V Poslanecké sněmovně se hromadí zprávy o činnosti České televize a o jejím hospodaření. V pátek 29. března ke čtyřem předchozím povinným zprávám doputovala v pořadí již pátá – o činnosti ČT za rok 2018. Pokud poslanci neschválí dvě po sobě jdoucí zprávy, mohou odvolat Radu České televize.

„Pro mne není nijak milé, že se tam ty zprávy hromadí, chtěl bych aby je poslanci vzali na vědomí. Nechci z toho dělat velký problém, ale pro radu je to nepříjemné a dalo by se to vykládat i jako jakýsi nátlak na radu i na Českou televizi,“ říká předseda Rady ČT, novinář Jan Bednář.

„My jsme svou povinnost splnili, teď je na politicích, aby udělali svou část práce,“ dodává pro HlídacíPes.org.

Zeman radí: neschvalujte

Zatímco Rada České televize má ze zákona povinnost zprávu o činnosti dodat vždy nejpozději do konce března následujícího roku (výroční zprávu o hospodaření pak vždy k 31. srpnu), poslanci žádné termíny k projednání zpráv nemají.

Když pak neschválí (respektive nevezmou na vědomí) dvě po sobě jdoucí zprávy, mohou následně odvolat celou Radu ČT. To by v důsledku mohlo vést i ke konci současného generálního ředitele Petra Dvořáka.

Prezident Miloš Zeman poslancům již dříve veřejně radil, aby neschválením dvou po sobě jdoucích výročních zpráv vyvolali výměnu vedení ČT.

Předchozí čtyři zprávy již projednal volební výbor a všechny doporučil ke schválení. Na plénu Poslanecké sněmovny se však o zprávách dosud nehlasovalo.

Letos na konci ledna začali zákonodárci projednávat zprávu za rok 2016. Ke kritice ČT jednání využili především poslanci KSČM a SPD. Se skoro hodinovým projevem vystoupil například komunistický poslanec Jiří Valenta – mluvil „o neobjektivitě, podjatosti a o dehonestujících kampaních“ a poslance vyzval, aby zprávu neschválili.

„Je zřejmé, že neschválení výročních zpráv by bylo politickým tlakem, který by mohl znamenat odvolání Rady České televize a nutnost volby rady nové. A pro tento krok opravdu nevidím žádný důvod,“ reagoval tehdy ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD).

K tomu, aby poslanci zprávy o ČT vzali na vědomí později, vyzval i premiér Andrej Babiš.

Stížnosti na zpravodajství a publicistiku

K hlasování se ale poslanci nakonec nedostali a jednání bylo přerušeno. Plánované pokračování v polovině března zase oddálila diskuse o kauze Jaroslava Faltýnka a firmy Kapsch.

„Jsou tam poslanci, kteří zprávy schválit nechtějí, ale věřím, že takových je menšina. Je to od nich taková hra,“ podotýká Jan Bednář.

Ten také výroční zprávu za rok 2018 opatřil úvodním slovem, v němž za Radu ČT konstatuje, že „výzkumy a analýzy mimo jiné potvrzují, že Česká televize není nástrojem propagandy žádné politické strany či hnutí, nýbrž naplňuje svoji úlohu právě v intencích zákona o České televizi i Kodexu ČT“.

Zpráva nabízí například i obecný výčet podnětů a stížností, s nimiž se diváci na Radu ČT obracejí. Ty se mimo jiné týkají „vysílání zajímavých pořadů v pozdních nočních hodinách, častého zařazování repríz, údajné nevyváženosti a neobjektivity zpravodajství ve vysílání, ale také chování a jazykové úrovně moderátorů a dodržování spisovné češtiny“.

Pokud jde o stížnosti na zpravodajství a publicistiku, „ušetřen“ není prakticky žádný z klíčových pořadů ČT: „Události, Události v regionech a Události, komentáře, 168 hodin, Reportéři ČT, Otázky Václava Moravce, Nedej se plus, Máte slovo a moderování pořadu Objektiv ve slovenštině,“ vypočítává výroční zpráva za rok 2018.

Kdy se k jejímu projednání poslanci dostanou, se odhadnout nedá.

Text byl publikován na serveru Hlídacípes.org