Ilustrační foto. FOTO: FORUM 24/Bing Image Creator
FOTO: FORUM 24/Bing Image Creator
NÁZOR / Porovnání nároků celoevropsky se bouřících zemědělců s příjmy některých z nich donutí člověka k zamyšlení. Zdá se, že lidé pracující na půdě se zcela odtrhli od reality a chtějí být finančně vysoce privilegovanou vrstvou, jejíž příjmy přesahují příjmy některých kardiochirurgů či jaderných fyziků. Chápu, že práce s vidlemi je lopotná. Ale už za ty prachy, které dostává část zemědělců i u nás, se rozhodně vyplatí.
Čeští zemědělci jdou do boje, i oni chtějí po vzoru svých západoevropských kolegů bojovat za světlé zítřky. Podívejme se na „legitimní boj utlačovaných“ chladným jazykem kalkulačky.
Některé požadavky (cituji ze serveru německých zemědělců Meine Landwirtschaft) jsou plně legitimní. Ať už je to zvyšování diverzity zemědělské výroby, nebo vše vyjádřené jejich heslem „Podporujte farmy a pracovní sílu místo jejich diskriminace, žádné dotace pro korporace!“. Nevím však, proč je kvůli tomu potřeba blokovat dálnice.
Řada požadavků německých zemědělců je ale v německém kontextu opravdu nestoudná a některé požadavky jsou spíše trapné.
„Prosadit lidské právo na zdravé potraviny na celém světě. Zastavte veškerý vývoz, který ohrožuje drobné zemědělce v rozvojových zemích, místo abyste je dotovali. Zastavte levný dovoz, zejména krmiv a zemědělských pohonných hmot. Spravedlivé ceny dovážených zemědělských produktů. Zakažte používání geneticky modifikovaných rostlin, patentovaných organismů a klonovaných zvířat. Přímé platby na ekologické a sociální služby vázané na počet zaměstnanců. Zabraňte nadprodukci, plýtvání a propadu cen pomocí kontroly objemu ze strany výrobců a spotřebitelů! Minimální mzdy a antidumpingové zákony v zemědělství a potravinářském průmyslu!“
Takže – chtějí celní ochranu svých výrobků, zamezení konkurence zahraničních zemědělců a více peněz. „Pokud jste povoláním zemědělec, můžete v Německu očekávat průměrný hrubý roční plat 32 700 eur,“ praví web Absolventa.de. To je, pokud moje kalkulačka nelže, 68 125 korun hrubého měsíčně.
Co chtějí francouzští zemědělci? „Zemědělci odsuzují zejména omezení, která na jejich podnikání klade přechod na ekologické technologie a která podle nich narušují hospodářskou soutěž s ostatními zeměmi. Snížení používání pesticidů, zrušení daňových úlev na nesilniční naftu, obtížná jednání s výrobci… Jejich požadavky jsou různé, ale všechny mají stejný závěr. Říkají, že se svou prací již nemohou uživit.“ Tolik francouzský server s příznačným názvem publicsenat.fr. Takže i francouzským zemědělcům jde o prachy. „Průměrný francouzský zemědělec vydělává 30 360 eur ročně včetně dotací a podpor,“ praví web HelloWork.com. To je 63 250 korun hrubého měsíčně.
A co čeští zemědělci?
V České republice jsou nejvíce ceněnou platformou protestujících zemědělců Vidlákovy kydy. Nejde o mou politickou nekorektnost, zemědělec, který ten blog provozuje, se k vidláctví a kydání keců (rozumějte dezinformací) hrdě hlásí a svůj blog tak pojmenoval. Vybírám čtyři články z celé otepi textů k chystanému protestu zemědělců – reklamu mu kromě jiných dělá i známá dezolátsko-dezinformační televize KTV.
Vidlácká revoluce: „Vidlácká revoluce se rozjíždí. V Bruselu jsou z toho pěkně v Bruseli. Vláda už obírá důchodce, škrtla slevu na manželku a zvýšila především ty daně, které pocítí ti dole. Pak seškrtala dotace zemědělcům, naprosto nic nedělá se stopadesátiprocentními maržemi v hypermarketech, ale zato ještě přispívá energobaronům na zastropování cen energií. Kam myslíte, že budou směřovat další konsolidační balíčky? Bojujme! Bojujme za národ, bojujme za svoje děti, i když nás nechápou. Bojujme za svoji zemi, která je tak krásná, že naše hymna je o kvetoucích kytičkách, místo aby burcovala ke slávě. Bojujme za naši půdu, za naše potraviny, za soběstačnost alespoň v tom základním. Bojujme za ohled k našim seniorům, kteří vybudovali všechny ty elektrárny i přehrady a teď se musejí dívat, jak vyhasínají vysoké pece. Bojujme za dědictví po našich předcích, bojujme, aby se vláda věcí našich vrátila do českých rukou.“
A nezapomeň poděkovat: „Zemědělský šturm na Prahu se odehraje v pondělí 19. 2. 2024. V příštích čtrnácti dnech budu pracovat, aby na ono demonstrační pondělí ministr Výborný do smrti nezapomněl, Blyštivý Péťa se budil s křikem ze snu a vrážel hlavou do pryčny nad sebou, Jurečka věděl, že nastal jeho politický konec a Rakušan zjistil, že policie se k němu nehlásí.“
My, zemědělci: „Grýndýl sahá do kapes všem a nedává žádnou protihodnotu. Neliší se od tatarského nájezdu. O vyděračských praktikách obchodníků jsem tu už mockrát psal. Jestliže výrobce dodá do hytlermarketu sýr za dvacku a market ho prodá za padesát, tak situaci fakt nevyřeší, když ho výrobce zlevní na osmnáct korun a market prodá za čtyřicet osm. Reálná prodejní cena, na které by nikdo neprodělal, je tak třicet procent k ceně výrobce. Drahé energie cítíme také všichni. O tom, že naši pětikoaličníci chtějí zavést euro a zrušit pro náš malý stát právo veta, to je všem jasné. Už teď jsme sedmnáctý bundesstát… Normální lidi chtějí levnější elektriku, nižší ceny v marketech, nechtějí platit emisní povolenky z topení, nechtějí být evropská kolonie a nemohou se dočkat, až tahle vláda odtáhne na smetiště dějin.“
Poslední text je Vidlákovým převodem oficiálních protestů českých zemědělců ze serveru My zemědělci.
Poděkování českým zemědělcům
Když pročítám požadavky protestujících českých zemědělců, musím jim poděkovat za jejich upřímnost. Přiznávají, že – podobně jako jejich západoevropští kolegové – chtějí peníze. Větší podíl z koncové ceny jimi produkovaných potravin. Za to jim samozřejmě neděkuji, to je celoevropský vidlácký standard. Na rozdíl od západní Evropy naši středoevropští vidláci mnohem srozumitelněji definují i metodu, jakou ty prachy chtějí získat. Chtějí socialismus.
Pokud požadují, aby byly levnější energie a aby byla natvrdo určená povolená marže u potravin, požadují socialismus. Státní ekonomiku, kde stát určuje ceny i marže. Ale ve verzi socialismu národního – kromě toho, že by stát určoval ceny, měl by naši zem důsledně chránit před vlivem v očích vidláků zhoubné EU. A hlavně nezavádět euro. To vše v situaci, kdy české zemědělce – slovy Internacionály – „hlad zhnět“.
Server platy.cz dí: „Platové rozpětí zaměstnanců v Zemědělství a potravinářství je standardně v rozmezí od 21 713 Kč do 50 932 Kč (skutečné platy mohou být ještě vyšší). Chovatel, ošetřovatel zvířat: 21 896–40 110 Kč, dojič: 22 769–42 991 Kč, zemědělský technik: 24 208–48 365 Kč, zemědělský technolog: 30 734–68 435 Kč.“
Ošetřovatel zvířat je funkce, která se dříve nazývala čeledín. Mají-li čeští čeledíni až čtyřicet tisíc korun měsíčně, asi jsem se nedozvěděl, že se Česká republika stala ropnou velmocí. A pak je také dobré se podívat na celospolečenské vklady zemědělství. Ty peníze a přechod na socialistické zemědělství čeští vidláci požadují za situace, kdy dostávají docela dost veřejných peněz. Chtěl jsem se podívat, kolik, a nalezl oficiální „Zprávu o stavu zemědělství ČR za rok 2022″ – Zelenou zprávu.
„Celková výše rozpočtu pro Program rozvoje venkova 2014–2022 činí 3 075,73 mil. eur evropského financování a 1 722,59 mil. eur z národního kofinancování. To odpovídá cca 4 798,32 mil. eur celkových veřejných prostředků využitelných pro podporu českého zemědělství, potravinářství a lesnictví.“
Přepočítal jsem si to na kalkulačce na koruny a zjevně se spletl, tak jsem to přepočítal podruhé, a zase jsem se spletl a teprve napotřetí mi došlo, že jsem se nespletl. A že ani nemusím hledat další dotace, protože už tohle číslo stačí.
Ti ubozí, vykořisťovaní, utiskovaní a hladoví zemědělci, které bída zahnala až k akci, kdy z hladu a zoufalství zatarasí silnice svými stařičkými traktory, dostali jen z rozpočtu Programu rozvoje venkova v letech 2014–2022 celkem 119 958 000 000 Kč. A tak jim nezbývá než z hlubokého existenčního zoufalství demonstrovat a volat po znovunastolení socialismu. Podobnému přístupu říkáme chucpe.
