Sídlo společnosti Agrofert v Praze, v pozadí ANO. FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Z výroční zprávy za loňský rok vyplývá pro holding Agrofert několik dobrých zpráv. Trojnásobně mu stoupl zisk, mírně snížil astronomické zadlužení a polepšil si v čerpání dotací, přestože má pozastavené nenárokové penězovody z evropských fondů. Jak se mu to podařilo?
Hospodářské výsledky Agrofertu za rok 2018 vyvolaly znepokojení nejen jeho představenstva, ale jistě i Andreje Babiše. Oproti předchozímu roku mu trojnásobně poklesl zisk a rekordně stouplo zadlužení na 43,9 miliardy korun. Premiér sice stále tvrdí, že se svou „bývalou“ firmou vloženou do svěřenského fondu nemá nic společného, zároveň však žehrá na to, že se jeho angažmá v politice záporně promítá do jejího výkonu.
Fikce o Babišově oběti
Je to jen průhledná fikce s úmyslem šířit legendu, jak se Babiš „obětuje“ pro blaho lidu. Ve skutečnosti se jeho impérium čítající 250 firem po dobu působení ve vládě stále rozrůstá, dvojnásobně navýšilo objem dotací a představa, že současný management holdingu rozhoduje o významnějších akvizicích bez oligarchova vědomí, je z říše pohádek.
Dnes to bude mít premiér s obhajobou této konstrukce složitější. Aktuálně zveřejněná výroční zpráva Agrofertu za rok 2019 uvádí, že došlo k obratu několikaletého poklesu zisku společnosti, který loni znovu trojnásobně stoupl na 4,5 miliardy korun, tedy na úroveň roku 2017.
Zároveň se holdingu podařilo snížit úvěrové zatížení o čtyři miliardy korun, i když stále zůstává astronomická částka 39,7 miliardy. Struktura dluhu však není výhodná, jelikož 26,6 miliardy tvoří krátkodobé půjčky. Jak se tato bilance projeví v letošním a příštím krizovém roce, se teprve ukáže.
Dotace dvě miliardy
Za zvláštní pozornost stojí něco jiného. Loni si Babišův holding polepšil v čerpání dotací, přestože ho zasáhly evropské kontrolní audity. Na jejich základě bylo Agrofertu do konečného rozhodnutí pozastaveno proplácení investičních dotací od února 2017.
Loni přijala skupina Agrofert na dotacích celkem 1,97 miliardy korun, z toho 1,62 miliardy činily nárokové provozní dotace (zejména na zemědělskou půdu) a 350 milionů korun nenárokové investiční. Holding si tak proti předchozímu roku polepšil o 180 milionů, a to v obou kategoriích.
Z čerstvě schválených dotačních titulů výroční zpráva vykázala mimo jiné dotaci 89,5 milionu korun pro mlékárenský podnik Olma z domácích zdrojů na inovace při výrobě jogurtů, zakysaných smetan a fermentovaných nápojů od Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Státní příspěvek připlul i výrobci mraženého pečiva Profrost.
Agrofert dále například eviduje příslib 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova na pořízení technologie na novou porcovnu kuřat. Kostelecké uzeniny už počítají s investičními dotacemi ve výši 194,4 milionu korun.
Šlapající Babišův aparát
Babišův zemědělský a potravinářský byznys, kde je dominantním hráčem na domácím trhu, tedy jen kvete a evropské výpadky nahrazuje tuzemskou podporou. Zemědělský fond, přes který protékají nejen evropské, ale i domácí dotace, je zcela pod kontrolou Babišových lidí, včetně ministra zemědělství Miroslava Tomana. Ti nemají s jejich proplácením Agrofertu žádný problém, ačkoli audity ještě neskončily.
Formy státní podpory Agrofertu jsou ovšem mnohem barvitější. Loni například získaly dotace ve výši 163,7 milionu korun formou dorovnání garantovaných výkupních cen jeho bioplynové stanice a jiné zdroje energie z obnovitelných zdrojů.
Babišovy firmy nejsou podporovány jen přímými dotacemi, ale i daňovými úlevami. Není proto divu, že Agrofert, přestože patří mezi největší koncerny v zemi, platí na dani z příjmu necelé jedno procento z tržeb. Ty loni stouply na 162 miliard korun, zatímco na dani z příjmu holding odvedl 1,5 miliardy, což je znovu méně než suma přijatých dotací.
Letos je situace komplikovanější, ale ministr Toman zareagoval včas. Už koncem března na počátku nouzového stavu prosadil ve vládě bez mediálního humbuku další injekci 4,3 miliardy korun pro potravinářský a zemědělský sektor. Více než polovina z této sumy půjde na investice do zemědělských podniků a po dosavadních zkušenostech lze předpokládat, že uspějí především velké agrokoncerny.
Zastaví dotace audity?
Premiér projevil spokojenost s výsledkem evropského rozpočtového summitu, i když některé body, k nimž ho zavázal parlament, neprosadil. Z jeho pohledu je však nesporným úspěchem dohoda o zastropování zemědělských dotací pro velké podniky, které bude nadále dobrovolné. Je tedy jasné, že v současné vládní konstelaci u nás platit nebude.
Radost majitele Agrofertu ovšem může být předčasná, pokud budou potvrzeny závěry evropských auditů týkající se jeho střetu zájmů. V takovém případě by holding ztratil přístup nejen k investičním, ale i k nárokovým evropským zemědělským dotacím, což by znamenalo nemalou díru v jeho rozpočtu.
Špatná ekonomická situace holdingu, který byl za pravicových vlád prakticky odstřižen od nenárokových dotací, byla jedním z důvodů, proč Andrej Babiš vstoupil do politiky. Potřeboval si penězovody ohlídat sám a nespoléhat se na „nespolehlivé“ politiky jako v případě Stanislava Grosse. To se mu podařilo a v jeho dresu dnes hraje celá státní správa včetně koaliční ČSSD.
Zájem na udržení životaschopnosti obřího molochu je jedním z hlavních nepřiznaných motivů Babišova uvažování zůstat ještě v politice. Pokud bude ve vládě, může si ohlídat veškeré ekonomické nástroje, které vyhoví jeho zájmům. Zvláště v krizové situaci, kterou by Agrofert s jeho dluhy nemusel ustát.
