Farma Čapí hnízdo v Olbramovicích FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Vrchní státní zastupitelství v Praze vrátilo do hry kauzu podezřele objemné reklamy na Čapím hnízdě. Policie ji loni odložila. Tento krok vyvolal pobouření, jelikož obdobné mnohem méně rozsáhlé případy končí odsouzením.
Loni v srpnu posvětil dozorový žalobce František Partík rozhodnutí policie odložit reklamní větev kauzy Čapí hnízdo. Ztotožnili se s názorem obhajoby, že nešlo o zadávání reklamy, ale o sponzoring. Mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala přiznal, že se ani na základě pěti posudků nepovedlo objasnit rozsah zadané reklamy, ani její obvyklou cenu.
„Pokud částka za sponzoring nedávala ekonomický smysl pro její zadavatele, je to věc jejich obchodní politiky, nikoliv trestního práva. V případě koupě ,předražené služby‘ se bez dalšího nejedná o trestný čin,“ uvedl tehdy Cimbala.
Daňový únik, nebo sponzoring?
Tato právní konstrukce je sporná a neodpovídá daňové ani policejní praxi. Znamená to snad, že každá firma, jež nedoloží rozsah účetně vykázané reklamy, může argumentovat, že nejde o úmyslné zvyšování nákladů s cílem krátit daně, ale o sponzoring?
„Jde o jasný případ krácení daně,“ reagoval senátor a daňový poradce Tomáš Goláň (ODS), jenž se v této oblasti pohybuje. „Když nějaká firma předraží reklamu v řádech stovek tisíc korun, jde okamžitě k soudu a je odsouzena. Nižší škody k podmínce nebo finančnímu trestu, vyšší škody k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.“
Pokud by u nás platil stejný metr, muselo by být takové financování reklamy legální pro všechny.
„I ostatní firmy by měly mít možnost si říct: Fajn, pojďme optimalizovat daně přes inzerci jako Babiš, protože budeme beztrestní. Dávejme tedy do jedněch svých firem reklamy za milióny korun z jiných svých firem, snížíme si tak daňový odvod a všichni budeme spokojení,“ dodal Goláň.
Předčasné rozhodnutí
České úřady dospěly k jiným závěrům než vyšetřovatelé Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) koncem roku 2017, ale i než německý finanční úřad v Chemnitz, který upozornil Finanční správu na možné daňové úniky přes Farmu Čapí hnízdo už v roce 2014 v době, kdy byl ministrem financí Andrej Babiš.
Odložení reklamní větve bylo o to nápadnější, že jde o závažnější podezření z porušení zákona než přidělení padesátimilionové dotace. Daňové úniky mohly dosáhnout několika desítek milionů korun a odpovídaly by chování organizovaného zločinu.
„Rozhodnutí policejního orgánu o odložení věci, které bylo státním zástupcem Městského státního zastupitelství v Praze akceptováno, hodnotíme jako předčasné. Státní zástupce se nevypořádal s vadným postupem policejního orgánu při hodnocení závěrů znaleckých posudků a opomenuty zůstaly některé důkazy,“ sdělila nyní dohledová žalobkyně Kateřina Weissová.
Úřad Lenky Bradáčové, který v kauze vykonával dohledovou prověrku, argumentuje i tím, že dosud neskončilo řízení Odvolacího finančního ředitelství v této věci. Policie těžko pochopitelně případ odložila, aniž vyčkala na jeho závěry.
Zároveň probíhá kontrola Specializovaného finančního úřadu na základě zadání ministerstva financí, zda v této kauze nepochybila Finanční správa. „Vzhledem k rozsahu poskytnutého materiálu odhadujeme ukončení dohlídky zhruba do konce března,“ sdělil deníku FORUM 24 mluvčí resortu Tomáš Weiss.
Předražení o 192 milionů?
„Jsem moc rád, že se tím bude policie znovu zabývat. Ne kvůli tomu, že se to týká Babiše, ale kvůli tomu, že spravedlnost musí být pro všechny stejná,“ komentoval tento zvrat pro deník FORUM 24 senátor Goláň.
Připomeňme si krátce, o co v této kauze jde. První podnět německé finanční správy, která upozornila na podezření z daňových úniků dceřiné firmy Agrofert Deutschland za reklamní práce ve výši 8,75 milionu korun, byl Finanční správou zameten pod koberec.
Vyšetřování se rozjelo až v souvislosti s dotační kauzou Farmy Čapí hnízdo týmem komisaře Pavla Nevtípila. Pochybnosti potvrdily i závěry OLAF. Celkem 28 domácích i zahraničních firem z holdingu Agrofert si v letech 2009–2013 přes tuto společnost objednalo reklamní práce v astronomické výši 272 milionů korun.
Fakturace za reklamní práce odpovídaly v průměru 83 procentům ročních příjmů farmy. Bez těchto tržeb by nebyla schopna splácet provozní náklady ani úvěrové závazky uzavřené s bankou HSBC ve výši 455 milionů korun na výstavbu areálu, ručené Agrofertem.
Policii nepřišlo divné, že reklama v odlehlém areálu v Olbramovicích nedávala žádný ekonomický smysl. Pokud tvrdí, že se jí nepodařilo objasnit cenu obvyklou, působí to jako výsměch všem podnikatelům, kteří museli dokládat každý vizuál v tisícinásobně menším objemu reklamy.
Nepřišlo jí divné, že 36 milionů korun bylo Čapímu hnízdu proplaceno za propagaci půl roku před otevřením areálu v průběhu dokončovacích stavebních prací. Ani nápadná skutečnost, že tři firmy holdingu zanikly krátce poté, co si v areálu zaplatily reklamu.
Především je zvláštní, že vyšetřovatelé měli k dispozici znalecký posudek, který si sami objednali, ve kterém bylo vyčísleno předražení zadané reklamy o 192 miliónů korun. Nakonec však dali za pravdu obhajobě, jež vypočítala objem reklamy z výše obratu. Proč takto nepostupuje berňák a policie v jiných případech?
Historie se opakuje
Nezodpovězených otazníků je víc a je dobře, že se jimi musí orgány činné v trestním řízení znovu zabývat. Vysvitla naděje na rozptýlení pochybností, že u nás neplatí princip padni komu padni, což je alarmující zvláště v případě vysoce postaveného politika.
Přesto zůstávají důvody k obezřetnosti. Stejně se vyvíjela dotační větev Čapího hnízda. Dozorový žalobce Jaroslav Šaroch posvětil dvojí vydání Andreje Babiše poslaneckou sněmovnou, aby nakonec nečekaně otočil a zastavil stíhání všech obviněných.
Tehdy zasáhl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a Šaroch teprve poté po několika odkladech dovedl kauzu k soudu. Obžalobu však v první instanci nezvládl a stále není jasné, zda se odvolá. V jiných citlivých kauzách se žalobci většinou odvolávají na místě.
S tím souvisí další otazník, proč byla reklamní větev přidělena jinému policejnímu týmu. Její vyšetřování začalo po policejních čistkách za Babišovy vlády v roce 2018, a to i ve vedení pražské policie, jež se zabývala kauzami Čapí hnízdo.
Dnes se historie opakuje. Kauzu však budou znovu vyšetřovat ti samí policisté a dozoroví žalobci, kteří ji už jednou odložili. V tom se tento případ neliší od dotační větve Čapího hnízda, jen s jiným obsazením. Šance na reparát existuje, ale na výsledky si počkejme. Bude platit spravedlnost pro všechny stejně, nebo jen pro někoho?
