Ruský diktátor Putin na návštěvě u dnes už bývalého brazilského prezidenta Bolsonara (2019). FOTO: Marcos Corrêa/PR / Wikimedia Commons (CC BY 2.0)
FOTO: Marcos Corrêa/PR / Wikimedia Commons (CC BY 2.0)
KOMENTÁŘ / Smyčka kolem Jaira Bolsonara, který byl v letech 2019–2022 brazilským prezidentem, se stahuje. Nově zveřejněné detaily vyšetřování „pokusu o převrat a zničení demokratického právního státu“ dávají nahlédnout do způsobu, jakým se měl Bolsonaro na podzim roku 2022 spolu se svými spojenci v armádě pokusit zvrátit výsledek prohraných voleb a udržet se u moci.
Bolsonaro volby zpochybňoval celé měsíce předtím, než vůbec proběhly – a za systematické podkopávání důvěry v demokratický systém mu bylo až do roku 2030 zakázáno kandidovat na veřejné funkce. Vyšetřování federální policie však ukazuje, že jeho cílem byl přímo vojenský puč doprovázený zatčením nepohodlných soudců Nejvyššího federálního soudu (STF).
Autoritářský politik
Jair Bolsonaro se svými autoritářskými tendencemi nikdy netajil. Od samého začátku své politické kariéry obhajoval vojenský převrat z roku 1964 a zlehčoval zločiny diktatury, jako bylo mučení politických vězňů nebo likvidace demokratických institucí. Během svých zahraničních cest do okolních zemí pak neváhal veřejně chválit další brutální diktátory, od Augusta Pinocheta v Chile až po paraguayského pedofilního tyrana Alfreda Stroessnera.
Už v roli prezidenta Bolsonaro svým kritikům v čele s nejvyšším soudem a Kongresem opakovaně vyhrožoval, že s nimi v případě neposlušnosti naloží právě jako armáda v dobách vojenské diktatury. V tomto období byla řada soudců nejvyššího soudu zbavena funkce a stejně dopadli nepohodlní poslanci Kongresu, kterému bylo navíc na dlouhé období zcela znemožněno zasedat.
Brazilský exprezident zároveň do svého kabinetu i do úřednických funkcí přivedl od pádu diktatury bezprecedentní množství vojáků a evidentně se s armádou pokoušel navázat co nejbližší vztahy. Detaily zveřejněné v rámci policejní operace nazvané Tempus Veritatis ukazují, že to bylo zřejmě součástí plánu, jak se právě s pomocí armády udržet u moci i v případě prohraných prezidentských voleb.
Plány na převrat
Nejnovější odhalení vychází z výpovědí a whatsappových zpráv podplukovníka Mauricia Cida, někdejšího Bolsonarova asistenta, který se po zatčení rozhodl spolupracovat s federální policií. Cid měl být v listopadu roku 2022 svědkem návrhu dekretu z pera Bolsonarova blízkého poradce Filipeho Martinse, který po prohraných volbách počítal se zatčením dvou soudců nejvyššího soudu a předsedy senátu a s vyhlášením nových voleb. Zmíněný dekret mimochodem policie našla při domovní prohlídce u Bolsonarova ministra spravedlnosti Andersona Torrese.
Bolsonaro měl v představeném dokumentu osobně navrhnout určité úpravy, mimo jiné to, aby byl zatčen pouze jeden soudce nejvyššího soudu – Alexandre de Moraes, který byl zároveň předsedou Nejvyššího volebního tribunálu (TSE) a dohlížel tak na řádné provedení voleb. Následně měl svolat špičky ozbrojených sil, aby jim návrh představil a prodiskutoval s nimi možnost vojenského převratu.
Podle zpráv získaných ze Cidova telefonu s plánem souhlasil tehdejší velitel námořnictva, admirál Almir Garnier Santos, a přinejmenším šest generálů včetně člena nejvyššího velení brazilské armády Estevama Theophila, tehdejšího velitele pozemních operací.
„Informace zveřejněné ve vyšetřování jasně ukazují na účast příslušníků armády včetně generálů a admirálů na jednáních týkajících se připravovaného puče,“ popisuje politolog Antônio Lavareda z Federální univerzity v Pernambucu (UFPE). „Významná část ozbrojených sil se nechala zmanipulovat Bolsonarem a vědomě se snažila rozvrátit demokracii a zvrátit ústavní pořádek, což mohlo Brazílii přivést do naprostého chaosu.“
Útok na demokracii
Brazilská federální policie v souvislosti s vyšetřováním pokusu o převrat začátkem února zatkla pět Bolsonarových blízkých spolupracovníků – bývalého poradce Martinse, tři příslušníky armády a předsedu exprezidentovy Liberální strany (PL). Provedla také desítky domovních prohlídek, mimo jiné u Bolsonarova kandidáta na viceprezidenta Waltera Bragy Netta a hned několika generálů. Sám Bolsonaro musel úřadům odevzdat svůj pas, aby v průběhu vyšetřování nemohl utéct do zahraničí.
Kromě přípravy na puč brazilská policie prošetřuje organizovanou snahu podkopat důvěru ve volební proces prostřednictvím šíření falešných zpráv a koordinovaných prohlášení členů vlády a představitelů armády. Mezi další linie vyšetřování patří protizákonné špehování soudce de Moraese a sledování jeho pohybu pro případ, že by bylo přijato rozhodnutí k jeho zatčení, nebo příprava útoku na budovy federální vlády.
K tomuto útoku skutečně 8. ledna loňského roku došlo, když desítky tisíc protestujících vtrhly zároveň do budovy Nejvyššího federálního soudu, Kongresu a prezidentského paláce. Zprávy, které má policie k dispozici, ukazují, že tuto akci dopředu organizovala a financovala skupina v čele s Bolsonarovým asistentem Cidem – a následně se jí přímo na místě účastnili vojáci ze speciálních jednotek, kteří protestující koordinovali a pomáhali jim proniknout do federálních budov.
Vězení, nebo politický comeback?
Exprezident Jair Bolsonaro jakoukoli vlastní účast na pokusu o převrat odmítá a tvrdí, že jde o politickou perzekuci. „Vládu jsem opustil více než před rokem, a přesto jsem vystaven neustálému pronásledování,“ postěžoval si v rozhovoru pro list Folha de São Paulo. Bolsonaro dosud nebyl v tomto případě obviněn, řada odborníků však očekává, že k tomu v nejbližší době dojde. Někteří se také domnívají, že Bolsonaro může být ještě v průběhu vyšetřování zatčen a umístěn do vazby.
„Šance na jeho zatčení se zvýšila. Proti Bolsonarovi dosud nebylo přijato tak tvrdé preventivní opatření, jako je odebrání pasu. To svědčí o tom, že se objevily silnější konkrétní indicie, že se mohl dopustit trestných činů,“ upozorňuje profesor trestního práva na Univerzitě São Paulo (USP), Gustavo Badaró. Lenio Streck, specialista na trestní právo z Univerzity Vale do Rio dos Sinos (Unisinos), dokonce Bolsonarovo zatčení vzhledem ke zveřejněným informacím považuje za „nevyhnutelné“.
Brazilské úřady exprezidenta vyšetřují rovněž v několika dalších kauzách, od již prokázaného zfalšování vakcinačního certifikátu proti covidu až po obvinění z prodeje luxusních hodinek v hodnotě více než 1,5 milionu korun, které měla Brazílie obdržet jako státní dar od Saúdské Arábie.
Bolsonaro byl navíc z důvodu šíření nepodložených konspiračních teorií o zmanipulování voleb v létě volebním tribunálem zbaven možnosti ucházet se o volené úřady až do roku 2030. To ho vylučuje z příštích prezidentských voleb, které se uskuteční v roce 2026.
Jair Bolsonaro přesto nadále hledá způsoby, jak se udržet v nejvyšší brazilské politice, například prostřednictvím v médiích hojně diskutované prezidentské kandidatury své manželky Michelle. Ta se v nedávném průzkumu umístila na druhém místě za současným prezidentem Lulou da Silvou, přestože by s ním v tuto chvíli ve druhém kole prohrála.
