Generální ředitel České televize Jan Souček FOTO: Anna Boháčová / Profimedia
FOTO: Anna Boháčová / Profimedia
Pod generálním ředitelem České televize Janem Součkem se houpe židle. Naznačují to poslední jednání Rady ČT, kde mu byly nejprve uděleny tři výtky a následně mu radní přiznali pouze desetiprocentní bonus za loňský rok. Teď už nic nebrání tomu, aby generálního ředitele odvolali z funkce. Součkovi vyčítají například tragickou personální politiku, chaotické rozhodování o programu nebo špatnou komunikaci s veřejností, která poškozuje dobré jméno televize.
Jedním z hlasitých kritiků je člen Rady ČT Vlastimil Ježek. Podle něj není současný Souček manažerem na takové úrovni, aby byl schopen řídit Českou televizi. „Těch chyb, které udělal, bylo velmi mnoho,“ prohlásil v nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz. Řediteli vytýká personální politiku, kterou označil za tragickou. Nespokojený je také s okolnostmi zrušení pořadu 168 hodin nebo nedávným pozastavením publicistických pořadů na ČT24. „Pokud vím, tak o některých rozhodnutích, jako například o zrušení zmíněné publicistiky, se i členové nejvyššího managementu dozvěděli buď ráno před tím, než k tomu došlo, anebo dokonce až z médií,“ dodal Ježek.
Kritikou na adresu Součka nešetřil ani bývalý dlouholetý člen Rady České televize René Kühn, který v roce 2020 kontrolnímu orgánu krátce předsedal. „Bez přehánění udělal od nástupu do své funkce všechno špatně,“ řekl deníku FORUM 24. Rovněž jako Ježek zmínil personální chyby.
„Tady bych připomněl naprosto ostudný tender na pozici ředitele ostravského studia České televize, který byl vyhlášen ve chvíli, kdy všichni zainteresovaní věděli, kdo nahradí tehdejšího ředitele Miroslava Karase,“ narážel Kühn na výběrové řízení, ve kterém loni uspěla Gabriela Lefenda, když porazila devět zájemců včetně již zmíněného Karase.
Bývalý člen Rady ČT zmínil také loňský odchod Jana Maxy, který působil v managementu České televize dvanáct let. Od roku 2012 zastával pozici ředitele vývoje pořadů a programových formátů, od roku 2020 vedl nová média a od roku 2023 divizi digitálních služeb. Maxu nyní zlákala komerční televize Prima, kde od letošního května povede streamingovou službu Prima+. „Řada schopných lidí byla de facto odejita nebo v některých případech raději sami odešli,“ posteskl si Kühn nad děním ve veřejnoprávní televizi pod vedením Součka s tím, že nebyli, až na některé výjimky, nahrazeni minimálně stejně kvalitními lidmi.
Kühn pak kritizuje i postup při rušení některých pořadů. „Obecně se očekává, že když nastoupí nový ředitel, tak má samozřejmě plné právo dělat tu televizi trochu jinak. Ale nikoho by nenapadlo, že na jedné straně zrušíte určité formáty, ale na druhou stranu je zjevné, že namísto nich nemáte připraveno vůbec nic,“ naráží například na publicistický pořad 168 hodin, který ve vysílání po jeho zrušení nahradila talk show Lucie Výborné.
Za rok a půl ve funkci pak podle Kühna prý Souček nepřišel v programové nabídce České televize s ničím novým. „Už několik měsíců bych očekával, že uvidím něco nového,“ zkritizoval.
Nespokojený je také s komunikací veřejnoprávní televize ohledně navýšení koncesionářských poplatků. „Žongloval s výroky typu, že když se nezvýší poplatky, tak pravděpodobně zruší programy ČT:D, ČT art a ČT sport. Kdyby si přečetl Zákon o České televizi, tak by věděl, že veřejnoprávní televize musí provozovat alespoň čtyři celoplošné programy,“ narážel Kühn na fakt, že po zrušení Součkem zmíněných stanic by zůstaly pouze tři, konkrétně ČT1, ČT2 a ČT24. S něčím takovým by zároveň musela souhlasit také Rada ČT.
Ostré výtky vůči Součkově práci
Okolo generálního ředitele České televize Součka panuje poslední týdny napětí. Rada ČT mu na svém březnovém jednání udělila výtku za nestandardní přiznávání odstupného, nadbytečné znepřístupňování částí smluv i komunikaci s veřejností formou, která poškozuje dobré jméno veřejnoprávní televize.
Radní Ježek v odůvodnění výtky zmínil případ zaměstnance, který ve zkušební lhůtě po čtyřech odpracovaných měsících dostal odměnu ve výši 2,5 násobku mzdy, a přiznání odstupného ve výši šesti platů manažerovi, který odešel po šesti měsících. Souček uvedl, že odměna byla vyplacena kvůli tomu, že odcházející zaměstnanec dokončoval projekt pro ČT, v případě vysokého manažera podle něj ČT postupovala v souladu s uzavřenou konkurenční doložkou.
V druhé části rada vytýká Součkovi nadbytečné znepřístupňování částí smluv a objednávek uzavřených ČT nad rámec ochrany jejích legitimních obchodních zájmů. Souček reagoval, že pravidla pro začerňování pasáží ve smlouvách nechal upravit na základě výsledků interního auditu a následně je měla posuzovat dozorčí komise.
Ve třetím bodě radní Součkovi vytkli vystupování v médiích formou, která podle nich poškozuje dobré jméno ČT. Výtka se týkala zejména komunikace Součka v médiích ohledně přijímání mediální novely, která mimo jiné zvyšuje televizní poplatek. Jak již zaznělo, Souček několikrát v minulosti veřejně zmínil v případě nezvýšení poplatku možnost zrušení tří kanálů ČT z celkem šesti. Podle radních není rušení kanálů v Součkově kompetenci.
Podle zákona o České televizi může nyní rada generálního ředitele po upozornění na neplnění jeho povinností stanovených zákonem nebo statutem ve lhůtě 12 měsíců odvolat.
Nejnižší bonus v novodobé historii
Na svém dubnovém zasedání pak radní rozhodli, že Souček dostane jako loňský bonus pouze deset procent z maximální možné odměny. Navíc tak obdrží jednu hrubou mzdu, což je podle informace z doby Součkova nástupu do funkce 289 tisíc korun. Celkem mohl generální ředitel získat částku odpovídající až deseti měsíčním mzdám, tedy 2,89 milionu korun.
Tak nízký roční bonus radní dosud v novodobé historii generálním ředitelům České televize neudělili. Součkův předchůdce Petr Dvořák dosahoval po většinu svých dvou šestiletých mandátů na téměř stoprocentní výši bonusu, podobně na tom byl i Jiří Janeček.
Nad odvoláním Součka zatím visí otazníky
Zda se opravdu bude na nejbližších jednáních Rady ČT hlasovat o jeho odvolání, zatím zůstává otázkou. Pokud k tomu dojde, mělo by se tak stát nejpozději do poloviny června, aby rada měla dostatek času na výběr a jmenování nového ředitele před podzimními parlamentními volbami, řekl radní Ježek.
Za jakých podmínek lze odvolat generálního ředitele ČT
„Rada může odvolat generálního ředitele z funkce:
a) neplní-li ČT úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání podle tohoto zákona nebo povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů, nebo nenaplňuje-li svými programy zásady Kodexu České televize, jestliže byl generální ředitel na tuto skutečnost Radou v době posledních dvanáct měsíců písemně upozorněn;
b) poruší-li generální ředitel své povinnosti stanovené zákonem nebo Statutem České televize, jestliže byl generální ředitel na porušení svých povinností Radou v době posledních dvanácti měsíců písemně upozorněn.“
Pro případné Součkovo odvolání by muselo hlasovat nejméně 12 radních z celkových 18. Zda takovou sílu Součkovi odpůrci v Radě ČT mají, není zatím vůbec jisté. Poslední hlasování o kontroverzních bodech v radě ukázala, že pořád existují dvě zhruba stejně početné skupiny, které mají diametrálně odlišné názory. Jisté však je, že odpor vůči Janu Součkovi v kontrolním orgánu České televize stoupá. Najít tři nebo čtyři hlasy by tak nemuselo být složité. Podle Ježka se ale zřejmě hlasovat nebude, pokud nebude dopředu jistý dostatečný počet hlasů.
Kühn věří, že někteří z radních, kteří Součka podporovali, v sobě najdou zbytky slušnosti a napraví chybu, kterou udělali při volbě generálního ředitele. „Jestli se najdou dvě třetiny radních, opravdu ještě uvidíme,“ dodal. Jasněji by mohlo už na květnovém nebo červnovém zasedání Rady ČT.
