Miloš Zeman na sjezdu KSČM v dubnu 2018 FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Prezident Miloš Zeman nevystoupil s žádným projevem k 70. výročí justiční vraždy doktorky Milady Horákové, poslal pouze věnec, který ani nepřišel položit osobně. Významný den ignoroval stejně jako 21. srpen a výročí okupace z roku 1968 nebo 17. listopad, a to i přesto, že v roce 2019 jsme slavili třicet let svobody. Ptáte se proč? Je to jednoduché. Toto nejsou výročí Miloše Zemana a jeho voličů. Náš prezident se přátelí s komunisty a ti ho také volí. Svoboda, demokracie a spravedlnost ho vůbec nezajímají.
Zeman, kterému navíc zdravotní stav nedovoluje vykonávat funkci tak, jak by jinak bylo u prezidenta normální, se zásadně zúčastní jenom takových akcí, kterými naštve své kritiky, případně se hodí těm, kdo na jeho prezidentství vydělávají (a proto občany udržují v iluzi, že ta izolace jsou jen občasné pyžamkové dny v Lánech).
Miloš Zeman se své nenávisti a zášti už nikdy nezbaví a nedokáže se nad ně povznést ani v době, kdy si celý národ připomíná takový zločin, jakým byla justiční vražda doktorky Milady Horákové. Český prezident je za zdmi Lán, už i na konferencích za něj projevy předčítají jiní a pro Martina Nejedlého a Vratislava Mynáře skutečně není vůbec ničím důležité, aby se Zeman objevil na veřejnosti a zachoval se jako opravdová hlava demokratického, civilizovaného státu.
Jenže my takového prezidenta nemáme. Z rozhodnutí většiny občanů, Ruské federace a Číny máme na Pražském hradě člověka, který ani během koronavirové krize nezapomněl v projevu, kterým měl alespoň trochu povzbudit národ, jen urážet a plivat na ty, kteří jej nevolili.
Takže si můžeme zapsat další výročí, na které se Miloš Zeman vykašlal. Pravda je, že tentokrát to dotáhl opravdu daleko. Na druhé straně musíme uznat, že toto mlčení je daleko lepší, než když prezident v tentýž den před dvěma lety, 27. června 2018, oslavil výročí vraždy Milady Horákové tím, že jmenoval vládu agenta StB s podporou komunistů.
