Předsednictvo Rady Českého rozhlasu se na svém posledním zasedání nemělo k tomu, aby na pořad jednání zařadilo exces Vítězslava Jandáka. Povšimli si toho v Echu 24 a Aktuálně.cz.
Jandáka na konci dubna tak rozhořčily výroky známého hudebního publicisty Jiřího Černého, že se na schůzi Rady nechal slyšet: „Já bych se chtěl připojit tady k Honzovi, ne že bych si stěžoval, protože když chceš od vola srnčí, tak seš vůl sám, jak říkala moje máma. Já přece nemůžu od paní Machalický čekat něco chytrýho a inteligentního, nebo vod pana Šídla, vod těchle vodpadů. Nejde to, tak prostě to vedle mě volně prochází, ale vůbec by se veřejnoprávní rozhlas měl zajímat jednou věcí. Mluví tyto skupiny, skupinky, oni řvou strašně nahlas, mluví o tom, že je tu nenávist a rozdělená společnost. Bohužel oni rozdělujou tu společnost. Vy jste tady jmenovali pana Černého. Já jsem nikdy pana Černého neviděl, já jsem kdysi zaznamenal, jak se velice gentlemansky rozešel se svou první manželkou, a tento člověk o mně napíše, že jsem kreatura a dostal ho z rozhlasu. Prosím vás, já ho neznám. Já jsem se ptal, jestli ho mám zažalovat, nebo něco. Ne, až ho potkám, tak mu ji fláknu. To říkám do záznamu. Protože mě urazil absolutně. Ale proč jsou lidé, kteří mají možná jiné myšlení, neustále v této zemi napadáni. Vod lidí, vo který bych si nevopřel boty.“
Připomeňme, že Černému je třiaosmdesát a je ve svém oboru legenda. Jandák je taky tak trochu legenda, ale v poněkud jiném smyslu.
Zatím se zdá, že Rada je v klidu. Jediný, komu Jandákovy nehorázné výroky vadily, je místopředseda Jiří Vejvoda. Ostatní to zřejmě pokládají za normální a Jandákovu soukromou věc. Jenže není. Ten člověk má veřejnou funkci a měl by okamžitě skočit. Chce se snad jeho držením na místě naznačit, že je nenahraditelný? Tak zle na tom snad ještě nejsme.
Důvody pro odvolání by se našly. Zákon o Českém rozhlasu mimo jiné říká: „Poslanecká sněmovna člena Rady z funkce odvolá, narušil-li závažným způsobem důstojnost funkce člena Rady nebo dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce člena Rady.“
Jestli toto nenarušilo závažným způsobem důstojnost člena Rady, bylo by zajímavé vědět, čeho bychom se asi tak ještě měli dočkat, aby k tomu narušení došlo.
Poslanci se ale zatím také moc nepřetrhli. Vlastně vůbec. Miroslava Němcová, místopředsedkyně volebního výboru, pod který spadají záležitosti médií, řekla pro Aktuálně.cz: „Budu chtít, aby na program schůze byl zařazen bod ‚jednání Rady ČRo – výroky radního Jandáka.“ Tak uvidíme.
Místo aby Jandák pronesl něco ve smyslu, že on už je takový zemitý a omluvil se, spustil další palbu a vydal prohlášení pro Parlamentní listy. Tam například vykládá: „Závěrem ještě připomenu, o čem byl můj krátký a prokletý monolog na rozhlasové radě. Každý, koho žabomyší inkviziční křížové cesty ušlechtilých lidí zajímají, by si ho měl poslechnout. Je o tom, že křičící a agresivní menšina už delší dobu u voleb prohrává s mlčící většinou (vlastním národem). Zatím to vždycky nějak okecá. Svede to na hloupé české voliče: burany, primitivy, senilní důchodce, nevzdělance. Mám však předtuchu, že brzy už to projede definitivně. Ten strašlivý český národ jich totiž má plné zuby. Krasoduchové, končíme.“
Nejlepší by bylo, kdyby skončil on. Zřejmě si ale máme na tuto podúroveň zvyknout. Normálním lidem se na to ale zvyká těžko.
