Hlídky vojáků se samopaly v rukou na rozích ulic. Ostré náboje v zásobnících. Pistole u boku. K tomu smíšené hlídky, plně ozbojení policisté a vojáci. Tak by to podle Zdeňka Ondráčka zřejmě mělo ideálně vypadat v okrajových částech Prahy, kde v posledních týdnech řádí gang vykradáčů domů. Svůj plán řekl TV Nova.
Představy a nápady dlouholetého poslance, horlivého komunisty a proslulého bijce nevinných lidí z roku 1989, jsou snad ještě děsivější než samotné vykrádání domů. To totiž nějak dopadne. Policie zloděje pochytá, nebo toho nechají sami ze strachu. Ale posílat vojáky do ulic? Je tu snad válka? Ne. Je tu partička zlodějů.
Ondráček jen vycítil příležitost a vypadly z něj jeho představy a sny. Už jeho otec, rovněž horlivý a profesionální komunista – dodnes placený funkcionář – se nijak netají myšlenkou: „Prahu jsme měli oplotit pětimetrovým plotem a nechat to tam vychcípat.“ To prohlásil Ondráček starší na adresu revoluce v roce 1989. Poslanec Ondráček běžně mluví o demokratických politicích jako o demožumpě.
Absurdity na tuzemské politické scéně není příliš těžké hledat. Objevuje se jedna za druhou. Zajímavé je, že Zdeněk Ondráček figuruje ve velké řadě podivností a drzostí. Současná vláda vedená stíhaným estébákem je bezesporu ta nejskandálnější od roku 1989, ale tak daleko, aby posílala vojáky chytit partu zlodějů asi ještě není.
Na závěr je tu pár nápadů pro pana Ondráčka:
U Opavy někdo ukradl auto, je třeba povolat 73. tankový prapor.
V Karviné se opět popraly dvě skupiny štamgastů v jednom z místních hostinců. Je třeba vyslat dělostřelecký pluk.
Na Šumavě se potuluje vlk. Musíme aktivovat taktickou letku, připraveni jsou výsadkáři.
V pražském metru kdosi odcizil mobil z kapsy cestujícího. Opavský pluk průzkumu a elektronického boje už na případu pracuje.