Agrofert přechází do mediální ofenzívy. Masivní inzercí v tisku se brání proti výsledkům evropského auditu k regionálním dotacím. Jeho obhajoba se nápadně shoduje s argumentací premiéra Andreje Babiše a státních úřadů kontrolovaných hnutím ANO.
Holding Agrofert, který podle závěrečné zprávy auditu Evropské komise nadále ovládá premiér Babiš, jenž se tak ocitá ve střetu zájmů, dlouho průběh auditů nekomentoval. Ozval se až ve chvíli, kdy je zřejmé, že česká vláda boj o zachování jeho nenárokových dotací z kohezních fondů prohrála a finální verdikt už nelze zvrátit.
Společné noty s vládou
Rétorika představenstva holdingu nápadně kopíruje pozici Andreje Babiše a ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové, která koordinovala dohodovací řízení s orgány Evropské komise. Konglomerát ANO zůstává v této „svaté válce“ o evropské penězovody osamocen, jelikož i jinak loajální Jan Hamáček dnes tvrdí, že by měl Agrofert vrátit protiprávně přidělené dotace.
Dostálová dnes tvrdí, že Česká republika výsledky auditu neuznává, protože prý existují dva právní názory, mezi nimiž musí rozhodnout soud. Při porovnání reakce státu a představenstva Agrofertu to skoro vypadá, že jediný „správný“ názor podsunuli státním úřadům právníci Babišova holdingu.
Agrofert zveřejnil v několika denících celostránkovou inzerci, a to nejen ve svých podnikových žurnálech Mladá fronta DNES a Lidové noviny, ale třeba i v Právu. Snaží se vyfabrikovat legendu, že se jedná o „uměle vykonstruovanou, zpolitizovanou a účelovou záležitost, iniciovanou a dlouhodobě živenou nepravdami některých politiků a médií“.
Agrofert: střet zájmů neexistuje
Představenstvo holdingu současně vydalo tiskové prohlášení, ve kterém ostře odmítá závěry auditu. Finální text zprávy údajně obsahuje neaktuální závěry a doporučení. To nic nemění na tom, že jsou pravomocné, nelze se proti nim odvolat, a nemají odkladný účinek.
Žádný střet zájmů pohledem vedení Agrofertu neexistuje. Z auditní zprávy prý nevyplývá žádná povinnost pro Českou republiku, ani pro Agrofert cokoli vracet. To ani evropské orgány nepožadují, protože proplácení dotací holdingu v kontrolovaném období od září 2017 holdingu pozastavily.
Agrofert zdůrazňuje, že ani Česká republika po něm nepožaduje vrácení žádné platby, „protože je jí známo, že všechny platby související s auditní zprávou byly Agrofertu vyplaceny po právu“.
To se ovšem nezakládá na pravdě, jelikož příslušné resorty poslaly holdingu nejméně 155 milionů korun, které měly následně proplatit evropské fondy. A to ještě nejsou známy výsledky zemědělského auditu, včetně prověřovaných nárokových dotací.
Holding se mýlí
Představenstvo holdingu tvrdí, že auditoři Evropské komise vykládají české právo neoprávněně a mylně. „K výkladu českých zákonů jsou příslušné pouze české soudy,“ míní Agrofert.
To je oblíbená lež šířená celým konglomerátem ANO. Auditoři Evropské komise takto postupují standardně ve všech členských zemích EU. Kontrolují oprávněnost využití peněz evropských daňových poplatníků, a v takovém případě je evropské právo nadřazeno domácímu.
V tomto případě platí slova klasika Járy Cimrmana, „můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat“. Veškeré další aktivity české strany nemají žádný smysl kromě jediného – oslovit skalní jádro voličů ANO a prodat jim fantaskní legendu o pronásledování týraného mučedníka.
Taktika zatloukat a lhát
Marketingový tým ANO nadále pokračuje v taktice zatloukat, vše odmítat a zpochybňovat a klidně přitom natvrdo lhát. Šéf ANO je z domácích poměrů navyklý, že vše šlape podle jeho představ jako v jeho firmě, a kdo se jeho instrukcím nepodřídí, jde z kola ven. Jenže zázrak se nekonal.
Hlavní problém premiéra spočívá v tom, že auditní zprávu nefinalizovali právníci Agrofertu, kteří loni „náhodou“ poslali svoji analýzu střetu zájmů ministerstvu pro místní rozvoj měsíc před odesláním stanoviska českých úřadů do Bruselu.
Ti jediní mají zřejmě patent na rozum. Proto organizují manipulativní komunikační kampaň a vyhrožují soudy všem, kdo o něm „zveřejňují lživé informace“.
Bude Agrofert žalovat i auditory Evropské komise, kteří trvají na tom, že je premiér Babiš ve střetu zájmů, a kvůli tomu může do budoucna přijít o miliardové dotace?
Bude žalovat i německý registr skutečných vlastníků firem, který eviduje Andreje Babiše jako akcionáře a obmyšleného u společnosti SKW Stickstoffwerke Piesteritz, která je součástí koncernu? Totéž platí i pro podobné registry na Slovensku a ve Velké Británii.
Jisté je jediné: Vymáhat protiprávně vyplacené dotace po holdingu bude jiná vláda, než kterou řídí premiér Babiš. Jako svoji firmu.