Čtyři členové Sněmovny se vydají do Ruska. Jedním z cílů návštěvy je také schůzka s manažery státního podniku Rosatom v Moskvě. Právě Rosatom je jedním ze zájemců o o výstavbu nových jaderných bloků v Česku. Poslanci ale zřejmě ani nevědí, s kým se tam mají setkat.

Jak uvádí týdeník Respekt, cesty do Ruska a setkání se zástupci Rosatomu se zúčastní poslanec ODS Jan Bauer. Pojede také šéf hospodářského výboru Radim Fiala (SPD), komunistka Květa Matušovská a poslankyně ANO Monika Oborná. Čeká je také návštěva jaderné elektrárny.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

„Bude to zdvořilostní setkání, nic víc,“ řekl Respektu poslanec Bauer. S kým se vlastně setkají, neví ani komunistka Matušovská: „To já teď vůbec nevím. Zatím hlavně řeším, co si vezmu do té zimy na sebe.“ Tak snad se včas vyjasní.

Pokud jde o Rosatom jako kandidáta na dostavbu našich jaderných bloků, snad se vyplatí poohlédnout se, jak to vypadá třeba v Maďarsku. O tom, jak to dopadlo v Maďarsku, jsme tu psali už letos 5. května: „Maďarsko uzavřelo s Rusy pozoruhodnou smlouvu. Ta měla být ještě třicet let tajná, ale nebude, protože to napadl u soudu maďarský europoslanec za Zelené Benedek Jávor a měl úspěch.

Několik pozoruhodných odhalení cituje třeba článek na Ihned.cz (28. 4.) a vyplatí se v bodech aspoň něco z něj ocitovat.

„Rusko má mít krom stavby nových reaktorů na starost i likvidaci těch dosavadních a rekultivaci areálu. To zní hezky, jenže pro Rusy to znamená další zakázku za miliardy eur.

Ve smlouvě není právní garance, že platí ruský závazek zapojit do stavby ze 40 procent maďarské dodavatele.

Nejsou uvedeny podmínky, za kterých bude Rusko dodávat náhradní díly pro novou elektrárnu, zato jsou tam vypsány sankce, pokud bude Maďarskem zaviněno zdržení. Protože se už teď zpožďují zakázky na některé velké subdodávky, je jistě na co se těšit.

Další zvláštnost: případné spory se mají řešit podle švýcarského práva, byť maďarské zákony v případě veřejných zakázek nic takového neumožňují.

Smlouva neexistuje v maďarštině, ale jen v ruštině a angličtině.“

Jak už se ví z dřívějška, na stavbu si Maďarsko půjčuje – v Rusku a na úrok čtyři až pět procent ročně. Splácet se začne v roce 2026, i kdyby žádná elektrárna hotová nebyla.“

Jak je známo, k příznivcům ruského angažmá patří prezident Miloš Zeman, který v minulosti opakovaně dával najevo svou slabost pro ruské řešení a jeho tým vedl s Rosatomem vlastní jednání paralelně se zástupci vlády.

Podle vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla se během příštích pěti let nedá nějaké nevratné rozhodnutí čekat. „V roce 2024 by mělo být k dispozici doporučení, kterého dodavatele vybrat,“ řekl Respektu Míl.

Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, nám v rozhovoru pro srpnovou Revue FORUM odpovídala na otázky týkající se našich možností ohledně dostavby bloků:

„Mohlo by se stát, že bychom ty bloky nedostavěli, nebo jen v menší míře?

To by se svět zcela jistě nezbořil, ale mnoho jiných variant nám nezbývá. Ale ne že by nebyly žádné. Kdybychom nepostavili jádro a nebudeme mít uhlí, tak něco ušetříme a postavíme plynové elektrárny. Žádné jiné možnosti nemáme.

Není tam strategické riziko napojit se na plyn? S ohledem na Rusko, které je jeho velký vývozce a má ruce na kohoutku.

To víte, že za všechno se platí, ale není to tak, jak zase říkají zuřiví proponenti jádra. Když najdeme jiné řešení, bude mít zase jiné dopady.

Mnoha lidem možná vadí představa obrovské jaderné elektrárny, která se dlouho staví, stojí více peněz, než se slíbilo, a těžko se jí pak člověk zbaví. Není možnost stavět menší reaktory? Ty už se využívají na ponorkách i jinde.

Bylo by to možné a takových projektů je na světě celá řada, až na to, že žádný není zatím dotažen do fáze komerčního využití. Ponorky byly vždycky laboratoř pro energetické reaktory a myslím si, že dodnes tomu tak je. Za těmi malými reaktory by měla být i seriózní úvaha, jak je to s jejich ekonomikou. Většinou úvahy o malých reaktorech směřují do zemí s odlehlými lokalitami, kam se moc nevyplatí táhnout dráty. a jde tedy o zásobování okolí. Velmi se tím zabývají Kanaďané, protože potřebuji takovéto zdroje energie pro těžbu ropy z ropných písků. My jsme v takové ambivalentní situaci, protože ty energetické reaktory, které jsou dnes na trhu, se nám moc nehodí. My bychom potřebovali reaktor tak ideálně 500 megawatt, asi jako jsou ty stávající dukovanské, ale ty nám nikdo neprodá. Možná že za 20 nebo 30 let. Nedivím se tomu, že stratégové, když poskládají všechna rizika, jdou po jistotě. Postavíme jeden, a ten velký, pak se třeba svět někam posune a budeme stavět nějaké střední nebo ty menší. Zrovna nedávno jsem viděla docela pěkný americký projekt, kde se z jednotlivých modulů poskládá nějakých 600 megawatt. Pokud to dovedou do komerční fáze, což by mohlo být tak asi deset let, tak by to byla dobrá varianta. Je pravděpodobné, že střední nebo malé reaktory budou, ale co když ne? V tom případě nám zase nezbude nic jiného než plynové elektrárny.“

Když prezident loni 14. června pálil okázale na Hradě červené trenýrky, ten samý den proběhla schůzka s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a generálním ředitelem energetické společnosti ČEZ Danielem Benešem. Tématem byla budoucnost české a evropské energetiky. „Shodli jsme se skoro na všem,“ řekl pak Beneš. Konkrétní body, třeba možnou stavbou nového jaderného bloku v ČR, komentovat nechtěl. Hrad se k obsahu schůzky nijak nevyjádřil. Kouř z pálených trenýrek pak tuto událost zcela odsunul do pozadí.

Je zřejmé, že se jedná o výsostně strategickou záležitost. Z tohoto hlediska je jedno, nakolik jsou Rusové profesionální v tom, jak umí stavět. Pustit se s nimi do těchto vazeb znamená závislost na Rusku a to je v takové oblasti, jako energetika, dost problematické. V době konečného rozhodování už nebude prezident Zeman ve funkci. Můžeme ale jistě počítat s tím, že Rusům nebude z mnoha důvodů jedno, kdo bude na Hradě sedět. I po Zemanovi tady ostatně zůstane celý okruh lidí, kteří mu pomohli se do funkce dostat. I bez Zemana zůstanou jejich zájmy stejné.