Uplynulý týden přinesl hned několik rozhodnutí ze strany světových centrálních bank. Měnová politika se zpřísnila v nedalekém Maďarsku, na Britských ostrovech či v USA. Mírně přitáhla kohoutky také Evropská centrální banka. Naopak Turecko snížilo svou základní úrokovou sazbu i přes obrovskou, v západním světě dlouho nevídanou, více než dvacetiprocentní inflaci.
Je vidět, že většina centrálních bank začíná uvažovat ohledně inflace jinak, než jsme ještě před pár měsíci slýchávali z úst jejich hlavních představitelů. Například Americká centrální banka donedávna tvrdila, že se jedná pouze o tranzitorní jev, ale zdá se, že začíná obracet. Možná si centrální bankéři vzpomněli na 70. léta minulého století, kdy se potýkali se stagflační epizodou. Centrální banka v USA tehdy na tuto situaci reagovala nedostatečně a v důsledku efektivně klesaly reálné úrokové sazby. Až v 80. letech došlo k měnové restrikci, kdy nominální i reálné sazby vyletěly nahoru. Tento postup sice utlumil inflační tlaky, ale přišla s ním též recese.
Federal Reserve – Americká centrální banka
Americkou ekonomiku trápí z hlediska inflace jak nákladový (přetrhané odběratelsko-dodavatelské řetězce), tak poptávkový šok (přehřátý trh práce). Z podstaty by tak na tento vývoj měla centrální banka reagovat. Fed na svém prosincovém zasedání jednomyslně zahájil tzv. tapering (omezení kvantitativního uvolňování). Nyní bude snižovat nákup aktiv o 30 miliard dolarů měsíčně místo dosavadních 15 miliard.
Zároveň na svém jednání avizoval zvýšení úrokových sazeb v roce 2022 rozdělené do tří kol. To bude ale záležet také na vývoji na zámořském trhu práce. Podle centrálních bankéřů Fedu by se měla vrátit inflace ke kýženému dvouprocentnímu cíli pomocí zvýšení sazeb na 0,9 % v roce 2022, na 1,6 % v roce 2023 a na 2,1 % v roce 2024. Člen rady guvernérů Christopher Waller očekává, že první nárůst přijde v březnu. Fed odhaduje, že inflace v příštím roce dosáhne 2,6 %. Nezaměstnanost by se v příštím roce měla dostat na 3,5 %, ale její vývoj je samozřejmě odvislý od koronaviru, což avizuje samotný guvernér.
Evropská centrální banka
ECB již tradičně ponechala sazby na stejné úrovni. Prezidentka Lagarde stále používá výraz „tranzitorní“ k popsání aktuální inflační situace. Banka však snížila program nákupu aktiv stejně jako Fed. Pandemický program PEPP by měl být v roce 2022 ukončen, avšak centrální bankéři si raději nechávají manévrovací prostor a ECB tak tvrdí, že tento program může být znovu obnoven právě z důvodu nepříznivého vlivu pandemie na ekonomiku. Naopak program APP byl ještě posílen z důvodu vyrovnání dopadů ukončení PEPP a centrální banka očekává jeho zrušení až před prvním zvyšováním úrokových sazeb. Aktuální prognóza ECB očekává 5,1% růst HDP tento rok a v roce 2022 ve výši 4,2 %. Inflace by v letošním roce měla dosáhnout hodnoty 2,6 % a v příštím roce 3,2 %. Odlišný postup v měnové politice v porovnání se světovými centrálními bankami prezidentka vysvětluje rozdílnou ekonomickou situací.
Bank of England
Britská centrální banka (BoE) svou základní úrokovou sazbu překvapivě zvýšila z 0,1 % na 0,25 % – tedy o 15 bazických bodů. Libra kvůli tomuto rozhodnutí posílila na nejvyšší úroveň od prosince. Své kvantitativní uvolňování však BoE nechala na stejné úrovni jako doposud. Bude stále nakupovat státní dluhopisy za 875 miliard liber a korporátní obligace za 20 miliard liber. V dubnu by se dle jejich predikce měla inflace dostat až na 6 %. Dopad omikronu bude dle oficiální zprávy banky tlačit tamní HDP v prvním čtvrtletí příštího roku dolů. Argumenty pro zvýšení úrokových sazeb jsou zřejmé: ukotvenost inflačních očekávání a přehřátý trh práce. Peněžní trhy očekávají nárůst sazeb o 88 bazických bodů v příštím roce.
Krátce o Maďarsku a Turecku
Základní sazba Maďarské centrální banky (MNB) po jejím posledním jednání vzrostla o 30 bazických bodů na 2,4 %, což je nejvyšší úroveň od roku 2014. MNB zároveň avizuje, že úrokové sazby nadále porostou kvůli vyšší inflaci. Ta totiž vzrostla v listopadu na čtrnáctiroční maximum – 7,2 %. Tato hodnota je výrazně nad cílem tamní centrální banky v rozmezí 2-4 %, a tak jí nezbývá nic jiného než pokračovat v monetární restrikci.
V Turecku je situace již velice vážná. Inflace zde dosahuje 21 %, prezident Erdogan střídá guvernéry centrální banky jak na běžícím páse a popírá základní ekonomický fakt – vyšší úrokové sazby krotí inflaci. Situace akcelerovala i na posledním jednání, kde byla základní úroková sazba snížena z 15 % na 14 %. Lira tak ztratila ze své hodnoty oproti dolaru 50 %. Vše hlava státu korunuje svými vyjádřeními, v kterých prohlašuje úrokové sazby za matku všeho zla.
Normalizace měnové politiky
Z nejdůležitějších světových centrálních bank se tak britská stává první, která své sazby zvýšila. Z rétoriky centrálních bankéřů je slyšet, že začínají svůj postup přehodnocovat a z velké části už inflaci nenazývají pouze tranzitorním jevem. Není se čemu divit, mají totiž v drtivé většině případů kontrolovat cenovou stabilitu, která je nyní ve většině zemí ohrožena inflací vysoko nad inflačními cíli.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.
