Chudák redaktorka Haló novin: Dva mladíci jí zamotali hlavu aneb Co má každý znát ze školy

archiv F24

Ilustrační foto | FOTO: archiv F24

Je to velké a složité téma: Co všechno by nás měli naučit ve škole a v čem tato vzdělávací instituce totálně selhává, protože je přece nad veškeré pochybnosti jasné, že by to učit měla a ona to asi neučí, poněvadž v tom mladá generace selhává. Do této zapeklité debaty, do které jistě každý rád přispěje svým názorem opřeným o vlastní zkušenost, se aktuálně zapojily i komunistické Haló noviny. Mladí lidé prý neumějí nadepsat obálku. Proboha, co je to v těch školách učí, zvolaly by pobouřeně naše babičky. Stojí tahle dovednost opravdu za pozornost? Nejsou daleko důležitější věci, které by bylo fajn ve školách učit?

Školy a učitelé jsou častým otloukánkem, kterým se neustále vyčítá, že do dětí valí spoustu neužitečných vědomostí a pouček, ale to skutečně podstatné, užitečné a v životě uplatnitelné opomíjejí. Na tuhle vlnu kritiky je velmi snadné naskočit. Seznam znalostí zatěžujících paměť, které se ve školách učí a které dotyčný už nikdy později ve svém životě nevyužil, má po ruce každý (hned si například vzpomenu na ono: -ný, -natý, -itý, -ičitý, -ečný/ičný, -ový, -istý, -ičelý, které si snad už budu pamatovat jako básničku až do smrti, ale nikdy mně to k ničemu nebylo).

archiv

Je pravda, že vzdělávací systém tomu nezřídka nahrává a snadným terčem v této oblasti se někdy stává vlastní přičiněním, zvlášť když se na různých zbytných znalostech bazíruje ve všemožných testech a zkouškách, ovšem mnohdy jsou v tom školy nevinně a je jim předhazováno něco, co zase takový problém není a nad čím je nejlepší mávnout rukou. V Haló novinách se jim například tak trochu vytýká, že se v nich pravděpodobně neučí, jak nadepsat obálku.

„Byla jsem na poště a ještě jsem si u tamního stolku zpevňovala izolepou svou zásilku – větší obálku s obsahem tiskovin. U stolečku jsem neseděla sama, společnost mi dělali dva mladí muži. Tipuji, že jeden mohl být pětadvacetiletý, druhý o něco starší. Oba byli, jak jinak, vybaveni mobilními telefony, do kterých se soustředěně dívali. Jenže tu a tam otáčeli zrak i mně pod ruce. Jak jsem vzápětí zjistila, zajímalo je, jak a kde se na obálce píše adresát a odesílatel,“ popisuje ve svém článku s názvem Umění napsat obálku Monika Hoření.

Následně redaktorka Haló novin poutavě líčí, jak oběma mužům – jednomu po druhém – vysvětlila, jak se obálka nadepisuje, přičemž využila svoji učitelskou praxi, kdy deset let působila ve středním školství. Nakonec vše dobře dopadlo: „Po další krátké lekci jsme se nakonec všichni tři od srdce zasmáli. Však tito dva mladíci jsou dětmi digitální doby, jsou zběhlí v elektronice, kterou ovládají bravurně, a zprávy posílají sice poštou, ale tou elektronickou. Zřejmě se už ve škole v žádném předmětu neseznámili s touto jednoduchou, ale potřebnou dovedností. Učili se, či neučili? Na můj dotaz odpověděli mlhavě,“ dodává Hoření.

Jednoduchá a základní dovednost

Popravdě už si také nevybavuji, jestli jsme se ve škole vyplňovat adresáta a odesilatele učili. Přijde mi, že jde o dovednost, kterou člověk nejčastěji odkouká doma, případně si ji vyzkouší s rodiči, když se nějaký svůj první důležitý dopis chystá odeslat.

Těžko říct, co se skrývá za příběhem dvou mladíků, který se zmiňuje v Haló novinách, jestli třeba tohle štěstí neměli, anebo jim domů zkrátka žádné dopisy nechodily, případně se o ně nikdy nezajímali. Nakonec jde o tak jednoduchou a základní dovednost, že ji není nutné nijak složitě nacvičovat.

A zároveň, pokud oba mladí muži měli v rukou mobilní telefony, nebylo nic snazšího než si vyplněnou dopisní obálku „vygooglit“ a neobtěžovat s tím chudáka redaktorku Haló novin, která pak kvůli tomu nebude v noci spát, napíše o tom článek do svého levicového listu a hlavně naznačí selhání na straně škol a vzdělávacího systém, protože v tomto případě zřejmě pochybil.

Trochu odvážná a kacířská myšlenka

Tak totiž článek Moniky Hoření končí: „Nevím, jak vypadají současné školní osnovy na základních školách. Přimlouvala bych se za to, aby se děti třeba v českém jazyce nebo občanské nauce (ostatně je lhostejné, v jakém předmětu) naučily psát nejen dopisy, ale i obálky. Třeba i vyplnit složenku se ještě může hodit. My jsme si také, jako žáčci, zkoušeli, jak správně telefonovat, a byla u toho vždycky velká legrace. Ano, i tato dovednost by mnoha současníkům prospěla. Ale možná se mýlím, i zde škola plní své poslání a tito dva mladí Pražané zrovna na tuto látku prostě jen ve škole chyběli…“

print screen z webu KSČM

Hoření správně odhaduje, že problém může být i v něčem trochu jiném než v tom, že se nadepisování obálek neučí ve škole. Přesto si dovolme trochu odvážnou a kacířskou myšlenku: ono by se to opravdu ve školách učit nemuselo. Důležité je, abyste si uměli poradit v různých situacích, a to ne tím stylem, že pokukujete po Monice Hoření tak dlouho, až vám tedy nakonec dá učitelský výklad o tom, jak se obálka nadepisuje.

Vést děti a mladé lidi k tomu, jak řešit různé problémy a situace, do kterých se dříve či později mohou dostat, a naučit je dovednosti s tím spojené, by byla určitě docela užitečná věc, v níž má škola pořád značné mezery. Přitom takových záležitostí je spoustu a týkají se velkého množství oblastí – od zvládání stresu a psychických problémů, přes různé situace ve vztazích, až po nakládání s penězi, daně či exekuce a mnoho dalších. Něco z toho už do našeho vzdělávacího systému proniká, ale zdaleka ne všechno a pořád dost pomalu. A hlavně jde o to se tím zabývat prakticky a ne jenom o tom mluvit a teoretizovat.

A umění psaní obálek? To si nějaké zvláštní vyzdvihování nezaslouží, protože se postupně stává přežitkem, a doufejme, že i pro oficiální a úřední korespondenci ho bude potřeba stále méně a méně. Takže zůstane jen záležitostí těch, kteří si z nějakého rozmaru, pro radost nebo z nostalgie budou chtít napsat a někomu poslat ručně psaný dopis či pohled. Teď před Vánoci si na to pořád ještě dost lidí vzpomene, byť už ani to není, co bývalo.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner