Balík peněz určený na důchody se stále zvyšuje. Očekávání spojená s penzijní reformou rostou

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) (Úřad vlády ČR)

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) | FOTO: Úřad vlády ČR

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v úterý oznámil, že od ledna by se mohl průměrný starobní důchod v rámci pravidelné valorizace zvýšit asi o 850 korun. V letošním roce se penze zvedly už dvakrát a třetí zvýšení je naplánované na září. Ve dvou případech jde o mimořádnou valorizaci kvůli vysoké inflaci. Ozývají se ale hlasy, že takové zvyšování penzí je finančně neudržitelné a je třeba změnit valorizační schéma důchodů. Co si s penzijním systémem počít a neukazuje se stále zřetelněji, nakolik je urgentní konečně přistoupit k dlouho odkládané penzijní reformě, která by zajistila dlouhodobou stabilitu důchodového systému?

V loňském roce šlo v Česku na penze podle ministerstva financí celkem 537,4 miliardy korun a jednalo se tak téměř o třetinu státních výdajů. Letos to má být přitom bezmála o 57 miliard korun více. Důchody se totiž zvýší celkem třikrát. V lednu se starobní penze na základě pravidelné zákonné valorizace zvedla v průměru o 502 korun, a navíc všichni penzisté dostali 300 korun do zásluhové části důchodu.

(Týdeník FORUM)

V červnu se průměrný starobní důchod navýšil o 1017 korun a od září vzroste v průměru o 700 korun. Letošní státní rozpočet tak první valorizace vyjde na 28 miliard korun, červnová mimořádná na 21 miliard a zářijová mimořádná na 7,8 miliardy korun. A další výše uvedené zvýšení penzí bude následovat od ledna 2023.

Balík peněz určený na důchody tak rychle roste, přitom se pomalu, ale neúprosně blíží doba, kdy penzijní systém bude pod stále větším tlakem v důsledku demografické změny a odchodu silných ročníků do důchodu, které na pracovním trhu nahrazují výrazně méně početné ročníky.

Efekt stárnutí populace

Aktuální zvyšování penzí v důsledku vysoké inflace má své opodstatnění, protože penzisté vzhledem ke svému nákupnímu košíku, který tvoří především základní potraviny, jsou výrazně vystaveni inflaci. Zároveň je však třeba dodat, že některé skupiny obyvatel jsou na tom i hůře a na takové zvyšování svých příjmů v souvislosti s inflací se spolehnout nemůžou. Navíc každý další narůst penzí zhoršuje udržitelnost penzijního systému do budoucna.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) (Úřad vlády ČR)

Národní rozpočtová rada přitom ve svých čtvrtletních stanoviscích k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky pravidelně upozorňuje na to, že se blížíme k začátku 30. let, kdy na české veřejné finance začne doléhat efekt stárnutí populace.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek a někdejší premiér Mirek Topolánek tento týden ve svém článku pro Hospodářské noviny popsali deset kroků, které by podle nich vedly k dlouhodobému uzdravení státního rozpočtu a zkrocení jeho strukturálního deficitu ve výši 220 miliard korun, jímž trpí. Hned tři z nich bezprostředně souvisejí s důchody.

Kalousek s Topolánkem především navrhují změnit valorizační schéma penzí, což vysvětlují takto: „Při současné právní úpravě jsou důchodci jedinou skupinou ve společnosti, která je bezpečně chráněna proti inflaci. Domníváme se, že to jednak není fér, jednak je to finančně neudržitelné.“

Daňová reforma

Dále by se podle nich měl zrušit stop odchodu do důchodu v 65 letech a v neposlední řadě zdůrazňují: „Při zpracování návrhu penzijní reformy mít na paměti, že hlavní prioritou reformního scénáře je dlouhodobá udržitelnost průběžného systému. Různé důchodové komise možná odvedly zajímavou práci, leč na tuto prioritu odpověď nenalezly. Nalézt ji musí vláda, ideálně v kombinaci s reformou daňovou.“

Vláda Petra Fialy (ODS) (Úřad vlády ČR)

Aktuální valorizační schéma penzí způsobuje další výdaje státnímu rozpočtu hlavně v současné době, kdy roste inflace, doufejme ale, že se nejedná o dlouhodobý stav a v příštím roce se už růst cen stabilizuje a další mimořádné valorizace kvůli inflaci již nebudou. Výše zmíněný nárůst výdajů na penze pak lze řešit kombinací toho, že se v následujících letech už důchody nebudou zvyšovat nad rámec pravidelné lednové zákonné valorizace, a penzijní reformy.

Ta je opravdu klíčová a její naléhavost se ukazuje stále jasněji, a to i vzhledem k uvedenému. Současná vláda si důchodovou reformu stanovila jako svoji prioritu hned za stabilizací veřejných financí a orientací na EU a NATO. Prozatím na ministerstvu práce a sociálních věcí vznikl tým pro její přípravu. Ten má podle náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Ivy Merhautové po letních prázdninách také projednávat změny ve výpočtu důchodů, kdy by se zvýšila základní výměra penzí, a naopak snížila jejich zásluhová část.

Podle svého programového prohlášení by vláda Petra Fialy měla „skutečnou důchodovou reformu s cílem nastavení stabilního systému férových důchodů“ předložit do konce roku 2023. Zatím to ale nevypadá, že by vládní kabinet počítal s reformou daňovou, o které píše Kalousek s Topolánkem. Bude proto zásadní sledovat, s čím přesně vláda přijde a jakým způsobem udržitelnost penzijního systému zajistí, protože bez reformy daní spolu s dalšími kroky se stabilita penzijního systému, který by byl zároveň i férový, zajistí jen sotva.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]