Prezident Miloš Zeman v současné době nezklidňuje situaci, podobně jako vláda, ale pokračuje v konfrontačním tónu. Dopouští se hrubých faulů na adresu umělců a podnikatelů v problémech. Sám by měl jít příkladem a může požádat o snížení rozpočtu Hradu. Naopak chce o třetinu víc.
Výroky hlavy státu jsou v dnešní krizi, kterou do značné míry způsobila svojí liknavostí Babišova vláda pod prezidentovým patronátem, skandální a nepřijatelné. S ubývajícím časem prezidentského mandátu jsou Zemanova vyjádření každým dnem nenávistnější a stále více stupňují polarizaci ve společnosti. Je příliš uzavřený ve své slonovinové věži a neví, nebo nechce vědět, co se děje v reálném životě. Nezajímá ho to.
Ztráta sebekontroly
Zeman ztrácí sebekontrolu a bez obalu střílí jedovaté šípy na všechny strany, i do vlastních řad jako v případě zpěváka Dana Hůlky. Přesto nelze některé jeho výroky ignorovat. Připravovaný útok s účelově vyrobeným komprem na ředitele BIS Michala Koudelku znovu vyvolává otázky, čí zájmy český prezident vlastně hájí.
Zemanova neskrývaná snaha destabilizovat zpravodajskou službu, vysoce ceněnou spojenci v NATO, je navýsost podezřelá a měl by se jí zabývat parlament. Nepochybně tím ohrožuje bezpečnostní zájmy České republiky, což nelze nechat bez povšimnutí, a jasně by se měla vyjádřit i vláda.
Nehorázné je i prezidentovo prohlášení na adresu umělců a podnikatelů, kteří se už od března potýkají s vážnými, mnohdy existenčními problémy. V rozhovoru pro Mladou frontu DNES situaci v kultuře bagatelizoval slovy, že „umělci vytvořili svá nejkrásnější díla tehdy, když byli hladoví“.
Dále řekl, že nechce být cynik, ale někdy podle něj natahují ruku i podniky, které by za normálních okolností zkrachovaly, i kdyby tady žádný koronavirus nebyl.
Nefunkční podpora státu
„Čili jsem zastáncem toho, čemu se říká COVID III. To znamená dlouhodobé, státem garantované úvěry s nízkou úrokovou sazbou a odloženou dobou splatnosti. A když podnikatelé nedokážou tento úvěr využít a zkrachují, tak se pročistí trh. Protože jejich firma, když tuto pomoc nedokázala využít, je zřejmě neschopná, nebo jsou přesněji řečeno neschopní ti podnikatelé,“ řekl doslova.
Prezident prokazuje nejen mizivou empatii a sociální inteligenci – v tom si může podat ruku s premiérem Babišem –, ale bohužel i elementární neznalost situace v terénu. Všechny úvěrové programy z dílny ministra Karla Havlíčka skončily blamáží, a paradoxně především Zemanem vyzdvižený program COVID III státních záruk za komerční úvěry.
Všechny tyto programy přišly pozdě, pro většinu malých a středních firem jsou nevýhodné a nepoužitelné, a mnohé další odradily svým byrokratickým nastavením.
Kdyby si dali Zemanovi poradci práci a poskytli prezidentovi informaci, že program COVID III do této doby využilo pouhých 1700 firem, ačkoli je podle Havlíčka určený pro 150 tisíc subjektů, možná by pochopil, že to svědčí o jeho velmi nízké atraktivitě.
Není o něj zájem, protože stovkám tisíc poškozených podnikatelů a živnostníků nepřináší řešení existenční krize a nastavenými podmínkami není vhodný pro každého. Už vůbec není použitelný pro oblast kultury, kde 90 procent umělců a dalších pracovníků funguje na živnostenský list.
„Úspěšný“ podnikatel Nejedlý
Jak tomu rozumět, že prezident Zeman opovrhuje „neúspěšnými“ podnikateli, a přitom se v jeho nejbližším okolí pohybuje klíčový poradce Martin Nejedlý? Nejedlý za sebou před několika lety zanechal zkrachovalou společnost Lukoil Aviation Czech se stomilionovými dluhy, které uhradil ruský investor. A to včetně třicetimilionové pokuty, kterou musela tato firma zaplatit státu po prohraném sporu kolem prodeje leteckého oleje ze strategických zásob.
Tohoto podnikatele patrně Zeman – i vzhledem k „polehčujícím okolnostem“ – neměl na mysli.
Ze stejných důvodů příliš nefunguje ani další Havlíčkův program COVID – Kultura, který je jen kapkou v moři a zdaleka nebyl vyčerpán kvůli špatnému nastavení parametrů. Lubomír Zaorálek jen přihlíží a ministrem kultury se stal nedopatřením, jen kvůli hradním intrikám a personální nouzi sociální demokracie.
Snížit rozpočet Hradu
Pokud tedy Zeman hovoří o „neschopných podnikatelích“, kteří údajně nejsou schopni státní pomoc využít, prokazuje nejen fatální odtržení od reality, ale i papalášskou nadutost a pohrdání lidmi, kteří dnes bojují o přežití. Od státu přitom mnozí dlouhá léta nepožadují nic jiného, než aby jim neházel klacky pod nohy. Dnes jsou v problémech z objektivních důvodů, a to i vinou mizerně nastavené vládní podpory.
V této souvislosti je vrcholem Zemanova pokrytectví požadavek hradní kanceláře navýšit rozpočet pro příští rok o 215 milionů korun, tedy o třetinu. Celkové výdaje Kanceláře prezidenta republiky by tak stouply ze 419,3 milionu na 634,3 milionu korun. Zatímco například rozpočet „opozičního“ senátu má být krácen.
Peníze by měla Správa Pražského hradu dostat kvůli propadu příjmů z turismu, pronájmů a nižšího zájmu o konání společenských akcí způsobeného šířením koronaviru. Peníze mají jít podle kancléře Vratislava Mynáře také do investic. Tedy i do Lesní správy Lány, kde stále probíhá policejní vyšetřování podezřelých zakázek obžalovaného ředitele a Mynářova známého Miloše Baláka.
Která „neschopná“ firma dostane od státu přidáno v podobě třetiny ušlého příjmu? Dostane toto privilegium Správa Pražského hradu? Poslanci rozpočtového výboru o tomto navýšení ještě nerozhodli. I s přihlédnutím k Zemanovu chování by ovšem neměl být rozpočet Hradu navýšen, ale krácen. A to citelně.
Když bude Hrad „hladovět“, snad bude i prezident Zeman konečně podávat lepší výkony – i když v jeho případě je to krajně nejisté.