Situace kolem původně zadrženého a o den později odvysílaného pořadu Show Jana Krause je dalším střípkem skandálních událostí, provázejících letošní oslavy 28. října. Pokud však jeden z účastníků této partie, významný spolupracovník Andreje Babiše, Jan Macháček, hovoří o cenzuře na Primě a o návratu k normalizaci, je to špatný vtip nebo chucpe.
Letošní oslavy státního svátku provázela celá řada ostudných příběhů a melodramat. Po bezprecedentní pročínské deklaraci v podání čtveřice Zeman, Sobotka, Štěch a Hamáček následovala trapná blamáž s neudělením státního vyznamenání Jiřímu Bradymu. Ten se však následně dočkal takových poct, jako nikdo před ním, protože arogance a lhavost hradního aparátu překročila všechny meze.
[ctete]82816[/ctete]
Pochybnosti kolem cenzury na Primě
Seriál podivných příhod pokračoval stopem odvysílání pořadu Show Jana Krause, kde kromě Daniela Hermana a Jiřího Bradyho vystoupilo v úvodu několik desítek hostů, kritizujících prezidenta Miloše Zemana. Po silném mediálním tlaku vedení Primy povolilo a pořad byl odvysílán o den později, nikoli však v plném rozsahu.
Okamžitě se objevily vážné pochybnosti, zda přitom nedošlo k zaranžování této akce lidmi z okolí Andreje Babiše, který tak mohl dát Zemanovi najevo, že jeho znovuzvolení nemusí být až tak jisté, jak do této doby vypadalo. Ostatně v téže době majitel Agrofertu už poněkolikáté vypustil do éteru, že by si na Hradě nejraději představoval Martina Stropnického.
To však nic nemění na tom, že se Miloši Zemanovi a jeho patologickému okolí podařilo v krátké době znovu vybudit emoce poloviny národa sérií kontroverzních kroků, a účast většiny účinkujících v této show lze považovat za spontánní projev znechucení z hradní politiky. To se ostatně nese dál organizací mohutné demonstrace na Staroměstském náměstí a „týdnů občanského neklidu“, které zaštiťuje řada významných umělců.
Babišův dvorní politruk
V mediálním šumu však nesmí zapadnout, že v úvodu show Jana Krause mezi pozvanými veřejně činnými osobami, umělci a bývalými disidenty vystoupil Jan Macháček, předseda správní rady Institutu pro politiku a společnost. V tomto think-tanku hnutí ANO působí v roli Babišova dvorního politruka.
„Myslím si, že bychom si mohli dát k státnímu svátku závazek, že každý přesvědčíme aspoň jednoho, nejlépe dva Zemanovy voliče, aby ho už příště nevolili,“ prohlásil Macháček v pořadu, kde se kriticky vůči prezidentovi vyjádřila zhruba třetina přítomných hostů. A byl to i Macháček, který následně v médiích vehementně upozorňoval na údajně prozemanovskou cenzuru televize Prima.
„Tohle je do značné míry politicko-satirický pořad, a tak je i vysílán,“ řekl Macháček v rozhovoru pro Babišův server Lidovky.cz, den po neodvysílání Krausovy show. „Kdybychom nesměli kritizovat politiky, tak bychom byli zpátky v normalizaci.“
Pozoruhodné je, že to říká právě zaměstnanec Agrofertu publikující v Babišových médiích, která zrovna nepřekypují kritikou kroků svého majitele. Naopak pilně makají v jeho zájmu, často proti jeho konkurentům. „Máme snad svobodu slova a každý si tam může říkat, co chce,“ tvrdil Macháček. Naznačoval, že za cenzurou show mohou být vazby prezidenta na spolumajitele komerční televize.
Že to se svobodou slova u Krausů nebude tak žhavé, svědčí vyškrtnutí vystoupení herečky Báry Štěpánové, která se jediná zmínila i o Babišovi. „Bylo kdysi takové heslo: Republiku si rozvracet nedáme. Tak prosím pěkně: Naši zemi si ukrást nedáme. Ani tím monstrem na Hradě, ani tím pánem ze Slovenska,“ řekla Štěpánová, aby jí následně dramaturgie pořadu oznámila, že se už do televizní stopáže nevejde.
Směšné na této kauze je, že se spekuluje nejen o tom, že má u vedení Primy dobré slovo prezident Miloš Zeman, ale i Andrej Babiš.
Pověstné jsou už nedělní Partie Miloše Zemana s Tomášem Hauptvogelem, které svým aranžmá a servilností moderátora připomínají hovory důkladně prověřeného komunistického redaktora Oldřicha Vejvody s Gustávem Husákem. Na druhou stranu se loni stal obchodním ředitelem Primy Ladislav Dianiška, nějaký čas pracující v holdingu Agrofert. A zpravodajství Primy je velmi vstřícné vůči oběma politikům.
Z chartisty aparátčíkem hnutí ANO
Angažmá Jana Macháčka a čelného Babišova agitátora Jana Krause nemůže zpochybnit spontánní aktivity části umělců a veřejnosti, otrávených Hradem, ale současně odhaluje možné postranní úmysly Babišova aparátu. Poštvat veřejnost na Miloše Zemana a odklonit pozornost od oligarchy, aby měl „klid na práci“. To je nezbytné vzít v úvahu, neznamená to však, že si prezident pozornost za svoji koncentrovanou nestoudnost nezasluhuje.
Samotný Jan Macháček je typickým příkladem aparátčíka, který ze signatáře Charty 77 prošel obdivuhodným vývojem a rozšířil řady těch, které si oligarcha velmi snadno koupil. Názory přitom měnil jen částečně.
Měsíc po parlamentních volbách v roce 2013 prohlásil, že je „lepší babišizace nežli zemanizace“ státu. Reagoval tak tehdy na anketní otázku Respektu, jestli je rizikem, že jeden z šéfů stran jednajících o vládní koalici vlastní dva z největších celostátních deníků.
Přesto tehdy ještě jisté riziko ve vlastnictví médií politikem spatřoval. Ale jak vzápětí dodal: „Na závěr upřímně přiznávám, že luxus napsat tento kritický názor si dovoluji mít pouze proto, že nemám s mediální skupinou patřící pod Agrofert nic společného. Jako novinář zaměstnaný ve skupině Mafra bych ze sebe tohle asi nevymáčkl (ani dobrovolně, ani s pistolí na spánku), takže ty obavy z autocenzury v obou směrech chápu.“
Tyto Macháčkovy zábrany povolily počátkem roku 2015, kdy přestoupil z Respektu do Lidových novin. „Myslím si, že v Lidových novinách pracuje hodně silných osobností, které se eventuálnímu tlaku nebo autocenzuře vzepřou,“ komentoval tehdy svůj přestup. Bylo to naivní přání, nebo jen cynické zdůvodnění názorového veletoče?
Návrat k normalizaci?
Macháčkův nástup do Babišova impéria vyvolal na mediální scéně rozruch. Stal se mimo jiné důvodem odchodu redaktorky Kateřiny Šafaříkové kvůli nesouhlasu s paralelním působením Jana Macháčka jako komentátora Lidových novin, a zároveň konzultanta šéfa hnutí ANO.
„Spojení rolí, které mají zůstat nespojené a nespojitelné – spolutvůrce politiky a nezávislého komentátora této politiky – považuji za zcela nepřekročitelný princip novinářské práce. Tady byl překročen a jeho překročení akceptováno.“ uvedla Šafaříková poté, kdy Macháček nastoupil do vedení Babišova institutu.
Je opravdu bizarní, když o hrozbě návratu k normalizaci hovoří jeden z pilířů Babišova servisního aparátu a zaměstnanec vydavatelství Mafra, které si oligarcha koupil proto, aby „o něm psalo pravdu“.
Jestli něco připomíná normalizaci, tak odhady účasti na největší demonstraci poslední doby na Staroměstském náměstí. Podle internetových médií na ni dorazilo několik stovek až několik tisíc lidí. Náměstí přitom bylo zcela zaplněno, podobně jako při koncertu před posledními parlamentními volbami. Tehdy se ovšem počet demonstrantů odhadoval na dvacet tisíc. V každém případě byl mítink na Staroměstském náměstí jasným signálem, že trpělivost části veřejnosti s obhroublým výkonem funkce prezidenta má svoje limity.
[ctete]82529[/ctete]
