služebníček kremelské propagandy.
Čeští elfové, občanské hnutí, které mapuje dezinformační kampaně na českém internetu, přineslo rozbor Zemanova nedělního projevu na CNN Prima News.
Ve zprávě se píše:
Miloš Zeman používá ve svém projevu k Vrběticím stejné argumenty jako dezinformační weby
Prezident Miloš Zeman vystoupil dne 25. dubna 2021 na CNN Prima News k tématu útoku GRU ve Vrběticích z podzimu 2014. Učinil tak týden po odhalení celé kauzy. Ve svém vystoupení použil i některé narativy, které se objevují v dezinformační sféře a které mají v daném kontextu za cíl zpochybnit oficiální vyšetřovací verzi, tvrzení bezpečnostních složek a rozmělnit informace o skutečných vinících a implikacích pro bezpečnostní situaci v ČR. Přinášíme přehled těchto narativů a jejich kontext:
Co všechno dokázal Miloš Zeman ve svém projevu rozehrát. FOTO: Čeští elfové
FOTO: Čeští elfové
1) Útoky na BIS a Michala Koudelku
Miloš Zeman řekl, že výročních zprávách, jak veřejné, tak neveřejné části se nikdy podezření týkající se Vrbětic neobjevovalo. V rozhovoru dále řekl, že nemá rád zpravodajské služby (obecně) a zmínil falešné informace CIA o chemických zbraních v Iráku. Zeman rovněž zaútočil na BIS v souvislosti s tím, že stále nedostal informace o „živých operacích“. Jejich poskytnutí by ale mohlo ohrozit činnost BIS.
Kontext: Miloš Zeman dlouhodobě útočí na zpravodajské služby, zejména kontrarozvědku BIS a jejího ředitele Koudelku, kterého opakovaně odmítá povýšit do hodnosti generála. Falešná symetrizace mezi akcemi spojeneckých zpravodajských služeb a služeb států, které se vůči ČR chovají nepřátelsky, rovněž patří k repertoáru dezinformačních webů.
2) V případě Vrbětic jsou ekvivalentně důležité vyšetřovací verze – že se jednalo o neodbornou manipulaci s municí, nebo že se jednalo o akci se zapojením vojenské rozvědky GRU, jejímž cílem měla být munice bulharského obchodníka se zbraněmi Gereva
Kontext: Z veřejných zdrojů nevyplývá, že by se v současné době jednalo o ekvivalentní hypotézy. Zároveň reakce české vlády i volených zástupců, zejm. v souvislosti s tvrdým postupem vůči ruské ambasádě v ČR, nenasvědčuje tomu, že by to byly pochybnosti o zapojení zpravodajců z GRU do incidentu. Tento narativ může přispívat k rozmělňování oficiální verze události a ponechávat prostor pro pochybnosti v souvislosti s oprávněností české reakce ve vztahu k Rusku.
3) Zpochybnění doby vyšetřování a konstatování, že zatím nebyly předloženy důkazy přítomnosti zpravodajců GRU na místě činu v době incidentu
Kontext: Dle slov nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana teprve na podzim roku 2020 byly ve Vrběticích dokončeny všechny pyrotechnické a další likvidační práce a bylo tedy možné pokračovat v ohledání místa činu. Zároveň v roce 2018 (tedy 4 roky po události) po útoku v Salisbury bylo k dispozici ztotožnění dvou podezřelých, Miškina a Čepigy, s GRU, což dalo vyšetřovatelům do ruky nová vodítka, která bylo třeba podrobit zkoumání. Vyšetřování stále probíhá, nepřímé důkazy nasvědčují tomu, že oba podezřelí zpravodajci GRU byli na místě v době incidentu.
Je třeba podotknout, že se nejedná výlučně o agendu dezinformačních webů, argumentaci využívají i další aktéři, nicméně např. na parlamentní úrovni se jednalo o aktéry protisystémové (zástupci SPD, KSČM, L. Volný).
4) Může se ukázat, že jde o zpravodajskou hru
Kontext: Narativ o zpravodajské hře se objevil na dezinformačních webech již v první vlně reakcí, má za cíl zpochybnit práci bezpečnostních složek a rovněž podporovat nedůvěru společnosti v jejich práci.
Je třeba podotknout, že se stejně jako v případě zpochybnění doby vyšetřování nejedná výlučně o agendu dezinformačních webů, argumentaci využívají i další aktéři, nicméně např. na parlamentní úrovni se jednalo o aktéry protisystémové (zástupci SPD, KSČM, L. Volný).
Miloš Zeman se v posledních letech hned v několika případech (Rosatom, Sputnik V, útoky na zpravodajské služby) postavil na stranu Moskvy namísto Prahy, čímž legitimizoval některé narativy propagované právě prostřednictvím proruských dezinformačních webů i ruských oficiálních míst. Několik minut po projevu ruská agentura Interfax vydala zprávu, ve které využila Zemanova vyjádření, že neexistují důkazy o přítomnosti zpravodajců GRU ve Vrběticích v okamžiku výbuchu v muničním skladě.
Tolik zpráva občanského hnutí Čeští elfové.
Když se podíváme na poslední výtvory na dezinformačních webech, tak se to tam putinovskými pseudopravdami jen hemží.
Česká verze ruského Sputniku radostně sesbírala výroky, které se staví na Zemanovu stranu:
Tiskový mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček adresoval poděkování lidem, kteří vyslovili podporu hlavě státu v souvislosti s nedělním projevem ohledně kauzy Vrbětice.
„Převelice děkuji mnoha občanům za slova podpory adresovaná panu prezidentovi. Jeden z ohlasů mne dojal a promluvil mi ze srdce: Mohu konstatovat jediné – máme na Hradě po roce 1938 prvního skutečně statečného prezidenta!“ napsal Ovčáček na twitteru.
„K vystoupení pana prezidenta: Já mám Miloše Zemana také rád, a nechci ho proto kritizovat. Potvrdil, že ho vláda informovala, potvrdil, že naše kroky podpořil. Jsem rád, že v zásadních krocích jednají ústavní činitelé ve shodě,“ okomentoval po svém projev hlavy státu vicepremiér Jan Hamáček.
Na stranu Zemana se postavil i předseda poslanecké sněmovny Radek Vondráček v debatě s předsedou senátu Milošem Vystrčilem v tom samém pořadu, v němž předtím měl zmíněný projev prezident. Vondráček počínání prezidenta hájil.
„Koneckonců, Miloš Zeman vždycky říká, dejte mi linkovaný papír, a já budu psát napříč. Miloš Zeman, řekněme, poskytl prostor a čas pro řešení té situace,“ uvedl Vondráček.
Podle Vondráčka existuje shoda nejvyšších představitelů státu na tom, že kauzu Vrbětice je třeba vyšetřit.
„A v těch jednotlivých krocích pan prezident podpořil pana premiéra. Naprosto,“ podotkl. To, že prezident Miloš Zeman může mít jisté pochybnosti, je podle předsedy sněmovny z hnutí ANO v pořádku.
Komunistická europoslankyně Kateřina Konečná projev prezidenta ocenila. V jejím komentáři však padly zmínky na adresu dalších politiků.
„Myslím, že prezident Zeman ve svém projevu řekl, co cítí v souvislosti s kauzou Vrbětice většina obyvatel. Chápu, že se nelíbil křiklounům z KDU-ČSL, antiruským postavičkám v ODS nebo válečníkům v TOP 09. Škoda, že v podobném duchu nevystoupili minulý týden Hamáček s Babišem. Ale to bych od nich asi čekala moc…“ napsala.
Podle místopředsedy SPD Radima Fialy se Zeman snažil o maximální objektivitu a jeho vystoupení bylo pro české občany.
Někteří předpokládali, že takové Zemanovo vystoupení bude následovat vlna kritiky.
„Ten Zeman tedy dostane. Od novinářů, politiků, na sociálních sítích… to bude hukot,“ upozornil na reakci odpůrců mediální analytik Vadim Petrov.
„Takže prezident nejenže potvrdil mou domněnku, že nemáme důkazy schopné obstát aspoň před českým soudem, my nemáme dokonce ani důkazy toho, že oba chlapci ve Vrběticích vůbec kdy byli… (kdybychom něco hodného označení slovem ,DŮKAZ‘ opravdu měli, chovala by se vláda jinak – mohla by si dovolit být sebevědomá doopravdy, a ne to pouze špatně přehrávat),“ vyslovil se k vystoupení Zemana právník Pavel Hasenkopf, který byl od roku 2009 poradcem tehdejšího prezidenta Václava Klause.
Kritiku opozičních politiků Sputnik cituje taky, ale aby bylo jasné, jak to chápat, dostal článek titulek: „Opozice je v hysterii, Zemanův projev k Vrběticím neunesla. Bojí se i návratu Rosatomu do Dukovan.“
