Česká republika získala od roku 2004 do konce loňského roku z rozpočtu EU zhruba 1,31 bilionu korun, do rozpočtu unie poslala 565 miliard korun. Celkem tak ČR získala z EU o 741,3 miliardy korun víc, než zaplatila. Vyplývá to z údajů ministerstva financí. Nejvíce, 192 miliard korun, Česko vyčerpalo v roce 2015.

Za kladným výsledkem jsou dlouhodobě především peníze ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a příjmy ze Společné zemědělské politiky EU. Postupný nárůst odvodů ČR je způsoben rostoucím objemem rozpočtu EU a dlouhodobým posilováním ekonomické vyspělosti ČR.

Dotace začalo Česko čerpat hned v roce 2004 v programovém období, které skončilo v roce 2006. Podle údajů ministerstva pro místní rozvoj (MMR) v něm vyčerpalo celou přidělenou částku.

V programovém období 2007 až 2013 zůstala čtyři procenta ze zhruba 700 miliard Kč přidělených dotací nevyčerpána. Podle kritiků se tehdy často financovaly zbytečné projekty, jako například rozhledny, ze kterých nebylo téměř nic vidět, golfová hřiště nebo hotely, které jsou dnes nevyužívané. Některé projekty kvůli podezření z korupce skončily u soudu.

Programové období 2014 až 2020 fakticky začalo až v roce 2015, kdy Evropská komise schválila jednotlivé programy. Česko v něm může získat asi 610 miliard korun. Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) se čerpání měří podle plnění takzvaného pravidla N+3. To znamená, že státy musí do tří let vyčerpat dotace, které jim byly v daném roce přiděleny. „Za loňský rok se nám to povedlo, Evropské unii jsme žádné peníze vracet nemuseli. Letos ke konci března měly toto pravidlo pro letošní rok splněné čtyři programy z deseti. A většina to stihne nejpozději do konce července,“ sdělila ministryně ČTK. Za loňský rok EK Česku na dotacích proplatila 80,5 miliardy korun, letos by to podle Dostálové mělo být asi 90 miliard.

Podle analytika Czech Fund Lukáše Kovandy se čerpání České republiky sice postupně zlepšuje, v porovnání s ostatními zeměmi EU je však podprůměrné. „Důvodem je poměrně vysoká administrativní náročnost procesu čerpání, obava příslušných úředníků z nařčení z trestné činnosti, a tím pádem i značná opatrnost. V neposlední řadě je to nedostatečná připravenost financovatelných projektů. Česko tak bude zřejmě opět dočerpávat na poslední chvíli jako na konci minulého programového období, především v roce 2015,“ uvedl Kovanda.

Analytik BH Securities Štěpán Křeček upozornil, že Česko dotace často využívá na takzvané měkké programy, jako jsou například semináře, rekvalifikace nebo školení. „Místo toho bychom za evropské peníze měli budovat důležité projekty dopravní a informační infrastruktury, které posunou naši zemi směrem k budoucnosti,“ uvedl.

Problémy mělo Česko například s využitím dotací na podporu vysokorychlostního internetu. EK nakonec povolila zhruba polovinu z 16 miliard korun přesunout do jiných programů. V polovině loňského prosince EK pozastavila dotace pro holding Agrofert, spadající převážně do Programu rozvoje venkova. Komise je zastavila do té doby, než se vyjasní problém okolo možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Babiš dříve Agrofert vlastnil, předloni jej převedl do svěřenského fondu.

V programovém období 2021 až 2027 by ČR mohla po započtení inflace získat asi 20 miliard eur (512 miliard Kč). Měla by klesnout míra spolufinancování EU ze současných 50 až 85 procent na 40 až 70 procent. Pravidlo N+3 se má změnit na N+2. Česko usiluje o to, aby si ve větší míře mohlo rozhodnout o tom, kam případně dotace přesune.