Bývalý člen ostrahy na britské ambasádě v Berlíně David Smith byl v pátek odsouzen k 13 letům a dvěma měsícům vězení za špionáž pro Rusko. Smith soudu přiznal, že předal ruskému vojenskému atašé v německé metropoli osobní údaje zaměstnanců ambasády a další tajné informace. Informovala o tom BBC.

Soudce Mark Wall u rozsudku, který živě přenášela televize, řekl, že se u Smitha vyvinuly „jasně protibritské“ pocity a u svých kolegů budil dojem, že má sympatie k Rusku, zejména k prezidentu Putinovi“.

Smith byl stíhán na základě zákona o úředních tajemstvích, za jehož porušení hrozí odnětí svobody na dva roky až 14 let. Prozrazením osobních informací o zaměstnancích ambasády je podle soudce vystavil maximálnímu riziku. „Míru provinění dál zvyšuje skutečnost, že jste za své kriminální počínání dostával peníze,“ dodal. Smithovy „podvratné aktivity“ se údajně datují do roku 2018 a během let předal Rusku „značné množství materiálu“.

Dále čtěte

Masivní ruský útok přijde do týdne, varuje vedení ukrajinské rozvědky. Připraveno je prý půl milionu Putinových vojáků

Očekávaná další ofenzivní vlna ruské armády na Ukrajinu se podle zdejších zpravodajců odehraje nejpozději do sedmi dnů. Vladimir Putin tak…

Dokumenty poprvé prokazatelně předal v dopise vojenskému atašé na ruské ambasádě v roce 2020. Od té doby s ním pravidelně udržoval kontakt. Konkrétně se Smith dopustil kopírování tajných dokumentů a nahrávek z bezpečnostních kamer. Ruské straně také poskytoval fotografie a videa pořízená na ambasádě.

Smitha mělo podle britské prokuratury rozzlobit, že velvyslanectví vyvěsilo duhovou vlajku na podporu sexuálních menšin. Smith se ale dlouhodobě hájí tím, že chtěl velvyslanectví jen „ztrapnit“. Navíc podle svých slov v té době trpěl depresemi.

„Byl jste si plně vědom toho, že jste neměl kopírovat žádný z dokumentů, a stejně tak si uvědomujete, že kdyby se tyto dokumenty dostaly do nesprávných rukou, mohly by poškodit britské zájmy nebo představovat hrozbu pro pracovníky britského velvyslanectví“, konstatoval soudce v odůvodnění trestu.

Poté, co byla špionáž odhalena, muselo být na berlínské ambasádě provedeno přezkoumání každého pracovníka, což stálo celkem 820 tisíc liber, tedy téměř 22 milionů korun. Šéf bezpečnosti ambasády řekl, že narušení důvěry, zejména zveřejnění osobních údajů lidí, mělo také negativní dopad na morálku a zaměstnanců.