Ruský diktátor Putin a patriarcha moskevský a celé Rusi Kirill. FOTO: ČTK/AP/Alexander Zemlianichenko
FOTO: ČTK/AP/Alexander Zemlianichenko
Návrat podstatných rysů stalinismu je v dnešním Rusku v plném proudu. Opoziční politici jsou vězněni, nebo je jim bráněno kandidovat, jejich organizace jsou zakázány, režimu nenakloněná média jsou šikanována, jakákoli demonstrace proti Putinovu režimu je hned rozehnána.
Moskevský městský soud 29. prosince vyhověl žalobě moskevské prokuratury na likvidaci Centra pro lidská práva Memorial. Soudci to zabralo jen půl hodiny. Obě střediska Memorial jsou nyní likvidována. Proč se v Rusku vrací staré časy v nebývalé intenzitě, o tom na Radiu Svoboda diskutovali publicisté a politik Leonid Gozman. Z jeho komentářů k současnému dění vybíráme:
Leonid Gozman: „Jedná se o oživení článku ‚hanobení sovětského společenského a státního zřízení‘, který existoval v sovětských dobách. Byl naprosto gumový, mohli jste do něj dosadit kohokoli, a nyní byl do něj dosazen Memorial. Prokuratura totiž odhodila veškerý ostych a oznámila, že Memorial je likvidován právě za to – za hanobení Sovětského svazu. Přestože Sovětský svaz zanikl, znamená to, že v očích našich úřadů nezanikl.
Jsou to pokračovatelé, obecně je to živé. Stalin je naživu, Dzeržinskij je naživu, všichni tito šmejdi jsou naživu, všichni jsou naživu. Toto rozhodnutí je očekávané, toto rozhodnutí je v logice pohybu moci přirozené. Protože Memorial a úřady jsou vzájemně neslučitelné. Moc se zvedla z kolen. Nebyla to země, kdo se zvedal z kolen, ale čekisté se zvedali z kolen. Vylezli ze zákopů, z hrobů. Plazili se. Dnešek je zlomovým okamžikem, protože vytvořili nový stát, novou moc. Obecně si myslím, že likvidace Památníku je svým významem srovnatelná se zničením katedrály Krista Spasitele soudruhem Stalinem. Protože (Palác Sovětů, který měl stát na jeho místě, pozn. red) to byla idiotská konstrukce, kterou díkybohu nemohl postavit.“
Publicista Jevgenij Kiselev soudí: „Víte, myslím, že pro Rusko, pro Rusy, je to ostuda, obludná ostuda. Memorial je organizace, která je starší než jakákoli ruská politická strana, rozhodně starší než vládnoucí Jednotné Rusko. Konsolidace ruské společnosti během perestrojky, kdy se země konečně vydala na cestu demokratického vývoje, kdy v Rusku začaly probíhat demokratické reformy – tak tomu bylo i v posledních sovětských a prvních postsovětských letech – se točila kolem myšlenky rozchodu se stalinskou minulostí. Myšlenka pokání, myšlenka, že se to už nikdy nesmí opakovat, že si musíme vzpomenout na stalinské represe, na represivní, totalitní povahu sovětského státu a že se této represivní, totalitní povahy musíme jednou provždy zbavit.
Zakázat Memorial znamená prohlásit, že se vzdáváme tohoto odkazu – odkazu Gorbačova, odkazu Jelcina, odkazu perestrojky a prvních postperestrojkových let – a vracíme se k oslavě stalinismu. To je děsivý a nebezpečný trend. A oni říkají: nechte toho, žádné masové represe, žádné hromadné popravy, žádné zvláštní schůze a trojky, nikdo není zastřelen v Butovu ani na žádném jiném popravišti. Když se jeden drápek zasekne do země, je celý pták ztracen. Ještě před několika lety jsme si nedokázali představit, že by Memorial mohl být zakázán. Celá ta věc s ‚cizími agenty‘ a ‚nežádoucími organizacemi‘ by se před deseti lety zdála jako nechutný blud.
Podívejte se, že Rusko vzalo Ukrajině Krym – to by před deseti lety také nikoho nenapadlo. Teď to vypadá, že ruská vládnoucí třída, všichni ti proputinovští silovici i nesilovici jsou na koni. Před celým světem ukradli sousední zemi kus území, což znamená, že v domácí politice je možné všechno, včetně zatýkání bez soudního příkazu a represí, kdy se za nějaké příspěvky na facebooku udělují obrovské tresty, a cokoli jiného. Je to samozřejmě velmi znepokojující. Řeknu vám upřímně, že vyzývám své přátele, příbuzné a známé, aby opustili tuto zemi, nic dobrého vás tam nečeká.“
Leonid Gozman tomuto postoji oponuje: „Je to rozhodnutí, které každý dělá sám za sebe. Když se zamyslíte nad tím, co vám vaše země může dát, ano, musíte odejít, během několika let vám nic dobrého nedá. Ale pokud si myslíte, že to, co jí můžete dát, byste neměli nechávat, protože komu ji necháme? Rozhodně nikoho neodsuzuji, za sebe nemohu říct, že bych to v žádném případě neudělal, ale udělám to až v krajním případě. Doufám, že to nikdy neudělám. Tento režim se zhroutí, nevím kdy, nikdo neví kdy, ale to, že se zhroutí, je naprosto jisté, a to hromadou existenčních věcí.
Bolševikům nakonec došly zdroje, těmhle dojdou také. Jsou ještě méně důvěryhodní než bolševici, jejich morální autorita je ještě menší. Nemají ideologii, kterou měli bolševici… Vytvářejí ideologii, ale ještě ji nevytvořili. Bolševici měli smysl pro věčnost. Zemřel generální tajemník, přišel další generální tajemník, počítali jsme s tím, že další generální tajemník nebude tak senilní jako ten předchozí, ale pochopili jsme, že další generální tajemník bude, systém je věčný. Sovětský systém budil dojem vlastní věčnosti… Tento režim nemá smysl pro věčnost, je personalistický. Co se stane s tímto režimem po Vladimiru Putinovi, nikdo neví.“
