Deník E15 přinesl zprávu, že finanční správa loni prominula firmám a podnikatelům „daně“ (ve skutečnosti daňové penále) ve výši 5,8 miliardy korun. To je téměř o dvě stě procent víc než loni. Co je ale skutečně zarážející, že 1,5 miliardy odpustila holdingu Agrofert. Existuje skandálnější příklad střetu zájmů?
Jde to zcela proti smyslu předvolební rétoriky Andreje Babiše, jak stát neumí nebo nechce vybírat daně. Nemluvě o tom, že ministerstvo financí navíc odpustilo úroky z prodlení či penále a exekuční náklady za dalších 5 miliard korun, tedy o 163 procent více než loni. V obou případech se jedná o nejvyšší částky od začátku ekonomické krize v roce 2008.
Proč krást, když stačí odpouštět?
O neúnosnosti těchto poměrů svědčí i reakce předsedy Senátu Milana Štěcha z koaliční sociální demokracie:
„Vzpomínám si na začátky jedné naší politické komety (jestli z ní bude hvězda, to se teprve ukáže). Vstupovala kdysi do politiky se silnými prohlášeními typu „všetci kradnú“. Což o to, korupce a daňové úniky jsou v České republice skutečně vážný problém. Jak proti nim ale účinně bojovat? Jak dosáhnout lepšího daňového výběru? … Aby se snížily daňové úniky, stačí firmám dlužné částky prostě odpustit a je vymalováno. Jistě je pouhá náhoda, že významný podíl z odpuštěné částky tvoří 1,48 miliardy, které na daních za minulý rok díky dobráctví finanční správy nemusely zaplatit firmy patřící do holdingu Agrofert. Proč krást, když stačí odpouštět?“
Pro Andreje Babiše je současná uprchlická krize, která překrývá dění na domácí scéně, skutečným požehnáním. Pod svícnem je největší tma a média jeví ještě méně než kdy jindy ochotu nastavovat česko-slovenskému oligarchovi kritické zrcadlo. Jeho působení ve vládě naopak zatemňuje perestrojkovské televizní zpravodajství, jak Česká republika kráčí ke šťastným zítřkům. Přitom už za rok může být vlivem vnějších i domácích okolností mnohem hůř.
[ctete]24378[/ctete]
Skandální střet zájmů
Pokud jsou pravdivé zprávy, že ministerstvo financí odpustilo Agrofertu čtvrtinu všech prominutých daní, je to skandál, který převyšuje všechny jeho dosavadní miliardové dotace a veřejné zakázky. Je to střet zájmů tak křišťálově čistý, že už čistší být nemůže.
Andrej Babiš tyto zprávy zatím nevyvrátil. Možná jen dosud neměl čas. Možná je momentálně příliš zaneprázdněný objížděním uprchlických detenčních středisek a trousením mouder, co měl kdo udělat, ačkoli do této doby jako člen vlády neudělal vůbec nic.
Možná je zaneprázdněný pokračující krizí na pražském magistrátu, kde se mu stále nedaří zchladit spor mezi Adrianou Krnáčovou a Radmilou Kleslovou. To se naposledy projevilo neúspěšným pokusem odvolat ředitele pražského dopravního podniku Jaroslava Ďuriše, ačkoli to Babiš po Krnáčové výslovně požadoval. Zdá se, že nemá Prahu až tak úplně pod kontrolou, což člověk jeho rozpoložení jistě nesnáší nejlépe.
V neposlední řadě může být zaneprázdněný i nekončící story „trafik“ spojovaných s hnutím ANO, protože „nejsou jako politici“. Naposledy s velkou nelibostí řešil informace, že syn prvního místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka působí jako místopředseda představenstva městské akciové společnosti Teplárny Brno. Tento problém zatím rovněž zůstává pod mediální clonou. Kdy probublá na povrch?
Babiš káže vodu, pije víno
Andrej Babiš by měl v každém případě zprávy o odpuštění dluhů Agrofertu potvrdit nebo vyvrátit. Snad je to jen špatný vtip. Protože jinak platí, že kdo mlčí, souhlasí.
Pokud je to pravda, je to o to neudržitelnější, že ministr financí hodlá šikanovat malé podnikatele a živnostníky zavedením elektronické evidence tržeb. Neustále vykládá o karuselových podvodech s DPH a že podnikatelé se změnám brání, protože kradou. Jeho farizejské kázání, jak je nutné platit daně bez výjimky, se tak stává neudržitelné. Nelze kázat vodu a pít víno.
Otázka, zda žijeme ve standardním demokratickém státě, se jeví na místě s přibývajícím časem stále naléhavěji. Co všechno bude současné vládní garnituře, a zvláště některým členům vlády, ještě procházet?
[ctete]25638[/ctete]
Nablýskaná karoserie korodujícího vozu
Zvenku vše vypadá díky mediálnímu „ohozu“ skvěle, jako nablýskaná karoserie nově pořízeného vozu. Teprve při bližším ohledání a po praktických jízdách v běžném provozu je zjevné, že vůz nejenže není nový a kapota je pod čerstvým lakem zkorodovaná, ale navíc trpí vážnými skrytými poruchami, které nelze opravit.
Jak na tuto situaci bude reagovat premiér Bohuslav Sobotka? Nejspíše nijak, protože sám má máslo na hlavě kvůli privatizaci OKD, za kterou osobně zodpovídal. Už nyní se nabízí naléhavá otázka: Když byla obviněna Vlasta Parkanová v analogické kauze CASA, dokonce s desetinásobně nižší vypočtenou potenciální škodou, proč nebyl obviněný také tehdejší ministr financí Sobotka? A jak je možné, že není k soudu dokonce přizván ani jako svědek? To je mimořádně podezřelé a cosi to vypovídá o chování policie a státního zastupitelství v nových poměrech.
Od Sobotky nelze očekávat nic. Média nefungují jako ve svobodných poměrech, i proto zprávu o dalších mimořádně sporných úlevách Agrofertu téměř nikdo nepřevzal. Od kolaborujících tzv. protikorupčních iniciativ nelze očekávat žádnou reakci. Žijí ve svém snovém světě změn paragrafů, které skutečné problémy současnosti neřeší.
Totéž platí o moralizujících pražských intelektuálech, kteří dnes tolik pozornosti věnují uprchlické otázce. Bylo by chvályhodné, kdyby aspoň desetinu této energie věnovali nebezpečnému fenoménu Babiš. Nebo si stále myslí, že je u nás vše v naprostém pořádku, a proto je nutné zabývat se „jen“ globálními problémy lidstva?
[ctete]24830[/ctete]
