Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková svolala expertní skupina složenou ze zástupců ministerstev a nestátních organizací. Cílem bylo řešit problémy, se kterými se potýkají ukrajinské děti. Na následujících jednáních chce řešit například školní docházku a jazykovou podporu.
„Svolala jsem tento týden expertní skupinu složenou se zástupců ministerstev a nestátních organizací, abychom probrali aktuální stav a možná řešení nejpalčivějších problémů ukrajinských dětí. To, jak se jim v naší zemi daří a jak tu prospívají, je jedno z témat, které považuji za klíčové,“ oznámila na sociální síti X Šimáčková Laurenčíková. Dodala, že na dalších setkáních bude řešit také školní docházku, jazykovou podporu, ochranu před pracovním vykořisťováním mladých dospělých či podporu duševního zdraví.
Jednání se zúčastnili zástupci Úřadu vlády, ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva školství, ministerstva vnitra a ministerstva zahraničí. Z nestátních organizací Šimáčková oslovila Sdružení pro integraci a migraci, organizaci META, Českou asociaci streetwork a organizaci Člověk v tísni.
Podle dat Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky se v Evropě nachází bezmála 6 milionů uprchlíků z Ukrajiny. Ministerstvo vnitra také uvedlo, že od začátku války na Ukrajině do 1. dubna 2023 vydalo celkem 504 107 víz za účelem dočasné ochrany.
„V rámci registračního procesu jsme získali aktuální informace o počtu osob, které chtějí i nadále zůstat v České republice. K 1. dubnu evidujeme 325 742 osob s dočasnou ochranou. Toto číslo zahrnuje jak osoby, které si dočasnou ochranu prodloužily, tak osoby, které o ni požádaly v letošním roce. Tento výsledek odpovídá našim odhadům,“ uvedla na jaře ředitelka odboru azylové a migrační politiky Pavla Novotná. Z těchto osob bylo 28 procent dětí.
Výzkum společnosti PAQ Research z června ukázal, že na české základní školy chodí už 94 procent ukrajinských dětí, které do země přišly. Mají ale často problém s češtinou. Čtyřicet procent dětí ve věku šesti až 14 let dá dohromady nanejvýš pár vět. Autoři studie upozorňují, že problémem je nedostatek češtinářů se zaměřením na cizince.
Přetrvávají také problémy s integrací do českých kolektivů, a to hlavně mezi staršími dětmi. „Celkově není podle rodičů dobře začleněna polovina dětí. Potřebujeme zvýšit dostupnost předškolního vzdělávání, volnočasových aktivit a posilovat výuku češtiny na všech stupních vzdělávání,“ píší autoři výzkumu.
Člověk v tísni tento týden spustil nový vzdělávací kurz, který je zaměřený na školní prostředí a práci s dětmi s odlišným mateřským jazykem ve škole. Je postavený na několika příbězích konkrétních dětí.
„Tento online kurz mohou využít ukrajinští asistenti a asistentky pedagoga, kteří si díky němu mohou rozšířit své pedagogické dovednosti, i česky mluvící učitelé a asistenti a asistentky pedagoga, kteří ve třídách pracují s žáky s odlišným mateřským jazykem,“ popisuje využití kurzu Veronika Kartáková, která v Člověku v tísni působí jako metodička vzdělávání ukrajinských žáků a pedagogických pracovníků.