Aleš Michl předvedl, proč stojí v čele ČNB. Proč netlačil na Babišovu vládu?

KOMENTÁŘ / Guvernér České národní banky Aleš Michl pohrozil, že bankovní rada zdraží úvěry, pokud vláda nebude šetřit. Potvrdil, proč se na jeho nominaci dohodl mocenský kartel Zeman-Babiš. Před sněmovními volbami v roce 2021 hlásal pravý opak než dnes.

Aleš Michl, jehož prezident Miloš Zeman před rokem proti všem očekáváním jmenoval guvernérem České národní banky, poprvé projevil jestřábí sklony. Jestřábi jsou ve finanční hantýrce centrální bankéři, kteří prosazují zvyšování úrokových sazeb jako klíčový nástroj boje proti inflaci. Jejich protipólem jsou holubice, které před razantnějšími zásahy proti inflaci preferují ekonomický růst.

Zeman se pomstil končícímu guvernérovi Jiřímu Rusnokovi, který mu přestal jít na ruku a po ukončení svého mandátu doporučoval kontinuitu přístupu bankovní rady. Do tohoto scénáře nemohl Michl zapadnout, a právě proto dostal příležitost.

Michlův alibismus

Rusnokovu „jestřábí“ bankovní radu vystřídala Michlova rada. Téměř rok nezvyšovala úrokové sazby, ačkoli k tomu byla kvůli přetrvávající vysoké inflaci vyzývána řadou expertů. Nyní se situace mění.

Michl na tiskové konferenci oznámil, že úrokové sazby zůstanou ve stejné výši, ale prozradil, že se poměry v bankovní radě změnily. Pro mírné zvýšení úroků poprvé hlasovali tři členové ze sedmi. Neprošlo tedy jen těsně.

Proč stojí tento expertní problém za pozornost? Kontroverze vyvolává další Michlovo vyjádření. „Pokud nevznikne důvěryhodný konsolidační balíček a nebude patrná snaha o zodpovědné rozpočty, bude Česká národní banka nucena zvýšit úrokové sazby,“ varoval.

Michl tím dává otevřeně najevo, že si jako hlavní představitel ČNB myje ruce a přehazuje odpovědnost za další vývoj inflace na vládu. Naznačil, že pokud nebude dostatečně škrtat v rozpočtu, bude to důvod ke zdražení úvěrů.

Současně tím prokázal, proč ho nelze považovat za hodnověrného centrálního bankéře, ale za politickou figuru dosazenou po handlu dnes už rozpadlého mocenského paktu bývalého prezidenta Zemana a premiéra Babiše.

Platí totiž, že za péči o nízkou inflaci zodpovídá Česká národní banka, nikoli vláda. Zároveň se ukázala Michlova názorová nekonzistence a ohebnost, když ještě před rokem a půl tvrdil něco jiného.

V Babišově kavárně

Co tomu předcházelo? Aleš Michl od února 2014 působil jako ekonomický poradce ministra financí a později premiéra Andreje Babiše. Podílel se na jeho marketingu videorozhovory ze série Babišova kavárna. V roce 2018 ho Zeman jmenoval do bankovní rady ČNB, kde tak šéf ANO získal svého vyslance.

Dosavadní stoupenec přísné fiskální politiky Michl ustal s břitkými komentáři poté, kdy Babišova vláda zahájila kobercový nálet na veřejné finance, sestavovala půlbilionové rozpočtové schodky a nastolila trend nejrychleji se zadlužující země EU. Brzy dostal příležitost ukázat, proč je na svém místě.

V létě 2021 u nás vyskočila inflace na jednu z nejvyšších hodnot v Evropě a Rusnokova bankovní rada začala zvyšovat úrokové sazby. Michl byl v té době jejím řadovým členem a jako jeden ze dvou bankéřů opakovaně hlasoval proti. Babiš tehdy ČNB hlasitě kritizoval s nepřiznaným podtextem, že vyšší úroky zdražovaly úvěry jeho předluženému holdingu.

Jelikož bylo krátce před sněmovními volbami a Babišova vláda se dostávala kvůli rostoucím cenám pod tlak, nastoupil Michl do boje, aby uklidňoval veřejnost, že se nic zásadního neděje a inflace brzy odezní.

Měsíc před volbami zveřejnil v Mladé frontě DNES článek s všeříkajícím titulkem „Nesmysly o inflaci“, kde prezentoval svoje osobní názory, nikoli většinový názor nezávislé bankovní rady ČNB.

Vláda za nic nemůže

Prvním nesmyslem bylo pro Michla nařčení, že za inflaci může vláda. „Pečovat o cenovou stabilitu je úkolem ČNB. Vláda za to fakt nemůže. Pokud na někoho chcete řvát, tak spíš na mě tedy,“ napsal tehdy, a zřejmě dnes na svoje slova zapomněl.

Druhým nesmyslem bylo podle něj tvrzení, že ceny rostou jen v Česku. To sice nikdo netvrdil, ale Michl připomněl, že inflace se zvýšila všude ve světě a byla dovezená, přičemž hlavním důvodem bylo zdražení surovin.

„Ropa za rok meziročně zdražila o 44 %. Plyn 94 %. Hliník 47 %. Měď 26 %. Bavlna 22 %. Cukr 21 %…“ vyjmenovával Michl. Dnes meziroční zdražení surovin způsobené ruskou agresí a rozkolísáním světových trhů pominul.

Za nesmysl považoval i obavy z nebezpečného inflačního prostředí. Spotřebitelské ceny prý brzy poklesnou.

Jeho argumentaci používal Andrej Babiš, aby bagatelizoval vliv inflace, a hlavně aby vyviňoval vládu z podílu na zdražování kvůli expanzivní rozpočtové politice. Už tehdy byl Michl za svůj vstup do předvolební kampaně v zájmu ANO kritizován, stejně jako za velmi zjednodušený pohled na situaci.

„Jeho prohlášení stran nastavení měnové politiky opravdu nerozumím. ČNB teď musí přesvědčovat trh i veřejnost slovy i činy, že udělá vše pro návrat k cenové stabilitě. Kdybychom se k ní neměli navracet, čekala by nás v Česku opravdu smutná léta,“ reagoval bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl.

A to ještě tehdy netušil, jak bude obměněna bankovní rada a jak moc je takový smutný scénář pravděpodobný. I proto, že guvernér Michl stále mentálně vězí v Babišově kavárně.