Senátor Tomáš Goláň (ODS) FOTO: Tomáš Goláň
FOTO: Tomáš Goláň
V podzimních volbách obhájil Tomáš Goláň (51) senátorské křeslo za volební obvod Zlín. Krátce nato se stal členem ODS. To, že jeho strana podpořila schválení nového daňového balíčku, ale kritizuje. Podle něj tato změna ekonomiku nenastartuje. Bavit o zrušení superhrubé mzdy by se občanští demokraté měli až ve chvíli, kdy budou moci ovlivnit výdaje státního rozpočtu. Goláň se zároveň opřel do kabinetu Andreje Babiše. „Je to asi nejhorší vláda od listopadu 1989,“ popsal senátor v rozhovoru pro deník FORUM 24.
Pane senátore, velkým tématem posledních dní je schválení daňového balíčku. Vy se zrušením superhrubé mzdy, na rozdíl od Vašich kolegů z ODS v Poslanecké sněmovně, nesouhlasíte. Proč?
Souhlasím, ale ne v této době. V době, kdy jsou veřejné finance naprosto rozvrácené, je to čirý populismus. Ekonomiku to nenastartuje. Přidá to nejvíce lidem, kteří si peníze ušetří nebo investují, ale neutratí. Ekonomiku mohou nastartovat jenom vládní investice, které však nikde nevidíme, takže zbývá rostoucí spotřeba firem. A k tomu je potřeba vytvořit daňové stimuly, jako jsou například rychlejší odpisy majetku nebo nulové DPH pro restaurační provozy po otevření.
I když restaurace začnou fungovat, nebudou obsazeny, neboť k nám nejezdí turisté. Zejména v Praze jsou restauratéři zcela na pokraji úpadku. Velmi by všem pomohl v rámci DPH plošný režim přenesení daňové povinnosti na omezenou dobu. To ani ministryně financí nezkoušela vyjednat v Evropské komisi. Tato opatření – samozřejmě by se našla i další – nám chybějí mnohem více než zrušení superhrubé mzdy.
Návrh premiéra Andreje Babiše v Poslanecké sněmovně podpořili právě i poslanci za ODS. Vy tedy jejich krok kritizujete. Měla se podle Vás strana zachovat jinak i přesto, že k tomuto kroku předseda Petr Fiala Babiše několikrát sám vyzýval?
Už samotný návrh Andreje Babiše je nesmyslný. Proč nepřišel tento návrh z vlády, když je premiérem? Je to jasné, potřeboval totiž obejít klasický legislativní proces, aby k němu neproběhlo řádné připomínkové řízení a nemohla se k němu vyjádřit i legislativní rada vlády. Náš předseda Petr Fiala vždy říkal, že jsme pro rovnou daň a že jsme proti progresi. A teď schválil dvě sazby daně, což není nic jiného, než progresivní zdanění. Navíc předseda nikdy neříkal, že bychom měli zrušit superhrubou mzdu v době, kdy je rozpočet v nejhorším stavu od roku 1993. Zejména ty dvě sazby měly být hlavní brzdou toho, že to ODS podpoří, a tím jsme mohli získat čas. Pak bychom se o tomto zrušení začali bavit až v okamžiku, kdy bychom byli u vlády a mohli ovlivnit i výdaje státního rozpočtu.
Mnoho členů ODS ale připomíná, že nízké daně jsou stěžejním bodem programu strany. Myslíte, že v současné situaci měla strana od tohoto bodu upustit?
Stěžejním programem ODS je odjakživa rozpočtová zodpovědnost a každý program ODS vždy hlásal, že snižování daní musí jít ruku v ruce i se zeštíhlením státu a snižováním rozpočtových výdajů. Proč jsme teď udělali jenom jeden krok? To je cesta do pekel. Je to stejné, jako když si pořídíte dítě, po kterém jste vždy toužili, a pak nemáte na živobytí. Hlavně že jste si splnili přání, že? Ke všemu je třeba mít vždycky připraveno komplexní řešení všech aspektů. A ODS nemá připraveno ke zrušení superhrubé mzdy souběžně i řešení v podobě zeštíhlení státu a úspory výdajů. Ale i kdyby měla, nijak to nemůže realizovat, protože není u moci. A až u moci bude, bude už možná pozdě. Je třeba si totiž uvědomit, že celý tento propad příjmů spadne do klína hlavně příští vládě, kde doufám jako ODS budeme.
Abychom se nebavili pouze o občanských demokratech. Jak hodnotíte současnou politickou scénu v České republice? Co je podle Vás aktuálně největší ohrožení pro naši zemi?
Politická scéna je zčásti složena z lidí, kteří v reálném životě, kromě své politické kariéry, mnoho nepracovali. Pokud pracovali, jsou z praxe už dlouho pryč. Začínali v akademické sféře, v nemocnicích nebo v komunálu. Pak se přesunuli do vyšších politických pater a reálný život už jim moc neříká. Díky tomu jim často chybí nadhled a schopnost vidět věci reálně. Ne všichni jsou ale takoví. Když jste přirozeně inteligentní, ani dlouhé působení v politice vás zdravého rozumu nezbaví. Typickým příkladem je paní Miroslava Němcová. Ale samozřejmě i další, nemá cenu je všechny vyjmenovávat. Vždycky jsem si jí vážil, i když jsem třeba zrovna neměl ODS v oblibě. Je pro mě ctí sedět s ní v jednom senátorském klubu.
Ale zpět k tématu. Tím, že vrcholní politici často nejsou z praxe, nevadí jim dluhy a projídání budoucnosti. Ve firmě si prostě můžete půjčit jenom tolik, kolik splatíte. To stát nedělá, půjčuje si pořád dál a dál. I Andrej Babiš se zprvu snažil šetřit, ale pak se utrhl ze řetězu a začal utrácet jako divý, aby se udržel u moci. A vidíte, to je výjimka potvrzující pravidlo. On přeci z praxe je, ale chová se jako ti před ním.
Za největší ohrožení pro naši zemi z hlediska ekonomického považuji rozklad veřejných financí, který nás dožene k dosažení dluhové brzdy ve výši 55 % HDP již v roce 2025. A pak se bude muset velmi výrazně začít šetřit, což může ekonomiku doslova udusit. Ale to dnes nikoho nezajímá, protože málokterý politik se dívá za hranici svého mandátu.
Jaký je tedy Váš názor na současnou vládu?
Je to asi nejhorší vláda od listopadu 1989, ale ještě jí asi v negativním slova smyslu konkuruje bývalá vláda Miloše Zemana. Ta současná ale v podstatě od počátku nevládne, jenom si řeší své vnitřní problémy, mění ministry a udržuje akorát při životě úřady.
Když jsme zde měli hospodářský růst, firmy šlapaly jako hodinky a prosperovaly, tak jsme k tomu vládu přirozeně nepotřebovali. Nestačili jsme si ale všimnout, že vláda vůbec nevládne. Ale v okamžiku, kdy se ekonomika zastavila, jsme vládu najednou potřebovali.
Předtím jsme do rozpočtu sypali biliony na daních, proto jsme teď očekávali podporu pro firmy. Nic ale nepřišlo. Podpora podnikatelů je naprostá katastrofa. Vláda to prostě nezvládla, pouze vše zakázala. Navíc ani nebyla schopna koordinovat výrobu ochranných pomůcek, přitom jsme schopni jich v České republice vyrobit dostatek.
Kromě senátora jste také daňový poradce. Mají Vaši klienti – a vy osobně – pocit, že je vládní pomoc podnikatelům vztahující se k aktuální koronavirové krizi dostatečná?
Podpora pro podnikatele je naprosto nedostatečná. Má pouze navenek budit dojem, že stát podnikatelům pomáhá. Není vůbec systémová, případně není vůbec žádná. Zejména pak pro ty, kteří ji potřebují nejvíce. Navíc částky, kterými vláda podnikatele podporuje, jsou velmi nízké. Například živnostníci, kteří mají zaměstnance, nemohou čerpat ani tu almužnu, kterou vláda nazývá daňový bonus. Podobně jsou na tom i živnostníci, kteří by čerpali ošetřovné. Tohle se budu snažit napravit pozměňovacím návrhem.
Mí klienti se také setkávají s restriktivním výkladem finanční správy, aby živnostníci na kompenzační bonus vůbec nedosáhli. Například fotografka, která se živí focením lidí na svatbách a v dalších venkovních prostorách, přišla kvůli zákazu volného pohybu osob o všechny příjmy. Finanční úřad jí nechce přiznat kompenzační bonus, protože prý nemá uzavřenou provozovnu. A našly by se i další nesmysly. I skutečnost, že většina pomoci Ministerstva práce a sociálních věcí byla vázána na zaplacení odvodů zaměstnanců, není opravdovou pomocí. Prostě když vám vypadnou všechny tržby, kde najdete peníze na placení?
Jaká pomoc podnikatelům by tedy podle Vás byla efektivní?
Jediným správným řešením je u malých a středních podnikatelů částečná náhrada tržeb. Pokryjí tím veškeré náklady a stát pak nemusí odpouštět daně a odvody. Navíc mohou platit i svým dodavatelům, takže nevznikne druhotná platební neschopnost. Ta může totiž vážně ohrozit i podnikatele, kteří opatřeními vůbec poškozeni nebyli.
Dělá to někde vláda lépe?
Třeba v sousedním Rakousku stát malým a středním podnikatelům nahradil 80 % tržeb, které měli ve stejném období roku 2019. V Německu pak byla kompenzace tržeb, tuším, ve výši 70 % tržeb a také tam zavedli nulové DPH na pohostinství.
Pane senátore, pojďme ještě na chvíli změnit téma. V horní komoře jste od roku 2018, kdy jste byl zvolen v doplňovacích volbách. Co Vás tehdy k rozhodnutí jít do boje o senátorské křeslo vedlo?
Vždy jsem chtěl v tomto státě něco změnit. Rozhodl jsem se, že napřed vybuduji velkou firmu, která by mě živila a byla stabilizovaná, a pak se teprve do toho pustím. Tento postup jsem volil proto, abych nebyl závislý na příjmech ze Senátu a tedy nemusel dělat kompromisy, abych se v politice udržel kvůli živobytí. Většina politiků to tak má. Já to mám nastaveno tak, že když to nebude snesitelné, mohu se kdykoliv vrátit ke své práci a nic se nestane. Svou civilní práci dělám i aktuálně, ve chvílích, kdy nejsem v Senátu. Kolegové často končí po maratónech v Senátu již ve čtvrtek, ale já hned v pátek ráno nastupuji do kanceláře a pracuji na nezákonnostech, které finanční správa pořád ještě páchá.
V letošních říjnových volbách jste svou pozici senátora obhájil. Byl jste od začátku rozhodnut, že do volebního klání půjdete?
Úplně ne. Na počátku roku jsem měl pocit, že mě práce senátora úplně nenaplňuje. Ale pak přišla jarní krize a legislativní smršť. Já vytvářel jeden pozměňovací návrh za druhým, a to za spolupráce s ODS. Bylo to skvělé, rozuměli jsme si nejen názorově, ale hlavně po pracovní stránce.
Zvolen jste byl za hnutí Senátor 21, ještě v říjnu jste však vstoupil do klubu senátorů ODS a zároveň jste se stal členem strany. Proč tento krok?
S ODS jsem hodně spolupracoval, strana mě podporovala i ve volbách a já jsem při předvolební spolupráci zjistil, jak je poznamenaná minulostí. Říkal jsem si, že bych ji mohl svým vstupem oživit a přinést nový svěží vítr do plachet. Také pro mě byla a je důležitá osoba Miloše Vystrčila, se kterým si velmi rozumíme.
Chtěl jsem ale hlavně začít pracovat na celostátních změnách a k tomu potřebujete silný klub. S bývalým klubem jsme se rozešli ve velmi dobrém a máme i nyní nadstandardní vztahy. Byl jsem k nim naprosto upřímný a řekl jim, jak to mám vše namyšleno. Žádné vytáčky, to Václav Láska ocenil. A také jsem Václavovi moc poděkoval, protože to by právě on, kdo mě začal lanařit do Senátu. I touto cestou mu chci poděkovat ještě jednou. Jinak věděl jsem, že se povede v budoucnu debata o zrušení superhrubé mzdy, proto jsem chtěl být tam, kde se to dá ovlivnit.
Ve volbách Vás kromě ODS podporovali také Piráti. Zvažoval jste i možnost dát před občanskými demokraty přednost jim?
Piráti v Senátu svůj samotný klub nemají, proto jsem volil spíše ODS.
V ODS jste sice krátce, ale jak hodnotíte její současnou situaci? Myslíte, že má strana šanci se znovu stát nejsilnější stranou v zemi?
Tak tu šanci ODS prozatím trochu promarnila už hlasováním o daňovém balíčku. ODS měla vždy skvělé programy, měla by se k nim vrátit a začít je naplňovat. Je hluboce utopená v minulosti a chybějí jí přesvědčivé vize, které by ukázaly lidem světlo na konci tunelu. Je třeba vědět, co jejich voliče skutečně trápí, a začít se starat hlavně o jejich budoucnost. Ne za ně cokoliv dělat, ale uvolnit jim ruce, které jim teď stát svazuje, například prostřednictvím EET.
Lidé potřebují naději a také dlouhodobá řešení. Nelze oslovovat lidi pouze kritikou vlády. A k tomu je třeba pořádnou energii, chuť a pak už jen zvednout prapor a vyrazit do boje. Zatím se všichni akorát bojí udělat chybu. ODS také potřebuje oslovit mladé pravicové voliče. Ale dluhem 88 miliard, který budou oni splácet, to určitě neudělá.
Pokud ale začneme naplňovat pravicový program a přineseme lidem naději na lepší budoucnost, lepší společnost, návrat morálky a slušnosti, můžeme se opět nejsilnější stranou v zemi stát. Ale chce to čas, neboť jsou zapotřebí změny v myšlení, v přístupu jednotlivých členů. Rovněž je třeba všem členům ukázat, že nemusí mít strach věcně, otevřeně a slušně vyjádřit svůj vlastní názor, ať už je jakýkoliv.
V každé straně je zapotřebí více pohledů na tutéž věc a bez plurality názorů a bez strachu svůj názor vyjádřit toho dosáhnout nelze. Bez toho se ODS nikam neposune.
