Spotřebitelské ceny rostly i v květnu. Meziroční míra inflace vzrostla o 1,8 procenta na 16 procent z dubnových 14,2 procenta. Inflace roste již jedenáctý měsíc v řadě. Vyplývá to z dat, která zveřejnil Český statistický úřad. Vláda SPOLU a Pirátů se STAN aktivně postupuje proti inflaci a růstu cen, kvůli rozhazovačné politice minulého kabinetu jsou ale veřejné finance v rozvratu, sdělil v pátek premiér Petr Fiala (ODS). Vláda podle něj musí postupovat tak, aby inflaci dále nezvyšovala.
Spotřebitelské ceny se meziměsíčně zvýšily o 1,8 procenta, což bylo ovlivněno zejména vyššími cenami potravin a nealkoholických nápojů a také náklady na bydlení. Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v květnu o 1,8 %. Značný vliv na zvyšující se cenovou hladinu mají drahé potraviny. Chleba meziročně podražil takřka o čtvrtinu, drůbeží maso o necelou třetinu, hranici třiceti procent překročil i cukr. Jedlé oleje dokonce poskočily takřka o polovinu. Celkově se ceny zboží zvedly o více než dvě procenta a ceny služeb o 1,4 procenta.
„Spotřebitelské ceny opět výrazně zrychlily svůj meziroční růst, tentokrát až na rovných 16 %. Meziměsíčně vzrostly o 1,8 % především v důsledku růstu cen potravin,“ uvedl Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen ČSÚ. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v květnu o 16,0 %, což bylo o 1,8 procentního bodu více než v dubnu. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 17,7 % a ceny služeb o 13,1 %.
Podle Fialy se nové vládě podařilo sestavit úsporný rozpočet, přesto na pomoc občanům uvolnila zhruba 100 miliard korun. „Kromě rozšířené možnosti čerpání příspěvku na bydlení, snížení spotřební daně na pohonné hmoty nebo mimořádného příspěvku 5000 Kč na dítě připravujeme například úsporný energetický tarif, abychom domácnostem pomohli s růstem cen energií,“ poznamenal. Konkrétní kroky ale podle něj kabinet oznamuje vždy až poté, co se na nich shodne.
Místopředsedu sněmovny a ekonomického experta vládní ODS Jana Skopečka nové údaje o inflaci nepřekvapily, maximálních hodnot podle něj spotřebitelské ceny dosáhnou pravděpodobně v letních měsících. „Takto vysoká míra inflace vypovídá o skutečně hluboké nerovnováze v naší ekonomice, kterou jsme si vytvořili příliš uvolněnou měnovou politikou a extrémně vysokými rozpočtovými výdaji neodpovídajícími možnostem a výkonu naší ekonomiky,“ poznamenal.
Za jediná opatření, která jsou nyní možná, považuje vyšší úrokové sazby a restriktivní rozpočtovou politiku, čímž by se ukotvila inflační očekávání firem i jednotlivců, jež se podle něj „utrhla“.
„Firmy vidí, že spotřebitelé stále akceptují vyšší ceny, a nereagují výraznějším snížením spotřeby. Sami spotřebitelé, kteří v době covidu tvořili rekordní úspory v bankách, zase utrácejí s úvahou, že v dalších měsících budou ceny ještě vyšší. To navíc povede z jejich strany k tlaku na růst mezd, což muže roztočit mzdovou a inflační spirálu,“ uvedl Skopeček. Náročný úkol a hlavní odpovědnost podle něj mají před sebou Česká národní banka (ČNB) i vláda.
Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) by v boji s inflací mohlo pomoct i vyšší zdanění energetických firem. Stát by tak mohl získat prostředky, kterými by mohl kompenzovat nárůst ceny energií.
„Já si myslím, že je zcela legitimní, a vidíme to i u konzervativních vlád, třeba ve Velké Británii, řešit i příjmovou stránku rozpočtu. Nemyslím si, že je divné se bavit o vyšším zdanění, když vrostly ceny energií a energetické společnosti mají výrazně vyšší zisky, aniž by musely vynaložit nějaké zvláštní investice infrastrukturní. Británie zavedla dočasné zvýšení zdanění energetických firem, aby se ty peníze vrátily zpátky do systému. A tímto směrem bychom se měli vydávat asi i my,“ uvedl Bartoš pro ČTK.
Bývalá ministryně financí a nyní šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová na twitteru upozornila na rychle rostoucí ceny potravin. Na 64,6 procenta zrychlil v květnu růst cen u mouky, na 42,1 procenta u polotučného trvanlivého mléka, na 33,8 procenta u vajec a na 51,9 procenta u másla. „Státy EU dávno pomáhají snižováním DPH a zastropováním cen. Jen (ministr zemědělství) Zdeněk Nekula čeká, až skončí válka,“ napsala.
Podle předsedy hnutí ANO Andreje Babiše je inflace způsobená externími vlivy, vysokými cenami ropy, plynu, válkou na Ukrajině, emisními povolenkami a jde také o důsledek přerušení dodavatelských řetězců při covidu. Vzhledem k vysokým spotřebitelským cenám podle něj stát získává více peněz, které by měl vrátit lidem. Babiš kritizoval vládu, že nepomáhá lidem a že se vymlouvá na předchozí kabinet. Nesouhlasí ani s politikou ČNB, která dosud zvýšila základní úrokovou sazbu na 5,75 procenta, a podle analytiků se dá očekávat v červnu další navýšení. „Mladé rodiny mohou zapomenout na hypotéky,“ řekl dále Babiš. Menší podniky, které nemají úvěry v eurech, pak podle něj nebudou konkurenceschopné.
„Je patrné, že vláda od začátku roku situaci hrubě podcenila. Žila mylně v předvolební rétorice a vsadila v inflaci na kartu ČNB, která vsadila na poptávkovou inflaci a zvyšování úroků navzdory varování řady ekonomů, že jde o inflaci nákladovou,“ prohlásil místopředseda sněmovny a hnutí ANO Karel Havlíček. Kabinet podle něj musí uvolnit trh práce a okamžitě udělat plošná opatření pro ztlumení cen energií a pohonných hmot. „Ideálně přes snížení poplatku za obnovitelné zdroje energie a daní,“ dodal.