Vláda Petra Fialy se podle informací Seznam Zpráv po pěti letech vrátila k úvaze o rozdělení skupiny ČEZ na dvě části tak, aby se její elektrárny dostaly do výhradního vlastnictví státu. Tento plán v minulosti odmítl premiér Andrej Babiš, jehož vláda ho měla na stole. Aktuální přemýšlení o budoucím uspořádání společnosti je teprve na svém začátku, ovšem vzhledem k tomu, jak významným hráčem v energetice ČEZ je a nakolik dnes celou Evropou hýbají ceny energií, jde o naprosto zásadní věc. Případné rozdělení by se dotklo nejenom státní pokladny, ale s velkou pravděpodobností i cen elektrické energie pro běžné spotřebitele.
Podle informací Seznam Zpráv vláda stejně jako v roce 2017 zvažuje rozdělení společnosti ČEZ na výrobní a obchodní část, a to z toho důvodu, aby stát získal kontrolu nad cenami energií. V takovém případě by totiž mohl snáze regulovat ceny pro spotřebitele a tlačit je níž, než kam rostou na trhu s energiemi. Výrobní divize s elektrárnami by tak skončila ve vlastnictví státu, který by buď musel vykoupit vlastnické podíly minoritních akcionářů, nebo je vyměnit za ty v obchodní části.
Zatím vše napovídá tomu, že celý proces, na jehož konci by stát stoprocentně ovládal výrobní kapacity skupiny ČEZ, je v tuhle chvíli ve své počáteční fázi, kdy ve hře zůstává několik způsobů provedení transakce. A není zdaleka jasné ani to, zda by do státem vlastněné výrobní části případně patřily i obnovitelné zdroje energie, jak to bylo plánované v původním návrhu, o kterém se začalo hovořit za vlády Bohuslava Sobotky a který skončil u ledu v době vládnutí Andreje Babiše.
Důležité je, že rozdělení společnosti ČEZ je v současné době opět ve hře a Fialova vláda má velkou motivaci ho řešit, protože ceny energií rostou; v první polovině příštího roku by měly dopadnout i na tu část spotřebitelů, kterou doposud chránily fixace ceníků, takže se dá očekávat, že nemalá část občanů se v následujícím období dostane do potíží.
Otázka vznášející se nad celou transakcí
To, že restrukturalizace skupiny ČEZ je dnes jednou z variant, o které vláda přemýšlí, potvrdil Seznam Zprávám i ministr financí Zbyněk Stanjura. O něco podrobněji se pak ke zvažované změně uspořádání společnosti vyjádřil její mluvčí Ladislav Kříž: „Současná energetická krize, válka na Ukrajině, Green Deal a především naše dlouhodobá snaha o bezpečné a spolehlivé dodávky elektřiny za přijatelné ceny, to vše nás vede opětně k zamyšlení, jaká je optimální vnitřní struktura ČEZ do budoucna. Zatím jsme stále ve stadiu diskuse, takže nelze nic prezentovat.“
Úvaha o přijatelných cenách pro spotřebitele je v tuhle chvíli ožehavá z jednoduchého důvodu, ČEZ je akciová společnost, a přestože zde stát vlastní výrazně většinový sedmdesátiprocentní podíl, nemůže se zde chovat způsobem, který by poškozoval menšinové akcionáře. Pokud by byl stoprocentním vlastníkem výrobních kapacit společnosti, tomuto problému by se vyhnul.
Současně je však třeba se zabývat tím, zda v případě rozdělení energetické skupiny do dvou částí nehrozí, že ta státní se stane ještě větším státním molochem, než je ČEZ nyní, a jeho fungování bude ještě méně efektivní než dnes. Přeci jen to, že jsou v něm aktuálně zaangažováni i minoritní akcionáři, z nichž někteří jsou velmi aktivní, viditelní a vůči současnému vedení společnosti kritičtí (například Michal Šnobr), má na ČEZ jistě alespoň zčásti ozdravný efekt, který by v situaci stoprocentního státního vlastnictví scházel.
Velmi podstatná je pak také otázka, která se nad celou transakcí vznáší – kolik Českou republiku bude stát, aby získala výrobu elektrické energie společnosti ČEZ do svého výhradního vlastnictví, a zároveň to udělala takovým způsobem, aby to nebylo napadnutelné právě minoritními akcionáři? Při současné tržní kapitalizaci společnosti, která má dále výrazně rostoucí tendenci, to rozhodně nebude levná záležitost.
Další věc je, zda významně neselhala vláda Andreje Babiše, když plán na rozdělení společnosti ČEZ nerealizovala před několika lety. Tehdy by pravděpodobně stát celá transakce vyšla výrazně levněji než nyní, kdy se tržní hodnota skupiny pohybuje někde úplně jinde. V roce 2017 jedna akcie ČEZ stála mezi 400 a 500 korunami, teď ale její cena přesahuje 1100 korun. Pokud tedy Babiš říká, že Fialův kabinet by měl nabídnout výkup 100 procent akcií ČEZ, je třeba se ptát, proč to neudělala jeho vláda.