Jako esesák sloužil Hitlerovi, pak pomáhal Britům a skončil jako sovětský agent. Špion Heinz Felfe

Heinz Felfe prošel pozoruhodnou životní dráhou. Od Hitlerjugend přes dráhu příslušníka SS až po roli sovětského agenta v západním Německu. Na rozdíl od jiných agentů zemřel ve věku, který možná nemůžeme označit za požehnaný, ale jistě byl vysoký. Felfe patří k těm, kteří se, aspoň to tvrdí, k hnutí Adolfa Hitlera přidali z přesvědčení. Ze stejného přesvědčení pak sloužil Sovětskému svazu.

„Byl jsem přesvědčen, že Hitler dal německému lidu konečně to, co v neklidné době Výmarské republiky potřeboval: jasný cíl, přísný řád a disciplínu… V národně socialistickém hnutí jsem viděl sílu, která může Německo dovést k novému hospodářskému a politickému rozkvětu,“ cituje SS-Obersturmführera Heinze Felfeho a zpravodajského důstojníka Třetí říše článek na webu Russia Beyond.

Felfe se k nacistům přidal v roce 1931 jako teenager, několik let strávil v Hitlerjugend a pak se přihlásil do SS.

„My, příslušníci SS, jsme se cítili být elitou národa a jako takoví jsme byli povoláni naplnit grandiózní osud vedoucí úlohy německého národa, v nějž jsme pevně věřili. Nemohli jsme se cítit jinak,“ tvrdil Heinz Felfe.

Felfeho pozoruhodná kariéra v Úřadu VI (zahraniční rozvědka) Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA) byla umožněna jeho nasazením, pracovní morálkou, organizačními schopnostmi a právním vzděláním na univerzitě. Ve svých 25 letech, v roce 1943, byl pověřen vedením oddělení dohlížejícího na Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Mezi jeho podřízenými byli i jednotlivci zastávající vyšší hodnosti.

Jak víme z dokumentů, které zveřejnila CIA, jeho nadřízení o něm prohlásili, že má dobré schopnosti (mluvil plynně anglicky) a silnou pracovní morálku. A podle jedné zprávy SS „nebylo pochyb o jeho politické spolehlivosti“. Na druhou stranu měl Felfe egoistické sklony, často prohlašoval, že je předurčen k větší odpovědnosti. Po válce v červenci 1945 na rovinu řekl svým britským věznitelům v Nizozemí, že byl „horlivým nacistou“.

V posledních dnech Třetí říše se Obersturmführer Felfe neúspěšně pokusil SS opustit a chtěl si zajistit přeložení k Wehrmachtu, ale nevyšlo to. Po zhroucení Německa byl Felfe v květnu 1945 zadržen britskými silami a pak držen rok a půl ve vazbě. Nebyly ale žádné důkazy o jeho účasti na válečných zločinech, a tak byl v roce 1946 propuštěn.

V letech 1947 až 1950 pracoval Felfe pro britskou zpravodajskou službu a informoval o aktivitách komunistické strany v oblasti Kolína nad Rýnem. Britové Felfeho propustili na základě důvodného podezření, že pracuje také pro Sověty. Pozdější výpovědi sovětských přeběhlíků a Felfeho vlastních kolegů pro CIA naznačovaly, že Sověti po válce systematicky najímali bývalé důstojníky SS pro zpravodajské účely a využívali jejich kriminální záznamy proti nim k dalšímu ovlivňování.

Zpráva CIA z roku 1969 uvádí: „Lidé, jako byl Heinz Felfe, byli Sovětským svazem vyhledáváni nikoli náhodně, ale výsledkem dobře zacílené a propracované náborové kampaně, která byla řízena proti bývalým policejním a zpravodajským důstojníkům nacistické říše. Tato teze byla jednoduchá…. Někteří z těchto lidí by mohli být náchylní k sovětskému přístupu z důvodu obecných sympatií. Jiní, jako například bývalí příslušníci elitní gardy (SS) a příslušníci Bezpečnostní služby (SD), z nichž mnozí byli válečnými zločinci, se mohli prosadit jen díky tomu, že skrývali svou minulost, která je kdysi zařadila mezi elity, a byli by zranitelní vůči vydírání.“

To je třeba vzít v úvahu, když Felfe své motivy sám pak vysvětloval jako idealistické. Mohlo na tom ale něco být. Žil v západním Německu a často navštěvoval sovětskou okupační zónu, včetně rodných Drážďan, kde žila jeho matka.

„Když jsem stál před troskami svého rodného města, považoval jsem za symbolické, že angloamerické bombardéry nesmyslně zničily Drážďany, zatímco sovětští vojáci po 8. květnu 1945 zásobovali a rozdávali Berlíňanům potraviny,“ napsal ve svých pamětech. „Bylo mi jasné, že nové, tedy mírové a demokratické Německo lze vybudovat pouze prostřednictvím loajální a přátelské spolupráce se Sovětským svazem, že budoucnost Německa leží pouze na východě a že k tomu chci přispět.“

V roce 1951 zvláštní služby SSSR navázaly s Felfem kontakt a on souhlasil se spoluprací.

Felfe byl sovětským agentem od roku 1951 až do svého zatčení západoněmeckými úřady v roce 1961. Podle zpráv CIA podezření existovalo několik let. Kontrarozvědka americké armády (CIC) zaznamenala Felfeho pochybnou roli vůdce „kliky SD“ v Gehlenově organizaci již v roce 1953; v roce 1954 se CIC dozvěděla, že pravděpodobně vynáší informace Sovětům, a v roce 1955 CIC konstatovala, že „podezření, že Heinz Felfe a klika SD … jsou ‚nepřátelé‘, neustále roste“.

Kromě indicií od sovětských přeběhlíků a informací opožděně získaných od CIC si CIA všimla, že si Felfe žije poněkud na vysoké noze a lépe než většina lidí v jeho platové třídě a často vyjadřoval svým americkým kontaktům hořkost nad zničením Drážďan a netrpělivost s „rozbředlými způsoby demokracie“. Vyskytly se také pochyby ohledně Felfeho loajality, ale Felfe měl důvěru samotného Reinharda Gehlena.

Na sovětské straně tomu bylo naopak. „Překvapila mě vysoká důvěra, kterou ve mě sovětská strana vkládala,“ vzpomínal. „Vždyť jsem byl vojákem SS a pracoval jsem pro fašistickou rozvědku. Když jsem se na to mnohem později zeptal, bylo mi řečeno: ‚Proč vás to překvapuje? O vašem minulém životě jsme věděli. A uvědomili jsme si, že bychom si s vámi mohli rozumět.'“

Felfe pracoval jako zaměstnanec na Spolkovém ministerstvu pro celoněmecké záležitosti, kde se zabýval záležitostmi týkajícími se uprchlíků, a členem Gehlen Organization, zpravodajské agentury, která byla zřízena v západním Německu, se stal na pokyn Moskvy. Organizace pod vedením Reinharda Gehlena, bývalého generála Wehrmachtu, byla pod kontrolou CIA a aktivně se snažila rekrutovat bývalé zpravodajské agenty z Třetí říše. Organizace najímala bývalé důstojníky SS bez řádné prověrky a své chyby ještě prohlubovala nedostatečným zabezpečením, takže když v ní působil sovětský agent, mohl podávat informace nepříteli po celé desetiletí.

Když organizace prošla v roce 1956 reorganizací, byla transformována na Spolkovou zpravodajskou službu BND. V rámci této nové struktury Felfe rychle nastoupil na pozici vedoucího oddělení kontrarozvědky odpovědného za operace týkající se SSSR a socialistických národů. Jeho role v podstatě zahrnovala řízení operací proti samotným entitám, u kterých byl zaměstnán.

„Výsledkem mé kontrašpionážní práce v BND bylo, že jsem mohl sovětské rozvědce dodávat informace o záměrech této služby,“ vzpomínal Heinz Felfe. „Včas jsme identifikovali nebezpečné akce BND a díky tomu, že jsem zastával funkci, kterou jsem zastával, jsem pomáhal zajišťovat aktivní opatření proti nim.“

Takto mohl svým novým šéfům v Moskvě prozradit, že v sovětské obchodní misi v Kolíně nad Rýnem bylo umístěno odposlouchávací zařízení, a také pokusy naverbovat zaměstnance mise. Varoval také před plánovaným zatýkáním sovětských zpravodajských pracovníků v západním Německu, takže mohli včas zmizet. Dostával se také k tajným dokumentům. Celkem se v letech 1951 až 1961 Felfe dostal k více než 15 tisícům fotokopií tajných dokumentů a zjistil jména 94 západoněmeckých špionů působících v zemích socialistického bloku.

Nakonec se bývalý esesman a sovětský agent stal obětí svého vlastního úspěchu. Za celých deset let sovětská rozvědka v západním Německu neutrpěla jediný vážný neúspěch, a tak se šéfové BND rozhodli provést prověrku. Výsledkem bylo, že byl dne 6. listopadu 1961 Heinz Felfe zatčen. Odmítl spolupracovat a byl odsouzen ke 14 letům vězení. Rozsudek krom jeho schopností a inteligence zmiňuje i jeho „naprostou absenci svědomí“.

Nakonec měl štěstí, které každý špion nemá, byl dne 17. února 1969 vyměněn za 21 vězňů NDR podezřelých ze špionáže. Pak nějakou dobu pracoval v Moskvě v KGB a nakonec se usadil v Berlíně, kde se zabýval kriminalistikou a psaním pamětí.

Sovětský svaz Heinze Felfeho vyznamenal řády Rudého praporu a Rudé hvězdy. Dne 18. března 2008, nedlouho před svou smrtí, obdržel špion blahopřání k 90. narozeninám od ruské Federální bezpečnostní služby.