Konference Asociace provozovatelů dětských skupin Dětské skupiny jako příležitost pro všechny FOTO: Asociace provozovatelů dětských skupin / se souhlasem
FOTO: Asociace provozovatelů dětských skupin / se souhlasem
Ve čtvrtek se v poslanecké sněmovně konala Konference Asociace provozovatelů dětských skupin s názvem Dětské skupiny jako příležitost pro všechny. Konferenci zaštítila 1. místopředsedkyně poslanecké sněmovny Věra Kovářová (STAN), která apelovala na to, že je potřeba, aby veřejnost začala dětské skupiny vnímat jako plnohodnotnou variantu předškolní výchovy. Budou totiž hrát čím dál tím důležitější roli, protože většina rodičů bude chtít chodit do práce.
Celá akce se tematicky nesla v duchu příležitostí pro všechny, přičemž byla rozdělena do tří bloků. První se týkal příležitosti pro všechny děti, druhý worklife balance a třetí pak významu dětských skupin pro komunitní život.
Věra Kovářová (STAN) konferenci zaštítila ze dvou důvodů, jak řekla ve svém úvodním proslovu. Tím prvním je, že dětské skupiny pomáhají dětem, a druhým, že jsou užitečné. Apelovala na to, že přestože momentálně dětské skupiny zachraňují situaci z hlediska nedostatečného počtu míst v mateřských školkách a jsou často zařazovány do „kolonky nouzové řešení“, rozhodně nejsou pouze tím. Dětské skupiny jsou podle Kovářové jednou z forem k zajištění služeb, které potřebují rodiče i děti, a je potřeba, aby je veřejnost přestala vnímat jako provizorní řešení a začala na ně pohlížet jako na plnohodnotnou variantu předškolní výchovy.
Kovářová také hovořila o vývoji, kterým dětské skupiny od svého vzniku jako rychlé pomoci k zajištění míst pro děti předškolního věku prošly, přičemž podle ní budou hrát čím dál tím důležitější roli, protože většina rodičů bude chtít chodit do práce.
Za ministerstvo práce a sociálních věcí na konferenci promluvila Jana Skalková; poukázala na nový průzkum, na kterém se MPSV podílelo, který dokládá, že jen 45 % žen na mateřské nebo rodičovské dovolené, které projevily zájem, aktuálně pracuje a podstatným důvodem je právě nedostatek míst ve školkách a dětských skupinách, kam by rodiče mohli své děti přihlásit.
Dětských skupin je aktuálně v Česku 1800 pro 24 000 dětí a z pohledu rezortu je to naprosto zásadní servis. MPSV má vizi, že do roku 2030 přibyde 30 000 nových dětských skupin uvedla, a navázalo na Kovářovou tím, že by měly být vnímány jako standardní forma služeb, jelikož jsou nezbytnou součástí servisu pro rodiče i pro děti.
Předsedkyně Asociace provozovatelů dětských skupin Daniela Celerýnová pak hovořila o tom, že podpora ze strany zákonodárců je pro fungování dětských skupin naprosto klíčová, přičemž si za devět let fungování vytvořily stabilní místo. „Dětské skupiny mají přesah. Pomáhají rodičům slaďovat osobní a pracovní život i zaměstnavatelům, kteří nepřichází o zaměstnance,“ řekla s tím, že přínos těchto menších kolektivů, které mohou nést významý smysl pro znevýhodněné děti, je doposud nedoceněný.
V prvním panelu, který se týkal samotných dětí, debatovala Monika Náplavová, předsedkyně spolku Máte na víc, která v Břeclavi založila dětskou skupinu zaměřenou na děti se specifickými potřebami, Lucie Plešková jako zástupce Unicefu, který ve spolupráci s MPSV nyní otevřel speciální grantovou výzvu zaměřena na podporu ukrajinských dětí a Oksana Breslavska, která v Česku neziskovou organizací Dětem Ukrajiny pomáhá o péči dětí uprchlíků před válkou a má i dětskou skupinu. Sama svůj projekt představila jako „můstek“ mezi ukrajinským a českým kolektivem. Vzhledem k tomu, že ukrajinští rodiče často nevědí, zda v Česku zůstanou, nebo se vrátí, přizpůsobují tomu situaci. Děti například učí česky i ukrajinsky.
Diskutující se dotkly péče o děti se specifickými potřebami, přičemž podle Náplavové je potřeba mnohem více personálu, jako jsou například terapeuti. Náplavová dodala, že se velice osvědčila například canisterapie. Poptávka po službě pro děti se specifickými potřebami je vcelku vysoká, ale rodiče často nevědí, že takové možnosti vůbec mají, uvedla Plešková. Podle Náplavové by nyní nejvíce pomohlo zavedení finančních příspěvků na takové děti starší tří let. Ve skupinách totiž často zůstávají déle. Variantou by mohlo být i převedení této skupiny dětí do financovanější části, kterou jsou děti do tří let. Na to apelovala i Celerýnová s tím, že Asociace na to dlouhodobě upozorňuje. Provozovatelé totiž nemají možnosti, například peníze na asistenty, aby tuto péči mohli plnohodnotně poskytovat.
Tématem druhého panelu byl worklife balanc a slaďování pracovního a osobního života zejména z pohledu zaměstnavatele. Nad tím debatovaly Jana Vychroňová jako zástupce společnosti Vodafone, který v tomto směru udává trendy a například veškeré pracovní pozice nabízí i na částečný úvazek, dále Aneta Martinek, spoluzakladatelka společnosti #Holkyzmarketingu, a Gabriela Andělová z Ústavu pro péči matku a dítě, který svým zaměstnancům poskytuje dětskou skupinu. Celá diskuze byla vedena v duchu připomínek a možností, které je potřeba vytvořit, aby rodiče malých dětí mohli, pokud chtějí, pracovat, a to nikoliv způsobem, kdy by museli práci dohánět po večerech.
Třetí panel pak řešil dětské skupiny jako příležitost pro komunitu, a to zejména mezigenerační sdružování dětí a seniorů. Hovořili Kateřina Karbanová, ředitelka dobrovolnického centra Letokruh, který se tímto propojováním zabývá, dále Linda Obrtelová z Ústavu sociálních služeb Praha 4 a starosta České Kamenice Jan Papajanovský, který ve městě právě zakládá dvě dětské skupiny a plánuje v nich spojovat nejen děti se seniory, ale také děti z dětských skupin s těmi v mateřských školách. Zájem o propojování generací je obrovský, jak se diskutující shodli, přičemž se řešila zejména prosperita soužití dětí a seniorů.
