Jaderná elektrárna Dukovany FOTO: wikipedie
FOTO: wikipedie
Americký průmyslový koncern Westinghouse poprvé potvrdil, že má zájem o Dukovany. Před deseti lety v Česku soupeřil s Rosatomem o tendr v Temelíně. Po „vyhoštění“ ruského zájemce podle Seznam Zpráv vstupuje do české politické bitvy o podobu superzakázky v Dukovanech.
Doposud si americký koncern držel od české zakázky odstup. První vyjádření zájmu přišlo záhy poté, co kauza ve Vrběticích vedla k vyloučení Rosatomu, který vede bývalý ruský poslanec a náměstek ministra ekonomického rozvoje Alexej Lichačov, z plánovaného tendru. Manažerka společnosti Marta Newhartová Seznam Zprávám potvrdila, že Westinghouse má zájem zúčastnit se tendru Dukovany.
„Velmi se těšíme na spolupráci s Českou republikou na dukovanském projektu. Zejména na možnost přinést naši technologii s reaktorem AP1000 do České republiky, ale také na spolupráci s místními komunitami a místními firmami, jako to činíme v jiných částech světa, kde spolupracujeme s vládami v oblasti jaderných technologií,“ uvedla Newhartová.
Ještě nedávno nepadlo o Česku ani slovo
Společnost Westinghouse v březnu zintenzivnila své jednání s Polskem, které doposud žádnou jadernou elektrárnu v provozu nemá, ale v plánu je její stavba právě na základě strategické mezivládní dohody s USA. V březnu proběhlo ve Varšavě setkání generálního ředitele Westinghousu Patricka Fragmana s polským vládním zmocněncem pro strategickou energetickou infrastrukturu Pitrem Naimským, jehož výsledkem bylo oznámení o připravované nabídce investice a technologií pro polskou vládu.
Westinghouse ale hovořil spíše o obecném prosazování zájmu po celém světě. Šlo zejména o bezuhlíkovou energii a snahu být partnerem států při dosahování jejich cílů v čisté energii a zlepšení klimatické situace.
O Česku ze strany Westinghousu doposud nepadlo ani slovo, i tak ale Newhartová, která vede komunikaci světového energetického gigantu, tvrdí, že události z předchozích dnů pro společnost nehrají žádnou roli. „Zájem a nadšení společnosti Westinghouse přinést naši technologii do České republiky jsou trvalé. Situace z minulého týdne neměla na náš zájem žádný vliv. Proces tendru vede vláda a my jako nezávislá společnost jsme nadále připraveni podporovat potřeby vaší země,“ uvedla.
Zejména podle českých zastánců transatlantické vazby Česka by bylo možné české a polské projekty spojit, a to hlavně kvůli snížení ceny.
„Ani jeden z těchto projektů nebereme jako hotovou věc. My chceme ukázat oběma vládám, že naše technologie AP1000 je nejlepší odpovědí na záměr dosáhnout bezuhlíkových cílů v příštích několika dekádách,“ dodala Marta Newhartová.
Problém s dostavbou v USA
Společnost vyzdvihuje především svou technologii, konkrétně reaktor AP1000, který chce nabídnout pro Dukovany. Stejný reaktor mají v provozu i v Číně v lokalitách Sanmen a Haiyang. V řádu několika let by měly začít fungovat i další dva bloky, které se stavějí v USA. Podle Michala Šnobra, který je odborníkem na energetiku a minoritním akcionářem ČEZ, jsou ale s projektem v americké Georgii problémy. Projekt se údajně prodražil a společnost má problémy s dostavbou. Ve hře zůstávají francouzská EDF a jihokorejská KHNP.
Problém s dostavbou v USA není prvním otazníkem ve spojitosti se společností Westinghouse. V roce 2017 společnost prošla bankrotem a o rok později ji převzal kanadský investiční fond Brookfield Business Partners.
„Před pár lety jsme prošli reorganizací podle tzv. kapitoly 11 amerického práva. Dnes stojíme na velmi pevných finančních základech a máme velmi dobrou pozici pro účast v dukovanském tendru,“ objasňuje Newhartová.
Podle zjištění agentury Reuters se hodnota společnosti od roku 2018 zdvojnásobila. Reuters v pátek informovala o možném plánovaném odprodání menšinového podílu společnosti, a to hlavně z důvodu příznivé konstelace dané důrazem americké administrativy nového prezidenta Joea Bidena na boj s klimatickými změnami, z kterých může těžit právě i jaderná energetika. Případný prodej by podle Reuters ukázal na hodnotu společností Westinghouse včetně dluhů kolem 10 miliard dolarů. Westinghouse situaci odmítl komentovat.
Působení Westinghouse v Česku
Není to poprvé, co se Westinghouse uchází o své místo v Čechách. Do roku 2010 dodávala palivo do elektrárny v Temelíně a za vlády Petra Nečase se účastnila tendru na rozšíření právě Temelína. Ve finále se Westinghouse utkal právě s Rosatomem, který se mimo jiné podílí i na výrobě superpočítačů i softwaru pro jadernou energetiku, ale kvůli českým politickým neshodám z tendru sešlo.
Americký velvyslanec v Praze Stephen King loni v prosinci Seznam Zprávám řekl, že Westinghouse má „špatnou zkušenost“ v Česku, a dodal, že tu společnost „utratila spoustu peněz“.
Nyní se ale společnost pravděpodobně nechce ohlížet na minulost. „Máme velmi dlouhou historii v oboru, ale také v regionu východní Evropy. Opravdu se na spolupráci v České republice těšíme,“ uvedla Newhartová.
Bitva o Dukovany se přiostřila už v loňském listopadu, kdy proti účasti uchazečů z Ruska a Číny vystoupili kvůli bezpečnostním rizikům pro Česko představitelé českých tajných služeb a bezpečnostní experti ministerstev zahraničí a vnitra. Podobnou myšlenku hájí i velká část opozice – koalice Piráti a STAN i koalice Spolu.
Vláda Andreje Babiše nechává vypsání tendru na příští kabinet, který vzejde z říjnových voleb. Za účast ruské státní korporace se zaměřením na jadernou energetiku Rosatom dlouhodobě lobbuje prezident Miloš Zeman i přesto, že podle všeho stojí agenti ruské rozvědky GRU za výbuchem muničních skladů ve Vrběticích. Poté, co tato informace vyšla veřejně najevo, vyhostila předběžně vláda Rosatom ze zakázky.
S tzv. bezpečnostním dotazníkem hodlá všechny tři dosavadní uchazeče o tendr Dukovany obeslat ČEZ do konce dubna. Westinghouse je prý připraven reagovat.
„Jsme připraveni podpořit českou vládu v jejích rozhodnutích. Pokud se vydá nějakým směrem, my to podpoříme,“ uzavírá Newhartová.
