Ozbrojené síly Ukrajiny se ve svém odporu vůči ruské agresi neobejdou bez západní podpory. FOTO: Ukrajinská armáda/Velení ozbrojených sil Jih (se souhlasem)
FOTO: Ukrajinská armáda/Velení ozbrojených sil Jih (se souhlasem)
NÁZOR / Pokud je válka na Ukrajině existenční válkou Evropy, měli bychom ji také tak vést. V době, kdy si připomínáme dva roky od chvíle, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi proti tomuto státu, se nabízí otázka: děláme dost pro to, abychom ji vyhráli? Ne, potřebujeme a musíme udělat více. Nejen zvýšením naší pomoci Kyjevu, ale také přípravou plánu na vítězství Ukrajiny.
Světová pomoc Západu sice zatím pomohla Ukrajině válku neprohrát, ale k jejímu vítězství je třeba více. Evropská unie sice v posledních dvou letech projevila nebývalou podporu a jednotu, ale v loňském roce vydala na vojenskou pomoc Ukrajině pouze 0,1 % svého celkového HDP. Přesto jsou ekonomiky EU a USA dohromady 25krát větší z hlediska HDP než ruská ekonomika. Pokud jsme tak ekonomicky silní a říkáme, že podporujeme Ukrajinu, aby vyhrála válku, proč se tak neděje?
Ukazuje se, že podle oficiálních údajů Rusko v loňském roce vynaložilo na vojenské operace více než 100 miliard eur. Ukrajinská strana se vší pomocí utratila pouze 80 miliard eur. Čísla hovoří sama za sebe: navzdory naší ekonomické síle se nám nepodařilo mobilizovat naše hospodářství na úroveň potřebnou pro vítězství. Jedním z důvodů je to, že naše vojenská podpora probíhá na individuální, dobrovolné bázi členských států. Musíme proto udělat více a jednat společně.
Pomalá pomoc
Individuální rozhodnutí členských států EU by měla být nahrazena kolektivní politickou vůlí a skutečným plánem EU na vítězství Ukrajiny, který by pokrýval všechny její potřeby, nejen munici. Plán by navíc měl obsahovat závazek každého členského státu poskytnout Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 0,25 % HDP – to by Ukrajině stačilo k vítězství.
Kritická doba si žádá odvážná rozhodnutí a neponechává prostor pro váhání. Před dvěma lety jen málokdo věřil, že Ukrajina může zvítězit a zastavit Rusy před vstupem do Kyjeva. Ale stalo se. Málokdo také věřil, že členství Ukrajiny v EU a NATO je vůbec možné. Nedávná rozhodnutí zahájit s Ukrajinou přístupová jednání do EU a počítat s jejím členstvím v NATO však svědčí o opaku.
Evropská lidová strana se nikdy nevyhýbala obraně suverénní státnosti Ukrajiny a podpoře jejích legitimních demokratických a euroatlantických aspirací. Ještě před rokem 2022 jsme prosazovali ne tak samozřejmá rozhodnutí, jako je zastavení plynovodu Nord Stream, uvalení embarga na dodávky plynu a ropy z Ruska a uvalení sankcí na zbraně vyrobené v Rusku.
Finanční balíček na pomoc Ukrajině
Úspěšně jsme je prosazovali a učinili z nich evropská rozhodnutí. Nedávné přijetí nástroje pro Ukrajinu – balíčku pomoci ve výši 50 miliard eur – bylo posledním z našich snah. Přestože je to jen kapka v moři potřeb, zejména v kontextu současných debat v USA, pevně věříme, že pomůže Ukrajině stát se stabilní demokratickou zemí na cestě do EU.
Deset let po zahájení ruské invaze a dva roky po jejím otevřeném vojenském útoku se nacházíme v bodě zlomu. Pokud jde o vojenskou, finanční a politickou podporu, je třeba zachovat široký demokratický konsensus. Bude to snazší, pokud pochopíme, že Ukrajina nepotřebuje jen nás, ale i my potřebujeme Ukrajinu.
A to jak v EU, tak v NATO, aby se stala silnější a zaplnila mezeru v bezpečnostní úrovni EU. Musíme pochopit, že nárazníkové zóny, které zůstaly od roku 1992, vyvolaly tuto válku, a že v nové geopolitické krajině by pro podobná místa neměl být prostor.
Jsme ve válce hybridní
Musíme také pochopit, že zatímco Ukrajina vede tuto velmi konkrétní konvenční válku na bojišti, my vedeme také válku hybridní. Ta začala před rokem 2022, ale jen málokdo si uvědomoval, co Rusko dělá. Musíme udělat více, abychom zabránili Putinovu režimu používat demokratické prostředky k boji proti našim demokraciím.
Vzhledem k tomu, že vstupujeme do třetího roku otevřené války v Evropě, čekají nás velmi těžké časy. Všichni musíme pochopit, že čas pro sebeuspokojení skončil. Jediným způsobem, jak dosáhnout dlouhodobé bezpečnosti celého evropského kontinentu, je investovat do vítězství Ukrajiny již nyní. Všichni bojujeme v existenční válce, a pokud si chceme zachovat svobodu, které jsme si dosud užívali, musíme udělat více.
Autoři: místopředsedkyně Podvýboru pro bezpečnost a obranu Rasa Juknevičienė, člen Výboru pro zahraniční věci (AFET) Tomáš Zdechovský a šéf neformální parlamentní skupiny Jednotní pro Ukrajinu Andrius Kubilius
