Část Gazy zničená po akcích izraelské armády, ilustrační foto FOTO: Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0 / Al Araby
FOTO: Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0 / Al Araby
Izrael tento týden obvinil úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) ze spolupráce s palestinsko-teroristickým hnutím Hamás. Řada zemí Evropské unie, USA nebo Japonsko tedy okamžitě přerušily financování pochybné agentury. O tom, jaký to bude mít dopad na OSN nebo situaci v Pásmu Gazy, hovořili pro deník FORUM 24 Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií na FSV UK, a Jakub Záhora, analytik a expert na Blízký východ z FSV UK.
Izrael představil Američanům materiály, které dokládají aktivní vazby UNRWA na Hamás a další ozbrojené skupiny v Gaze. Konkrétně se má jednat o zhruba 1200 zaměstnanců agentury, tedy 10 % veškerého personálu a 23 % všech mužských palestinských pracovníků. Zhruba polovina všech zaměstnanců UNRWA má mít blízké příbuzné s úzkými vazbami na Hamás, Palestinský islámský džihád a další ozbrojené organizace. Řada zemí v reakci na informace okamžitě pozastavila financování agentury OSN. Česká republika neposílá peníze na UNRWA již od roku 2020, jak uvedlo ministerstvo zahraničí.
Podle politoložky Ireny Kalhousové, ředitelky Herzlova centra izraelských studií na FSV UK, bude mít pozastavení finanční pomoci důsledky ve dvou rovinách. V první řadě se jedná o ty finanční, jelikož peníze budou chybět a agentuře tedy bezprostředně hrozí, že jí peníze dojdou a nebude mít za co platit své zaměstnance a nakupovat zboží, které v Pásmu Gazy distribuuje, což samozřejmě ohrožuje její činnost.
„Druhá věc je otázka reputace. Není to poprvé, kdy jsou nad UNRWA určité stíny pochybností ohledně toho, do jaké míry je, řekněme, oddělená od faktu, že Gazu ovládá hnutí Hamás, nebo ještě donedávna ovládalo,“ vysvětlila pro deník FORUM 24 s tím, že nyní to tedy vypadá, že existují důkazy o minimálně částečném propojení. „Samozřejmě je pak otázka, jestli je to systémový problém, nebo se jedná o pár jedinců,“ řekla.
Zřejmě to tedy bude muset podle ní dokázat nějaké vyšetřování, které je nyní těžko proveditelné vzhledem k situaci v Gaze. „Donoři budou chtít vidět nějakou zprávu o tom, že se jednalo o nějakou výjimku,“ zdůraznila.
Kauza bude mít na schopnost agentury UNRWA fungovat zásadní vliv i podle Jakuba Záhory, analytika a experta na Blízký východ z FSV UK. „Spojené státy a především země Evropské unie jsou jejími největšími donory. Pozastavení pomoci, i případné zrušení, o čemž se, myslím, zatím nemluví nějak definitivně, zvlášť v kontextu války v Gaze, kde je humanitární situace naprosto zoufalá a kde UNRWA funguje jako jeden z hlavních dodavatelů humanitární pomoci, by podle předpokladů znamenalo, že agentura během několika týdnů nebude schopná v Gaze fungovat,“ vysvětlil.
Dopady na OSN
Podle Kalhousové i Záhory je to problém pro celé OSN. „Když se ukáže, že na výplatní pásce agentury OSN jsou lidé, kteří se zřejmě aktivně podíleli na masakru civilistů, je to samozřejmě problém,“ podotkla Kalhousová.
Záhora zároveň vysvětlil, že je nutné rozlišit UNRWA a OSN. Izrael totiž dlouhodobě kritizuje celou OSN a tuto agenturu, jak Záhora vysvětlil, dlouhodobě používá jako argument, který ukazuje na prohnilost celé Organizace spojených národů. UNRWA podle Izraele šíří antiizraelskou a často i antisemitskou propagandu. Zároveň má tato agentura za úkol, a tím je specifická, starat se o palestinské uprchlíky.
„Nicméně je docela unikátní, že se to týká palestinských uprchlíků, kteří dědí status po několik generací uprchlivších z území nově vzniklého Izraele z roku 1948. To je něco, co Izrael dlouhodobě kritizuje, s tím, že je to jen generační věc a že potomci už takto klasifikováni být nemají,“ vysvětlil Záhora s tím, že nově zveřejněné informace dodávají Izraeli velmi silnou munici na to, že je UNRWA potřeba zrušit a že tento argument bude Izrael dlouhodobě používat.
V zájmu Izraele ovšem podle experta není agenturu rušit nyní, když probíhá válka. „Sami Izraelci přiznávají, že její zrušení by v této chvíli vlastně ohrozilo izraelskou vojenskou operaci, protože by to vedlo k totálnímu kolapsu v Gaze, a to je něco, co Izrael nechce. Nemá sice zájem na dobru palestinských civilistů a civilistek, ale pokud by došlo k masovému hladomoru, šíření infekčních nemocí a tak dále, mezinárodní tlak by byl tak velký, že by operaci musel zastavit,“ přiblížil. Nejen UNRWA, ale celá OSN se s tím musí po válce vypořádat.
Konec UNRWA
Kalhousová současně zmínila, že Gazani jsou na pomoci UNRWA naprosto závislí, a kdyby agentura přestala fungovat, nebyla by to dobrá zpráva. „Ačkoliv se to možná z prohlášení některých politiků v Izraeli nemusí zdát, v zájmu Izraele rozhodně není humanitární katastrofa v Gaze. Právě Izrael bude z té situace obviňován a nakonec s ní bude muset něco dělat, protože není možný, aby 2 miliony lidí neměly přístup k potravinám, vodě a lékům,“ uvedla.
Po překonání krize by podle ní bylo vhodné podívat se na to, jakým způsobem UNRWA působí a do jaké míry přispívá k radikalizaci spíš než deradikalizaci Gazanů a vůbec Palestinců. „Třeba 50 % Gazanů chodí do škol, které provozuje UNRWA, tudíž má velký dopad i prostřednictvím vzdělávání,“ řekla.
Zhoršení situace v Pásmu Gazy
Vzhledem k nejasné budoucnosti UNRWA Kalhousová uvedla, že doufá, že se najde řešení, protože si nedovede představit, že by v této opravdu těžké situaci, kdy v Gaze chybí potraviny, léky, infrastruktura, přestala agentura, která tam má největší působnost, fungovat. „To by byla opravdu zoufalá tragédie a podle mě to není v zájmu nikoho – Izraele ani mezinárodního společenství. Doufám, že se nakonec nějaká cesta najde,“ dodala.
„Situace je katastrofická už teď. Jedná se o jednu z nejhorších humanitárních katastrof za poslední dekádu. A už teď je humanitární asistence a pomoc zcela nedostatečná,“ okomentoval Záhora s tím, že je to způsobeno především blokádou Izraele, který dodávky humanitární pomoci velmi omezuje a samotnou válkou, která pomoc znemožňuje distribuovat.
Záhora uvedl, že v Gaze aktuálně čelí statisíce lidí nejen hladomoru a situace by se tedy mohla ještě zhoršit, zvlášť v jižní části Pásma, kam dodávky humanitární pomoci ještě z části docházejí.
