Vyrazili jsme na Ukrajinu s dobrovolníky z organizace Cesta naděje života. FOTO: FORUM 24/ Ray Baseley
FOTO: FORUM 24/ Ray Baseley
REPORTÁŽ / Je to již více než půl roku, co se tým deníku FORUM 24 vydal na Ukrajinu ve společnosti dobrovolníků zásobujících civilisty i ukrajinské vojáky pomocí od českých dárců. Za tu dobu se mnoho věcí změnilo. Města, která jsme navštívili a která se na jaře nacházela v relativně bezpečné vzdálenosti od frontové linie, jsou nyní centrem bojů. Ukrajinci ustupují a ruská armáda získává území, které se ještě před nedávnem dařilo dobývat zpět, anebo alespoň účinně bránit.
Situace ukrajinských obránců byla velmi vážná již na jaře. Po neúspěšné protiofenzivě jim západní země na mnoho měsíců de facto přestaly dodávat munici do dělostřeleckých systémů a také řadu další podpory nutné pro adekvátní vojenský odpor proti čtyřikrát mocnějšímu nepříteli. Rusové toho využili, prolomili obranu u pevností Avdijivky i Vuhledaru a od té doby pomalu postupují.
Ukrajinci zapojili inovace a bojiště dnes bzučí doslova tisíci smrtonosných dronů. Podařilo se jim provést další kolo mobilizace a také inspirovat Západ k dalšímu kolu podpory, ať už jde o obnovení zbrojních dodávek z USA, českou muniční iniciativu, anebo svolení spojenců k použití západních zbraní na ruském území. Napadli také Rusko na jeho vlastním území prostřednictvím pozemních jednotek i bezpilotních systémů.
Reportéři deníku FORUM 24 znovu vyrazili po boku českých dobrovolníků z organizace Cesta naděje života na Ukrajinu, aby situaci viděli zblízka. Navštívili nemocnici plnou dětí, které fyzicky i duševně zranili ruští vojáci.
Přihlíželi dodávkám do zdravotnických zařízení, do nichž z linie míří zranění ukrajinští obránci, a především hovořili s běžnými Ukrajinci o tom, co prožívají, a o tom, jak si představují budoucnost svého státu. Navštívili ukrajinská města, která se nacházejí ve stínu ruského agresora a trpí jeho leteckou kampaní.
Přijeli jsme do země, která je dlouhodobě pod mohutným ruským tlakem. Ten se odehrává na mnoha frontách. Od bombardování energetické infrastruktury přes pozemní vojenské operace až po mohutný protiukrajinský nápor na poli světové diplomacie. Atmosféra je napjatá. Ukrajinci v obavách hledí do budoucnosti a celý národ se obrací na Západ s němou otázkou ve svých očích, jestli nezůstane sám.
Smíří se Ukrajina s mírovou smlouvou nadiktovanou velmocemi? Dokáže nadále mobilizovat zdroje a čelit agresorovi, který na jejím územní testuje své jaderné rakety? Již brzy přineseme podrobné reportáže z nitra území sevřeného čelistmi ruského medvěda. Ten ho chce rozsápat na kusy a v žádném ohledu nemíní Ukrajinu z tlamy pustit. Cítí krev. Ukrajinci ale stále věří, že tentokrát si vybral sousto, kterým se zalkne.
Postarší zřízenec na jedné z benzinek v centrální Ukrajině si k nám přijde pro cigaretu a na kus řeči. Ptáme se ho, jak se situace od jara změnila. „Nábojů je pořád málo a pořád je tu válka,“ říká a trochu ironicky si nás prohlíží přivřenýma očima. Pak se ale jeho pohled na malou chvilku rozjasní. „Dokud žijeme, je tu stále naděje,“ prohlásí. „Co můžeme dělat jiného než doufat?“ dodá.
Sledujte deník FORUM 24 pro další reportáže z bojující Ukrajiny.
