Europoslankyně Markéta Gregorová FOTO: Pirátská strana / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
FOTO: Pirátská strana / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
Ministerstvo zahraničních věcí v minulém týdnu varovalo před velkým množstvím dezinformací a lží, které se v souvislosti s válkou na Ukrajině šíří médii. Dezinformační obsah není snadné rozeznat, jeho následky ale mohou být fatální. „Lež nebo i nechtěný omyl může způsobit zbytečnou paniku, stres, nebo dokonce vyvolat nějakou aktivitu, k níž by bez dezinformace nedošlo, a způsobit tragédii,“ zdůrazňuje pro FORUM 24 odbornice na dezinformace, kyberhrozby a sledovací technologie, europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). Zároveň radí, jak takový obsah rozeznat.
Už několik hodin poté, co ruský prezident Putin zahájil plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, se začaly objevovat řetězové e-maily, ale i zastrašující vojenská videa, která ve skutečnosti nebyla pořízena v aktuální krizové situaci. Je pro pravidelného uživatele médií vůbec možné rozeznat, který obsah je v záplavě informací pravdivý a je bezpečné jej šířit dál a který je čistě dezinformační? Podle Gregorové na to existuje základní poučka: „Nesdílet absolutně nic, co nemáte ověřené alespoň z několika důvěryhodných zdrojů. A pokud si nejste jistí, tak to raději nesdílet vůbec.“
I obyčejní uživatelé internetu, kteří nechtějí šířit paniku a podporovat dezinformační média, se prostým sdílením neověřených informací mohou lehce stát neúmyslnými dezinformátory. „Pokud to ještě nesdílelo žádné světové médium, počkejte si s důvěrou,“ radí Gregorová.
Podle odbornice na rozpoznávání dezinformací je ale tím nejdůležitějším správný přístup k samotným informacím. „Všechno nemusí být pravda, nebo lež, na vše není potřeba mít názor. Čtěte klidně zprávy, projíždějte twitter – ale nenechte se tím pohltit,“ doporučuje europoslankyně.
Zprávy o aktuálním dění na Ukrajině v nás mohou vyvolat úzkost i strach, a právě to je ten moment, kdy jsme podle Gregorové nejzranitelnější vůči manipulátorům a dezinformátorům. „Dávejte si pravidelné pauzy od sítí, mluvte s lidmi mimo svou bublinu a nedůvěřujte ničemu neověřenému,“ dodává k radám, jak se vyhnout vlivu dezinformačních zpráv.
Dezinformace mohou vykreslit Rusko jako spasitele
Včera byla kolem čtvrté hodiny odpoledne našeho času ruská média upozorněna na to, že o válce mohou uvádět jen takové informace, které jim dají oficiální úřady. Mnohdy se ale jedná o zcela zkreslené informace. Takové dezinformování společnosti v případě směřování na Ukrajinu by mohlo mít fatální následky. A jak připomíná europoslankyně Gregorová, nebylo by to poprvé, co se o něco takového Rusko pokouší.
„Už při okupaci Krymu v roce 2014 se testovalo množství dezinformací – lidsky asi nejdrastičtější bylo posílání zpráv ukrajinským rodinám o tom, jak jim umírají synové, aby byly demotivovány a obrátily se proti režimu,“ vzpomíná Gregorová.
Stejný dopad by dezinformace mohly mít na Ukrajinu i právě v těchto těžkých chvílích. „Na Ukrajině mohou být tedy dezinformace opět demotivační – od rozsahu útoku přes počty mrtvých až po samotný výsledek války ještě před jejím reálným koncem. Nebo různě manipulativní, od vykreslování Ruska jako spasitele přes lži o zločinech ukrajinské vlády, kterou je nutné svrhnout, až po zradu Západu a NATO,“ upozorňuje pro FORUM 24 Gregorová.
Ukrajina a Rusko se staly hlavním tématem většiny dezinformačních webů, které pravidelně šíří neověřené informace a prakticky tak kopírují hodnoty ruské propagandy. Před zvýšeným výskytem hoaxů a zmanipulovaných informací přejímaných ze zahraničních serverů varovala i Policie ČR.
Podle Gregorové mohou dezinformace představovat pro Českou republiku rizika dvojího druhu. Mohlo by dojít k zvětšení rozkolu ve společnosti ve vnímání struktur EU, NATO, ale i Ruska a dalších aktérů, a to hlavně proto, že „společnost bude opravdu přehlcená (dez)informacemi o tom, kdo zač může“. Šíření falešných zpráv a obvinění by podle Gregorové mohlo způsobit i nepřátelství vůči ruským i ukrajinským menšinám. „To se již bohužel děje,“ dodává. „A opravdu apeluji na všechny, aby svůj hněv obraceli směrem ke strůjcům této tragédie, ne k běžným občanům. Ve válce ještě nikdy žádný obyčejný občan nevyhrál,“ připomíná zástupkyně Pirátů.
Demokracie je těžká řehole, ale stojí za to za ni bojovat
Europarlament dává podle Gregorové několik úrovní možností, jak se vůči diktátorským a totalitním režimům vymezovat – od spolupráce na rezolucích či zprávách přes otevřené dopisy, podporu politických vězňů po diplomacii.
Ještě konkrétněji ale pomáhá legislativa. „Já jsem za Evropský parlament minulý rok například vyjednala aktualizaci regulace vývozu zboží dvojího užití. To je široká škála zboží, které má vojenské i civilní využití. Může jít například o různé sledovací technologie, které končily v rukou Čínské komunistické strany, nebo i tureckého diktátora Erdogana,“ říká Markéta Gregorová.
„Můžete si říct, že si to přeci mohou vyrobit či koupit jinde, když ne od nás. Nejde jen o to, že naše evropské zboží nebude pomáhat v potlačování lidských práv v zahraničí. V rámci těchto technologií ale patří Evropa mezi špičky, a my jim tímto neposkytujeme ani naše know-how, tudíž se k daným technologiím nemusí vůbec dostat,“ dodává.
Pomoct zasaženým oblastem ale nemusí jen nadnárodní organizace. Díky sociálním sítím se zvedla obrovská vlna solidarity i mezi „obyčejnými“ lidmi, kteří přispívají organizacím na pomoc Ukrajině, demonstrují v ulicích a nahlas vyjadřují svůj nesouhlas s jednáním ruského prezidenta Putina. Podle Gregorové může být užitečný i apel na politiky, aby se vůči ruskému jednání vymezili. Pro Českou republiku je pak podle europoslankyně důležitější „kontrolovat své politiky, aby se takové praktiky nezačaly projevovat i u nás“. V závěru europoslankyně dodává: „Demokracie je těžká řehole a musí se na ní konstantně pracovat a hlídat, že ji někdo neničí. Ale stojí to za to.“
