Izraelský premiér Benjamin Netanjahu FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Hamás a Izrael se dohodly na příměří a propuštění rukojmích. Dohoda pro začátek stanovuje mezi stranami šestitýdenní příměří. Během tohoto období se izraelské síly začnou postupně stahovat z Gazy a Hamás propustí rukojmí výměnou za palestinské vězně zadržované Izraelem. Na svobodu by se jich mohlo dostat zhruba tisíc.
V první fázi Hamás propustí 33 izraelských rukojmích, včetně všech žen, dětí a mužů starších 50 let. Mezi propuštěnými nemají být věznění izraelští vojáci. Každý týden budou propuštěni tři lidé a na konci období zbývající. Jakmile budou propuštěni všichni žijící rukojmí, budou vydány i ostatky mrtvých.
Podle zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa došlo k dohodě o propuštění rukojmích na Blízkém východě. Budou propuštěni v nejbližší době, uvedl podle agentury Reuters.
Zbývá dohodnout detaily
Úřad izraelského premiéra po oznámení uzavření dohody v médiích sdělil, že zbývá dohodnout ještě některé záležitosti. „Doufáme, že detaily budou dojednány během noci,“ uvedl úřad. Podle serveru The Times of Israel, jejž cituje nejmenovaný zdroj, se věc týká například přesné podoby seznamů palestinských vězňů, které by Izrael propustil výměnou za osvobození rukojmích držených Hamásem.
Podle agentury AFP se v Egyptě také vedou jednání o otevření přechodu Rafáh, který je klíčový pro přepravu humanitární pomoci do Pásma Gazy.
Dohodu zprostředkoval Katar
Příměří v Pásmu Gazy začne platit 19. ledna. Na tiskové konferenci to ve středu večer uvedl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání. Katar jednání mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás zprostředkovával společně s USA a Egyptem.
Teroristické hnutí Hamás dohodu o příměří přivítalo. Jeho představitel podle agentury AFP prohlásil, že to ukazuje pevnost Palestinců v Pásmu Gazy a selhání snah izraelských okupačních sil.
Dohodu o příměří musí ještě schválit Netanjahuova vláda. Hlasování kabinetu se očekává ve čtvrtek. „Je to správný krok, je to důležitý krok, je to nezbytný krok,“ uvedl izraelský prezident Jicchak Herzog v televizním projevu. Vyzval v něm také izraelskou vládu, aby „přijala a schválila“ dohodu, až se jí dostane na stůl. Podle něj tím naplní morální a lidskou povinnost Izraele dosáhnout návratu svých občanů. Podle něj nebude situace jednoduchá a naplňování dohody přinese výzvy.
Z veřejných výroků je patrné, že proti ní jsou představitelé krajně pravicových stran Náboženský sionismus a Židovská síla (Ocma Jehudit), například ministr financí Becalel Smotrič a ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir. V kabinetu nemají jejich strany většinu. Smotrič dnes večer řekl, že dohoda je „nebezpečná pro bezpečnost státu Izrael“ a ministři za jeho stranu ji nepodpoří.
Premiér vystoupí na veřejnosti, až bude dohoda úplná a uzavřená,“ řekl izraelskému tisku zdroj z kanceláře premiéra. Ještě večer se ale izraelský premiér spojil s americkým prezidentem Joe Bidenem. V telefonátu mu poděkoval za zprostředkování příměří. Poděkování za dojednání dohody, která předpokládá propuštění rukojmích, vyjádřil současně také Bidenovu nástupci v Bílém domě, zvolenému prezidentu Donaldu Trumpovi.
Dohodu naopak uvítali zástupci opozice, bývalý izraelský ministr obrany Joav Galant či organizace příbuzných rukojmích. „Cesta jen začala a neskončí do návratu posledního rukojmí,“ uvedlo fórum rodin zajatých a nezvěstných lidí.
Poté, co média začala přinášet zprávy o úspěšném uzavření dohody o příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy, se začalo spontánně slavit i v berlínské čtvrti Neukölln. O shromáždění několika desítek osob informovala agentura DPA. Policejní mluvčí jej označil za radostné.
Vše odstartoval brutální teroristický útok
Konflikt v Gaze začal po teroristickém útoku Hamásu a dalších ozbrojenců na Izrael v říjnu 2023, kdy zemřelo na 1200 lidí a 251 osob bylo uneseno do Gazy. Podle médií Hamás a jeho spojenci stále drží 94 rukojmích, zhruba třetina z nich je však podle zpravodajských poznatků zřejmě po smrti. Kromě týdenního příměří v listopadu 2023 probíhaly boje nepřetržitě více než rok.
V tomto úzkém pobřežním pásmu, které bylo po tvrdé reakci izraelských sil z velké části zničeno, od začátku války zemřelo přes 46 000 lidí. Drtivá většina ze zdejších 2,3 milionu Palestinců musela opustit své domovy a přežívá v těžkých podmínkách.
Jak ve středu pozdě večer informovala agentura AP, přes ohlášenou dohodu o příměří stále v pásmu Gazy umírají lidé. S odvoláním na sdělení místní civilní ochrany uvádí AP, že od ohlášení dohody o příměří zemřelo už dvacet lidí.
K dodržování dohody vyzval francouzský prezident Emmanuel Macron. Nyní by podle něj mělo přijít na řadu politické řešení. „Po 15 měsících neospravedlnitelného utrpení se lidem v Gaze nesmírně ulevilo a rukojmí a jejich rodiny mají naději,“ napsal Macron na sociální síti X. „Dohoda musí být dodržována. Rukojmí osvobozeni. Gazané zachráněni. Musí přijít politické řešení,“ dodal.
Je to klíčový krok k ukončení násilí, prohlásil Jan Lipavský
Dohodu o klidu zbraní v Pásmu Gazy uvítali generální tajemník OSN António Guterres, ministryně zahraničí Německa Annalena Baerbocková, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, britský premiér Keir Starmer či šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová.
„Příměří mezi Izraelem a Hamásem je klíčovým krokem k ukončení násilí a nadějí pro celý region Blízkého východu. Jeho úspěch závisí na bezpečném návratu rukojmích k jejich rodinám a zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy,“ uvedl na síti X český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestraník).
Text bude aktualizován.
