Že komunisté často lžou, na tom není nic překvapivého. V podstatě ani na tom, když Stanislav Grospič prohlásí, že v srpnu 1968 umírali lidé hlavně při dopravních nehodách. Samozřejmě, komunisté byli za „bratrskou pomoc“ vděční a nevinné oběti je nikdy netrápily, těch mají různé verze jejich totalitních režimů na svědomí desítky milionů. Tím skutečným problémem je, že zásluhou premiéra Andreje Babiše mají komunisté obrovský vliv, řadu důležitých funkcí a spolurozhodují o další existenci vlády.
Někteří členové hnutí ANO se rádi tváří jako liberálové. Například poslankyně Barbora Kořanová plní své sociální sítě vzpomínkami na oběti komunismu, například na Miladu Horákovou. A přitom pro vládu, jejíž součástí její strana je, hlasují lidé, kteří jsou schopni veřejně zpochybňovat oběti sovětské okupace Československa.
Ten, kdo by se měl veřejně omluvit, není jen pan Grospič, ale zejména premiér země a také prezident Miloš Zeman, který se taktéž podílí na legitimizaci komunistů, estébáků a všech přisluhovačů zločinného režimu, který vraždil lidi.
Třicet let po sametové revoluci získala sice KSČM nejméně hlasů, zato však má největší sílu, takovou, jakou jsme si ještě před pár lety neuměli představit. To ale bylo v dávné době, kdy společnosti vadilo, pokud byl politik agentem Státní bezpečnosti.
Dnes tedy chodí komunisté do médií a vykládají, že všichni ti nevinní občané, kteří zemřeli sovětskými zbraněmi, byli obětmi dopravních nehod. Následně může Marta Semelová dodat, že Milada Horáková se přiznala, a bude to kompletní.
A za to, že jsou komunisté tak často v televizi, v rádiu a že se cítí být tak silní, může jen ten, kdo jim dal do rukou moc. Andrej Babiš. On sám ostatně vyslyšel pouze hlas krve.