Na palubě vládního Titaniku se stále tančí a rozdávají peníze, zatímco do podpalubí teče voda proudem. Inflace je vyšší a ekonomický růst pomalejší, než se očekávalo. Jak si s touto výzvou poradí vláda, kterou netrápí rozpočtová odpovědnost? Zatím omezila informace a nezávislou kontrolu hospodaření státu.

Dále čtěte

Babiš se mýlí. Tabulka s devíti variantami DPH na pivo není idiotská, hájí se její autoři

Rozruch kolem snižování DPH na točené pivo nekončí. Proti výrokům premiéra Babiše, že je idiotská a teoretická, se ohradili autoři…

Vláda čelí zhoršujícím se ekonomickým podmínkám, komplikujícím její populistickou snahu obsluhovat z vybraných daní vlastní voličské skupiny. Premiér Andrej Babiš může zapomenout na svoje sliby vyrovnaných státních rozpočtů. S ministryní financí Alenou Schillerovou bude hledat všechny možné cesty, jak nepříznivou realitu zakamuflovat. Dala se sice očekávat, ale zatím postupuje rychleji, než se předpokládalo.

Vysoká inflace, slabý růst

První letošní vlaštovkou horší ekonomické kondice byly lednové výsledky státního rozpočtu. Skončil schodkem 8,8 miliardy korun, nejhorším od roku 2003. Meziroční propad dosáhl propastných 19 miliard. Důvodem je hlavně prudké zvyšování mandatorních výdajů, včetně mezd státního sektoru a penzí nad úroveň zákonné valorizace bez odpovídajících úspor, a zpomalující tempo daňových příjmů.

Negativní trendy nyní potvrdila čerstvá data Českého statistického úřadu (ČSÚ). 16. února zveřejnil lednovou inflaci a první odhad růstu HDP za loňské čtvrté čtvrtletí. Oba ukazatele se významně odchýlily od očekávaných prognóz, obojí špatným směrem.

Inflace odrážející zdražování zboží a služeb dosáhla meziročního růstu 3,6 procenta, přičemž se čekal cenový růst 3,2 procenta. Zdražovaly především potraviny, energie, bydlení a alkohol, což nemálo ukrojilo z vládou halasně propagovaného růstu penzí a mezd, a to nejen ve státním sektoru.

Skeptické prognózy

Zdražování je nejvyšší za posledních osm let od časů ekonomické krize. Letos inflace zůstane nad třemi procenty, tedy vysoko nad dvouprocentním inflačním cílem České národní banky. Jinými slovy, i v letošním roce nás čeká citelný růst cen.

Podobně nepříjemnou odchylku zaznamenal ČSÚ v odhadovaném hospodářském růstu za loňské poslední čtvrtletí. Meziročně dosáhl 1,7 procenta HDP, přičemž se očekávala 2 procenta. S dvouprocentním růstem ekonomiky letos počítá i ministryně Schillerová, což se už nyní jeví jako nereálné. Se všemi dopady na nižší daňové příjmy a horší schodek státního rozpočtu, plánovaný ve výši 40 miliard korun.

Někteří respektovaní ekonomičtí experti jsou ještě skeptičtější. „Realita zpomalujícího růstu a zrychlující inflace je nepopiratelná. Co se HDP týče, je podle mě reálné pro rok 2020 očekávat růst kolem 1,5 procenta,“ tvrdí předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Moderní je neinformovat

Co v této prekérní situaci udělá vláda? Místo aby naslouchala hlasům nezávislých odborníků, varujících před nezodpovědnou rozpočtovou politikou, omezí jejich činnost. Podle severu iHned se jedná už o druhý krok Ministerstva financí v rychlém sledu, který snižuje přístup k informacím.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Prvním tahem bylo nápadně výrazné ořezání lednové zprávy o plnění státního rozpočtu, zveřejňované každý měsíc na webu Ministerstva financí. Zrušilo tak desítky let trvající tradici bohatě komentovaných zpráv o české ekonomice, provázejících podrobné údaje o rozpočtových příjmech a výdajích.

Nyní se musí lidé spokojit pouze s grafickým znázorněním základních ukazatelů se směšným zdůvodněním. „Takový způsob informování je moderní,“ vysvětlila Schillerová. Podle ministryně financí je tedy „moderní“ neinformovat a do této doby publikovaná data před veřejností utajit. Patrně aby je mohla sama interpretovat podle svého gusta.

Méně informací, méně kritiky?

Nyní následuje další rozhodnutí, které zatemňuje transparentnost hospodaření státu. Schillerová chce omezit činnost na vládě nezávislých odborníků, kteří posuzují její hospodářské prognózy. Podle nich se vláda brání, aby jí v době zpomalující ekonomiky viděli pod pokličku.

Změna se týká výboru pro rozpočtové prognózy, ve kterém působí deset špičkových bankovních analytiků. Dosud zpracovávali expertní posudky na čtvrtletně vydávané makroekonomické předpovědi Ministerstva financí. Hodnotili v nich, zda jsou očekávání vlády reálná.

Dále čtěte

Virtuální realita Schillerové. Snížení DPH kvůli zavedení EET většině živnostníků nepomůže

V květnu bude povinnost používat EET rozšířena na téměř 800 dalších profesí hlavně v oblasti řemesel, služeb a malovýroby. Ministryně…

Schillerová nyní jejich počet zredukovala na dubnovou a srpnovou prognózu, což podle předsedy výboru a hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška nedává smysl. „Vývoj ekonomiky má smysl sledovat průběžně, proto je čtvrtletní frekvence vhodná,“ uvedl a upozornil, že takový přístup neumožňuje včas reagovat na nenadálé události v ekonomice.

Výbor se může podle Schillerové scházet podle vlastní potřeby, ale ministerstvo nebude přijímat všechna jeho stanoviska. Tím snížila váhu nezávislé kontroly ekonomického vývoje.

Podle hlavní ekonomky Raiffeisen Bank Heleny Horské je hlavním důvodem, proč nemá ministerstvo zájem o pravidelná hodnocení svých prognóz, nesoulad v názoru, jak postupovat dál. „Ministerstvo je rezistentní vůči progresivním změnám či reformám. Myslí si, že když nám poskytnou méně informací, utichne kritika,“ reaguje Horská.

Roste nervozita a nejistota vlády

Napětí mezi Babišem, Schillerovou a nezávislými experty se datuje od roku 2018, kdy Národní rozpočtová rada varovala před neudržitelností veřejných financí, pokud nebudou včas provedeny potřebné reformy.

Jenže vláda žádné skutečné reformy neplánuje, naopak je ruší, a prudkým navyšováním mandatorních výdajů do budoucna nebezpečně zhoršuje rozpočtovou bilanci. Místo toho, aby dbala seriózních doporučení, nadále plánuje rozhazovat desítky miliard, které nemá k dispozici. O čem to svědčí?

Babiš a Schillerová nesnesou „posly špatných zpráv“ a raději si sami vytvářejí marketingovou virtuální realitu. Omezování informací a ořezávání nezávislé kontroly je nejlepším dokladem jejich rostoucí nervozity a nejistoty.