Česká ekonomika loni rostla nejpomaleji ze zemí V4. „Růst české ekonomiky pokračoval i v roce 2018, kdy hrubý domácí produkt zaznamenal tříprocentní růst. Ten byl podpořen zejména domácí poptávkou, konkrétně zvýšenou investiční aktivitou a spotřebními výdaji domácností. Na tvorbě přidané hodnoty se nejvíce podílel průmysl a odvětví obchodu. Významně se dařilo také stavebnictví,“ řekl Jan Benedikt z ČSÚ.

Všechny ostatní země Visegrádu vykázaly rychlejší růst než Česko. Slovenské HDP loni stouplo o 4,1 procenta, Maďarské o 4,9 procenta, a Polské dokonce o 5,1 procenta. Podobné tempo si ekonomiky udržely i v závěru roku.

„Česká ekonomika se dostala na svoji hranici produkčních možností dříve, než zbylé země V4. Stačí se podívat na situaci na domácím pracovním trhu. Všechny země V4 sice mají aktuálně rekordně nízkou nezaměstnanost, ale z pohledu počtu volných pracovních míst a počtu nezaměstnaných je Česko suverénně v čele,“ odpověděl na dotaz serveru Novinky.cz analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Růst se mírně zrychlil koncem roku. „Výkonnost ekonomiky v závěru roku rostla rychlejším tempem než v předchozím čtvrtletí,“ oznámil ČSÚ.

Celkově pomalý růst české ekonomiky v loňském roce i tak předčil opatrná očekávání analytiků.  Ti očekávali, že HDP meziročně vzroste o pouhé 2,8 procenta a za čtvrté čtvrtletí o 2,4 procenta.

Slábnoucí výkon ekonomiky souvisí i se situací v Německu, jehož HDP  v roce 2018 vzrostl o pouhých 1,4 procenta namísto dříve ohlášených 1,5 procenta. Růst zpomalil z předloňských 2,2 procenta a byl nejslabší od roku 2013, kdy se HDP zvýšil pouze o půl procenta.

Na největší evropské ekonomice závisí řada českých podniků.

Německé hospodářství loni brzdila zpomalující globální ekonomika, spory v mezinárodních obchodních vztazích a nejistoty kolem připravovaného odchodu Británie z Evropské unie. Německá vláda koncem ledna zhoršila odhad letošního růstu domácí ekonomiky na 1,0 procenta z dříve předpokládaných 1,8 procenta.