Premiér Andrej Babiš (ANO) FOTO: FB AB
FOTO: FB AB
Premiér Andrej Babiš se s nečekanou energií vložil do dramatických událostí v Bělorusku. Požadoval rychlou akci, vyzval k tlaku na Lukašenkův režim a k uspořádání nových voleb. Revoluční elán mu dlouho nevydržel. Ubral na silné rétorice a schovává se za společný postup EU. Proč ten obrat?
Chování Andreje Babiše kolem turbulencí v Bělorusku překvapilo. Nikdy předtím se v boji za demokratické hodnoty v jiných zemích neangažoval, nebyly jeho prioritou. Nyní jako jeden z prvních evropských představitelů hlasitě podpořil oponenty režimu prezidenta Alexandra Lukašenka, kteří se vzepřeli brutalitě bezpečnostních složek proti pokojným demonstrantům, požadujícím vypsání nových prezidentských voleb.
Tvrdé zásahy, zatčení sedmi tisíc lidí, z nichž byli mnozí biti a mučeni, a první oběti na lidských životech vyvolaly masivní protesty v celé zemi. Vyvrcholily největší demonstrací od nástupu Lukašenka k moci v Minsku s 200 tisíci účastníky. Přestože režim krytý ruským prezidentem Vladimirem Putinem hrozí represemi, stávkuje většina velkých podniků.
Babiš: Chci se osobně angažovat
„To, co se tam děje, je absolutní katastrofa, právě teď se rozhoduje, jestli to dopadne jako u nás, jako sametová revoluce v roce 1989, aby byly svobodné demokratické volby a ne volby zmanipulované diktátorem. Po včerejším telefonátu Lukašenka s Putinem to může dopadnout jako v roce 1968, když přijely ruské tanky a zničily pražské jaro,“ burcoval Babiš před několika dny na sociálních sítích.
„Nelze čekat. Bělorusové potřebují naši rychlou pomoc. Volby v Bělorusku se musí opakovat, musí být transparentní a za přítomnosti zahraničních pozorovatelů,“ naléhal a odsoudil násilné potlačování protestů proti falšování výsledků prezidentských voleb, které proběhly 9. srpna.
Premiér oznámil, že se chce v této věci osobně angažovat a podpořit demonstranty. „Evropská unie má teď šanci být akční, musí jednat rychle,“ apeloval. Připojil se k iniciativě polského premiéra Mateusze Morawieckého na co nejrychlejší svolání Evropské rady a vyslovil se pro sankce proti běloruskému režimu.
To nejsme my, kdo sankce navrhuje
O několik dní později začíná Babiš svoji hektickou aktivitu brzdit a přechází do tradiční alibistické pozice. Po jednání Bezpečnostní rady státu oznámil, že nevidí důvod pro samostatnou iniciativu české vlády vůči Lukašenkovu režimu a se sankcemi chce počkat na společný postup Evropské unie.
„Mají to být sankce vůči konkrétním osobám. To nejsme my, kteří to navrhují, bude to návrh Evropy, který by měl přinutit ten režim, aby akceptoval právo Bělorusů na svobodné volby,“ zdůraznil.
K samostatným sankcím České republiky, které v případě průtahů na evropské půdě připustil ministr vnitra Jan Hamáček, premiér nevidí důvod. „My nechceme poškodit tu zemi, ty lidi. Musíme postupovat jednotně a domluvit se na tom,“ dodal s tím, že společný postup bude hledat i visegrádská čtyřka s pobaltskými zeměmi.
Hamáček by naopak uvítal, kdyby chtěla poslanecká sněmovna zesílit vládě mandát, „pokud se ukáže, že navrhne další kroky, které vláda nedělá a dělat by mohla, třeba rychlejší uvržení sankcí na jednotlivce, nikoliv jen sankce vyhlášené celou EU“.
Bělorusům nebudeme nic vnucovat
Dohoda na společném stanovisku ovšem nemusí proběhnout rychle a snadno, jelikož se na něm musí shodnout všech dvacet sedm členů unie s různými akcenty, jak na běloruskou krizi reagovat. Situace v zemi s necelými deseti miliony obyvatel přitom nabírá dynamiku právě teď.
„Jejich problém je, že není na místě nějaký skutečný lídr opozice. To myslím, že je pro ně dost velký handicap,“ tvrdí náhle Babiš. Přitom opoziční prezidentská kandidátka Svjatlana Cichanouská už oznámila, že je připravená stát se vůdčí osobností národa.
„Je důležité, a to chci zdůraznit, že hlavně Bělorusové si musí určit svoji budoucnost. Oni si musí rozhodnout, co se stane v jejich zemi. Nikdo jim nechce nic vnucovat,“ zdůraznil premiér. To je ovšem značný rétorický posun proti minulému týdnu, i když by nikoho jistě nenapadlo, aby za Bělorusy rozhodoval někdo jiný. Alespoň u nás, jelikož Lukašenkovy telefonáty Putinovi leccos naznačují.
Správný model je listopad 89
Názorovou pružnost šéfa ANO dokládá i jeho rozhovor pro portál Lidovky.cz, poskytnutý před pěti dny, kdy Bělorusům doporučoval model převzetí moci po vzoru České republiky.
„Vzpomeňme si na listopad 89. Občanské fórum a Václav Havel přišli za komunistickým režimem a nakonec se domluvili na svobodných volbách, na dalším postupu. Proběhla sametová revoluce, která byla bez obětí. Takže to je ten správný model,“ reagoval Babiš na otázku, jak by si představoval následující vývoj.
„Nás to musí zajímat. Není možné, aby pár stovek kilometrů od naší země byl takový diktátorský režim. To není vměšování,“ pokračoval s tím, že není možné zůstat jen u nic neřešících deklarací, ale je potřeba přijmout skutečně efektivní sankce, pokud Lukašenko neustoupí.
„Nikdy jsem takovéto aktivity nevyvíjel, ale nyní jsem přesvědčen, že je to potřeba. Když něco dělám, tak tam vždy vidím nějakou naději na úspěch,“ reagoval na otázku, proč vyzývá k urgentní akci Evropy a jakou vidí šanci, že uspěje.
Premiér neviděl žádný problém ani v předvídatelné reakci Lukašenkova spojence Putina, který krátce poté varoval EU, aby se nevměšovala do běloruských záležitostí. „To není podstatné. Nyní je to o tom, aby lidé v Bělorusku měli pocit, že EU za nimi stojí, že jim chce pomoci,“ řekl Lidovkám.
Vychladla Babišova energie?
Proč náhle Babišův elán vychládá a zaujímá vyčkávací pozici? Vrací se do obvyklého modelu chování, kdy každý den říká něco jiného a dnes už neplatí, co tvrdě hájil ještě včera? Nebo mu došlo, že přecenil své síly a je nejvyšší čas zalézt zpět do řady, aby v tomto horkém terénu příliš nevyčníval?
Také je otázkou, jak si premiér přečetl signál vyslaný z Moskvy, když byl bezprecedentně napaden v Kremlem kontrolovaném listu Rossijskaja gazeta. Ten „shodou okolností“ nyní zveřejnil článek o loňských masivních demonstracích v Praze s doslovným připomenutím, že Babiš „ukradl svým občanům desítky milionů eur“.
Podá na ruský deník trestní oznámení, jak vyhrožoval v jiných případech nepohodlných textů zveřejněných v některých západních médiích? Zatím na něj nereagoval a krátce poté přitlumil protilukašenkovskou notu. Má se snad čeho z tohoto směru obávat?
Výzva předsedy senátu
Babiš bude mít příležitost prokázat, že není nikým ovlivňován či dokonce vydírán. Tím méně ruskou stranou, to by bylo velmi vážné. Ať už na půdě poslanecké sněmovny, nebo může zvednout výzvu předsedy senátu Miloše Vystrčila.
Vystrčil nabídl předsedovi sněmovny Vondráčkovi, premiéru Babišovi a ministrům Petříčkovi a Hamáčkovi schůzku, na které by mohli „koordinovat postoje ústavních představitelů k zásadním otázkám, zejména společná podpora svobodného Běloruska si to vyžaduje“. Bez prezidenta Zemana, s cílem ulehčit průběh této schůzky.
Prokáže premiér, že momentální brzdění jeho elánu v běloruské otázce je jen optický klam a svoje osobní nasazení proti diktátorovi Lukašenkovi myslel vážně?
