„Udělali jsme chybu, že jsme byli moc vstřícní,“ komentuje dosavadní fiasko úvěrového programu COVID vicepremiér Karel Havlíček. Vystihl tak přístup státu k firmám poškozeným vládními restrikcemi. Vláda fabuluje o masivní pomoci, která v praxi většinou nepřichází, na rozdíl od kontrol a tvrdých sankcí. 

Dále čtěte

Neprůhledná hra kolem záchrany aerolinek Babišova podporovatele Šimáněho

Zatímco stovky tisíc malých firem a živnostníků bojují o přežití, vláda se rozhodla zachránit aerolinky Smartwings. Vlastní je Babišův dlouholetý…

Uběhly téměř dva měsíce od vyhlášení nouzového stavu, kdy Babišova vláda prudce zabrzdila ekonomiku sérií protipandemických nařízení a zákazů. Při jejím restartu si však počíná jako slon v porcelánu. Navzdory proklamacím, že stát už do její obnovy nalil 1,2 bilionu korun, je realita v jiné dimenzi. Vládní pomoc poškozeným firmám je v porovnání s vyspělým světem příliš komplikovaná, pomalá a hubená.

Desetina úspěšných žádostí o úvěr

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček je ovšem přesvědčený o pravém opaku. V rozhovoru pro portál Seznam Zprávy se ohradil proti kritice vlastního úvěrového programu COVID. Mnozí podnikatelé si stěžovali, že na úvěry nedosáhli a déle než měsíc čekali na vyrozumění, nebo se jej nedočkali vůbec.

„To je úvěr. To není bankomat. To není něco, kde se zavolá a dostane,“ bránil se ministr. Zároveň přiznal, že v první vlně programu COVID I prošla jen desetina žádostí. „Tady podle našeho názoru byla chyba, že jsme byli příliš vstřícní. My jsme vyhlásili COVID I jako bezúročný a s odkladem,“ dodal.

Přitom už tento program mnohé podnikatele odradil kvůli příliš složitým formulářům, ručení vlastním majetkem a podpisu ošemetné bianko směnky. Nakonec na něj dosáhly jen stovky žadatelů a o „vstřícnosti“ se nedá hovořit ani v nejbujnější fantazii.

V dalších vlnách úvěrů v programu COVID stát jen poskytne záruky ve výši 150 miliard korun na úvěry u komerčních bank v předpokládané výši 950 miliard. Bombasticky avizovaný bilion korun je tedy jen virtuální číslo. Kolik peněz z tohoto balíku vláda skutečně zaplatí, bude záviset na kondici zadlužených firem a jejich schopnosti splácet. Samotná vláda počítá se zhruba třetinou problematických úvěrů.

Není však jisté ani to, zda se mnozí podnikatelé vůbec k půjčkám dostanou. Už dnes je prakticky nemožné získat úvěry pro malé a střední podniky s nejistými vyhlídkami v nejohroženějších oborech (restaurace, cestovní ruch). Pro banky jsou příliš rizikovými klienty.

Tím se lišíme například od Švýcarska, kde úřady zjišťují hlavně výši loňského obratu zasažené firmy a nevyžadují přehršel detailních podmínek. Do několika hodin od podání žádosti pošlou žadateli peníze na překlenovací úvěr na účet.

Penalizace za odklad plateb

Mnozí podnikatelé a ekonomové se shodnou na tom, že by firmám v krizovém útlumu pomohlo přechodné odpuštění nebo snížení odvodů, které u nás patří k nejvyšším v Evropě.

Dále čtěte

Téměř 70 procent lidí nevěří vládě, že jim v současné krizi pomůže

Premiér Babiš se rád řídí průzkumy veřejného mínění, ale jen těmi, které dokáže využít k vlastní propagandě. Mezi ně jistě…

Vláda tyto výzvy částečně vyslyšela, jenže znovu po svém a špatně. Odvody se nemají promíjet, ale jejich platby za květen až červenec se odloží o tři měsíce. Firmy za tento „milodar“ navíc zaplatí penále, i když snížené. Odložení plateb ovšem není řešením problému, ale jen jeho posunutím v čase, stejně jako odklady plateb některých daní.

„V této situaci považuji za absurdní, aby stát od zaměstnavatelů místo pomoci vybíral za odklad pojistného na sociální zabezpečení ještě nějaké penále,“ reagoval prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. „Je naprosto iluzorní myslet si, že podnikatelé budou schopni po uvolnění opatření vydělávat více než doposud, aby byli schopni doplatit dlužné částky,“ dodal.

V této souvislosti je otazníkem, nakolik bere vláda vážně ekonomický tým NERV, který sama sestavila. Dlouhý patří mezi jeho členy. Chaotická a nekompetentní politika premiéra Babiše a jeho ministrů Havlíčka, Schillerové a dalších naznačuje, že jeho vznik byl míněn hlavně jako marketingová stafáž se zanedbatelným vlivem.

Peníze váznou, kontroly naopak

Vláda si pochvaluje program ANTIVIRUS, obdobu německého kurzarbeitu. Stát zaměstnavatelům uhradí část mezd zaměstnanců ohrožených propouštěním, pokud jsou schopni za ně zaplatit mzdové náklady předem a v plné výši. To se tedy netýká mnoha malých a středních firem, dnes s nulovými tržbami.

I program ANTIVIRUS brzdí pomalý výkon státní správy, když k 5. květnu bylo vyplaceno pouze 60 procent žádostí teprve za březen ve výši 1,9 miliardy korun. Příliš složitou byrokracii programu dokládá 70 procent žádostí vrácených kvůli nepřesně vyplněným údajům.

Je však alarmující, že firmy žádající o tyto příspěvky mohou očekávat právě se rozjíždějící stovky kontrol Úřadu práce. Jedná se o další pokračování úřední šikany pod heslem „všichni kradou“, která se nezastaví ani v době probíhající krize.

Likvidační pokuty

Z podobného soudku je přístup finančních úřadů, které i nyní zatěžují firmy stotisícovými nebo milionovými pokutami, často jen za formální prohřešky. Sankce, které by citelně zasáhly chod firmy i před nouzovým stavem, dnes mohou být likvidační.

„V každé krizové situaci je nutné, aby se změnilo rigidní chování úřadů a aby v některých oblastech byl stát mírnější či benevolentnější. Přesně to by potřebovali malí podnikatelé nyní, kdy nemají ani na provoz, a jakékoli sankce z minulosti, byť i oprávněné, pro ně mohou být fatální,“ reagoval na tuto praxi předseda Podnikatelských odborů Radomil Bábek pro web Businessinfo.

Navrhuje, aby vláda vyhlásila „generální pardon na sankce z administrativních pochybení“, podobně jako to činí během krizového stavu některé jiné země. U nás je však situace diametrálně odlišná.

Státní správa není schopna tisícům poškozených firem zajistit včasnou pomoc a výplatu slíbených peněz, ale nadmíru dokáže zmobilizovat dozorového úředního šimla. Stává se tak rizikovým faktorem pro další vývoj ekonomiky.