Jednu věc Miloši Zemanovi nešlo upřít. Ještě před několika lety dokázal opakovaně překvapit a pořádně naštvat prodemokratickou a prozápadně orientovanou část společnosti. Nikdy se netajil tím, že přesně o to mu také šlo a zjevně dodnes jde – nově ovšem s tím rozdílem, že se mu už jaksi nedaří tohoto pseudocíle dosahovat.

Zemanovým nejnovějším plivancem do tváří demokratů je vyznání politických preferencí, k němuž se příznačně uchýlil v MF Dnes, stranickém listu svého mocenského spojence Andreje Babiše.

Zeman se snaží promlouvat do příštích voleb poté, kdy se opoziční ODS zbavila lháře, populisty a nekritického sympatizanta Kremlu, který na uvedených charakteristikách založil populistický subjekt zcela zapadající do konceptu Kremlem podporovaných nacionalistických stran v Evropě, německé AfD, rakouských Svobodných, francouzské Národní fronty a italské Ligy Severu. Předmětný český subjekt na nic nečekal a obratem ohlásil spolupráci s německou AfD a Miloš Zeman, světe div se, tento subjekt podpořil.

Víc prvoplánový už Zeman, který v minulosti dokázal překvapit i škarohlídy s rozvinutou fantazií, ani nemohl být. Ještě v květnu 2018 se mu alespoň povedlo překvapit pomocí Kremlu se zastíráním okolností zpackaného atentátu ruské vojenské rozvědky na Sergeje Skripala v britském Salisbury, který si vyžádal náhodnou oběť. Ještě dříve, v únoru 2016, Zeman doslova vyrazil mnoha lidem dech, když potvrdil výši zaplaceného výkupného únoscům dvojice Češek v Pákistánu. Nikdo ve vysoké politice si předtím ani potom nic podobného nedovolil.

Zemanův aktuální pokus rozdmýchat vášně ale nutně vyjde naprázdno. Společenskou nebezpečností nesnese se Zemanovými staršími skutky srovnání a na rozdíl od nich nemůže ani překvapit, protože byl zoufale předvídatelný.

Zmíněná AfD, s níž se nový český populistický subjekt sbližuje, vehementně zpochybňuje protiruské sankce, uznává nelegální ruský pokus o anexi ukrajinského Krymu a velebí nápad o vystoupení Velké Británie z Evropské unie. O prokremelském založení zbývajících stran, do jejichž rodiny se řadí, pojednává britský deník  The Financial Times.

Vazby AfD na Kreml každopádně potvrdily uniklé dokumenty, které ukazují, jak Moskva pracuje na tom, aby si tuto populistickou stranu podmanila. Z těchto materiálů, které má k dispozici německý server „Spiegel“ a jejichž pravost potvrdil i původní zdroj, lze kromě ruských metod ochočování německé krajní pravice vyčíst i podrobnější informace o pokusech Moskvy ovlivnit politický vývoj v Evropě.

Podpora ze strany Kremlu nemusí být přímo finanční. Strategický plán Moskvy počítá s organizací mediálních kampaní či provázáním pravicově populistických a krajně pravicových stran v Evropské unii. Oblíbenci Kremlu se pak těší zájmu státních médií, která Rusko šíří v mnoha mutacích i na Západě. Kreml tím kromě propagace svých trojských koní posiluje i protievropské nálady, čímž znovu nahrává svým populistickým oblíbencům, a zároveň oslabuje Evropskou unii. Nový populistický subjekt přesně zapadá do tohoto konceptu, prosazujícího agendu, již si osvojil i Miloš Zeman.