Ruští výsadkáři. Ilustrační foto FOTO: Wikimedia commons, CC. BY 0
FOTO: Wikimedia commons, CC. BY 0
To, co se děje kolem východní Ukrajiny, se bezprostředně dotýká zájmů České republiky. Rusko zvyšováním napětí, přesunem vojsk i svou rétorikou nejen zastrašuje Ukrajinu, ale testuje politickou soudržnost a rozhodnost Západu.
Naše podpora Ukrajiny musí být výraznější než doposud. Nechceme-li válku, musíme protivníka odstrašit. Naše formulace musí být pregnantnější a náš postoj musí být podpořen činy. Je třeba odmítnout tezi (zaznívající v Evropě), že obě strany by měly deeskalovat napětí. Eskaluje jenom jedna strana – Rusko. A Rusko je tudíž agresor.
Od počátku roku roste napětí na východní Ukrajině. Rusové sem přesunuli odstřelovačské jednotky, které už od ledna zabily desítky ukrajinských vojáků. V posledním týdnech byly zaznamenány pohyby ruských vojsk směrem k ukrajinské hranici. Kromě bojových jednotek Rusové přesunují i velké množství logistiky (tankovací vozy, polní nemocnici atd.). Například na Krym Rusové přesunuli 56. výsadkovou brigádu z Kamyšyna a začlenili ji do 7. výsadkovo-útočné divize ve Feodosii. Právě 56. brigáda už na Ukrajině válčila a patří k nejlépe vyzbrojeným útočným jednotkám.
Na Krym přesunuli i část radistů a spojařů. To svědčí o tom, že vytvářejí infrastrukturu. K východní hranici se přesunuly i části velících center a štábu. Jedná se evidentně o rotační přítomnost vojsk. Nevíme v tuto chvíli, jak dlouhá ta rotace bude, do kdy vojska u hranic s Ukrajinou zůstanou.
Vše nasvědčuje tomu, že jde o demonstraci síly, vyvíjení nátlaku. Rusové nijak přesun techniky neskrývají. Pravděpodobně nedojde k invazi. Jde o nátlak na Ukrajinu a testování Západu. Tomu nasvědčuje i přípravná politická propaganda, absurdní obviňování Ukrajiny z nedodržování příměří. Pozorovatelská mise OBSE na Ukrajině přitom konstatuje opak: příměří jednoznačně porušuje Rusko. Na východě Ukrajiny dnes ani tak nebojují „separatisté“, jak se často v médiích hovoří. Daleko větší roli hrají ruští vojáci.
V Rusku rostou vnitropolitické problémy, dramaticky stoupají ceny potravin. Navíc Rusové testují Bidenovu administrativu, kterou ještě dobře neznají. Jde také o přípravu na ještě větší provokaci během cvičení „Západ 2021“ na podzim letošního roku. Tehdy bude Rusko svými cvičeními obtěžovat jak Pobaltí, tak skandinávské země (poslední „Západ“ v roce 2017 nacvičoval i jaderné údery na Varšavu a Stockholm!)
V téhle situaci je důležitá demonstrace politické jednoty Západu! Je to v našem vlastním zájmu.
Rusové dobře vědí, že slabinou NATO je jeho politická soudržnost. A právě tam míří. V NATO se totiž i během již probíhajícího konfliktu vyžaduje spuštění některých vojenských opatření na základě politického rozhodnutí vlád, mnohdy i s nutností parlamentního mandátu. (Rusko buduje své partnerské sítě v zemích NATO i proto, aby dokázalo vyvinout enormní tlak na politické rozhodovací procesy západních zemí v případě takového konfliktu.)
Vyjádření České republiky jako členské země NATO musí být daleko tvrdší než doposud zveřejněné „znepokojení ministra zahraničí“. USA ústy ministra vyjádřily, že plně „stojí za suverenitou a územní celistvostí Ukrajiny“, podobně generální tajemník NATO. Polský ministr zahraničních věcí Zbigniew Rau dokonce navštívil Ukrajinu. Konstatoval zde, že Ukrajina má právo se bránit. Eskaluje jenom Rusko, které je agresorem. Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala Rusko, aby zastavilo navyšování sil na hranicích s Ukrajinou.
Slova je třeba podpořit činy. Britové oznámili letní vojenské cvičení s Ukrajinci, kterého se budou účastnit i další vojska NATO. I Visegrádská skupina má své možnosti. Česká republika by měla iniciovat svolání online schůzky, která by deklarovala záměr na vyslání tréninkových specialistů zemí V4 do vojenského výcvikového centra vybudovaného na Ukrajině. Nazývá se Joint Multinational Training Group Ukraine a slouží ke zvýšení taktických a operačních schopností ukrajinských ozbrojených sil. Když už máme instruktory všude po světě, proč ne na Ukrajině? Tam navíc mohou své zkušenosti nejen předávat, ale také mnohé sbírat. Ukrajinská armáda je dnes díky bojovým zkušenostem s ruským vojenským vpádem na východě země celosvětově mimořádně ceněným a vyhledávaným partnerem.
V rámci multilaterální diplomacie by Česko mělo zastávat pozici, že NATO musí využít svých vojenských kapacit, stejně jako EU své ekonomické síly. Ukrajinu je třeba podpořit dodávkami moderních obranných zbraní a zbraňových systémů, které, jak ukázala praxe, do značné míry odrazují ruské jednotky od útočných operací. Dále je nutné nabídnout sdílení zpravodajských informací nebo dodávky potřebného vojenského vybavení.
EU musí již nyní zahájit diskusi o možných dalších plošných, sektorových i cílených personálních sankcích proti Rusku jako trestu za případné vojenské akce na území Ukrajiny. Předseda vlády Andrej Babiš by měl na nadcházejícím zasedání Evropské rady požadovat, aby Evropská rada vyzvala Komisi EU k vypracování návrhu ekonomicko-politických opatření, jejichž cílem bude donutit Rusko k zastavení vojenských operací, pokud k nim na východě Ukrajiny přistoupí. Spuštění takového mechanismu již nyní může mít na Rusko deterenční/odstrašující efekt. Jestli k takové situaci nakonec dojde, to je jiná věc. Musíme jednat! Nejen v zájmu Ukrajiny, ale i v našem vlastním.
Martin Svárovský je vedoucí Programu bezpečnostních strategií v Bezpečnostním centru Evropské hodnoty. Působil v Kanceláři prezidenta republiky (za Václava Havla), poté v diplomatických službách jako zástupce velvyslance v Budapešti (2002–2006) a Varšavě (2010–2014), zástupce ředitele Odboru střední Evropy a posléze Odboru analyticko-plánovacího MZV ČR. Je autorem koncepce Česko-polského fóra a poradcem předsedy Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny PČR.
