Prezident Miloš Zeman setrvale jako možného kandidáta na hlavu státu vyzdvihuje předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středulu, který by podle něho byl jedním z nejsilnějších prezidentských uchazečů. Poslední volební model agentury Median pro prezidentskou volbu Středulovi přisoudil čtvrté místo s pěti procenty společně s bývalou rektorkou Mendelovy univerzity v Brně Danuší Nerudovou a miliardářem a matematikem Karlem Janečkem. Co prezident Zeman svou podporou odborového předáka sleduje? A může se Středula stát jedním ze dvou favoritů volebního klání, kteří se probojují do druhého kola?
O prezidentské kandidatuře Josefa Středuly se hovoří již dlouho. On sám se zatím nerozhodl, zda se bude o post prezidenta republiky ucházet. Už teď ho ale agentura Median zařadila mezi šestici potenciálních prezidentských kandidátů, kteří by obdrželi největší voličskou podporu. Na prvním místě se tak ocitl Andrej Babiš s 25 procenty, na druhém generál ve výslužbě Petr Pavel s 20 procenty a na třetím senátor Pavel Fischer se 7,5 procenty. Podobně si Středula vede také podle bookmakerů. Fortuna má na něj aktuálně vypsaný šestý nejlepší kurz a Tipsport dokonce čtvrtý.
Jako výchozí bod se to sice nemusí zdát úplně špatné, není ovšem jasné, proč by jeho preference měly dále růst. Problém aktuálních průzkumů spočívá v tom, že polovina respondentů, která se plánuje voleb zúčastnit, stále ještě není rozhodnuta, koho bude volit.
Středula navzdory tomu, že je v čele odborů už od roku 2014, je například oproti Andreji Babišovi nesrovnatelně méně známý. Navíc levicově zaměřených voličů, které by mohl oslovit a pro které je zároveň nepřijatelný šéf hnutí ANO, není zase tolik. A proč by měl dát odborářskému bossovi svůj hlas někdo jiný než ten, kdo se nachází nalevo, není už vůbec zřejmé.
Miloš Zeman na sobotním sjezdu ČMKOS ve svém projevu prohlásil: „Zcela závěrem bych chtěl poprosit delegáty tohoto sjezdu, aby přemluvili svého předsedu, aby kandidoval na funkci prezidenta republiky. Skuteční kandidáti musí být přemlouváni. Ta sbírka podivných existencí, která se teď hlásí, že chce být prezident, aniž by měla silný životní příběh, čest výjimkám, musí být podle mého názoru kompenzována několika, nikoli jedinou, silnými osobnostmi, mezi nimiž si volič, občan může vybrat, jako, promiň mi to neuctivé přirovnání, si vybíráme bonbóny z bonboniéry. Je možné, že některý bonbón bude otrávený, ale to už je riziko podnikání. Já věřím, Pepo, že tuto výzvu přijmeš a budeš jedním z nejsilnějších kandidátů v lednové prezidentské volbě.“
O tom, jestli je Josef Středula silná osobnost se silným příběhem, bude muset přesvědčit veřejnost v průběhu předvolební kampaně, pokud se skutečně rozhodne na Pražský hrad kandidovat. O něco zajímavější však je, jaký je celkový postoj prezidenta Zemana k volbě jeho nástupce.
Bezvýhradná a exkluzivní podpora
Zatím se zdá, že i kdyby se ve volebním klání o prezidentský úřad ucházel šéf hnutí ANO Andrej Babiš, bezvýhradnou a exkluzivní podporu Miloše Zemana pravděpodobně nezíská. V tuto chvíli hlava státu říká, že bude uvažovat o několika kandidátech, mezi kterými je i Středula.
V nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News to prezident rozvedl: „Říkal jsem, že bych uvítal, kdyby kandidovala, a ona kandiduje, Alena Vitásková, jsem zvědav, jak se rozhodne například Vladimír Dlouhý. Považuji za nepochybné, že bude kandidovat Andrej Babiš, a potom je tam ta sbírka podivných existencí, které nikdo ke kandidatuře nevyzývá, ale zato se pilně hlásí sami.“
Bývalý premiér Babiš se tak stal jedním z řady kandidátů, o kterých Zeman hovoří. Lze to chápat jako jistou škodolibost a mstu za to, že šéf hnutí ANO nepřijal Zemanovo jmenování předsedou vlády po loňských sněmovních volbách. V uvedeném rozhovoru pak Miloš Zeman vysloveně zmínil, že v době, kdy byl nemocný, mohl mít Andrej Babiš trochu větší porozumění pro jeho zdravotní stav.
Být jmenován vedle někdejší předsedkyně Energetického úřadu Vitáskové, prezidenta Hospodářské komory Dlouhého a Středuly je tak svého druhu potupa, protože Andrej Babiš dnes nad všemi možnými kandidáty a kandidátkami, snad s výjimkou Petra Pavla, ční, ať už svými šancemi na zvolení hlavou státu, svou známostí, tím, že má za sebou politické uskupení s největším zastoupením v dolní komoře parlamentu a v neposlední řadě samozřejmě i marketingovou mašinérií, kterou má k dispozici.
Přeceňování Josefa Středuly
V takový moment říct, že je tady výše zmíněná skupina silných kandidátů, případně těžkých vah, jak to opakovaně prezident Zeman dělá, a postavit jim tak bývalého předsedu vlády Babiše naroveň, ve skutečnosti není nic jiného než vysmívání se mu.
Pozoruhodné je, že se přesto můžeme setkat i s dost výrazným přeceňováním Josefa Středuly a jeho šancí stát se příštím prezidentem. Snad největší můžeme nalézt na Info.cz v komentáři Martina Schmarcze, který svého času působil jako poradce premiérů Mirka Topolánka a Jana Fischera. Schmarcz šéfa ČMKOS označuje za „třetí sílu“ vedle těžkých vah, kterými jsou Andrej Babiš a kandidát, s nímž přijde Petr Fiala a spol. Dokonce tvrdí, že pokud Středula bude kandidovat, „vnese do prezidentské volby ideologii a tím změní hru“.
To jsou silná slova, za kterými můžeme číst, že přání je otcem myšlenky. Pokud v prezidentském klání bude vedle sebe Babišův levicový populismus a Středulovy o dost autentičtější levicové postoje, kvalitativně je to jistě velký rozdíl, hru to ale změní jen těžko. To by opravdu musel Josef Středula předsedovi hnutí ANO sebrat skutečně značné množství voličů, což si lze obtížně představit i v případě, že by mu maximálním možným způsobem pomáhal Miloš Zeman.
Teze o „třetí síle“ je zajímavá také v tom, že zcela opomíjí Petra Pavla. Je sice pravda, že je stále ještě dost času na to, aby se jeho preference výrazným způsobem propadly, přesto jeho vynechání a silné přecenění Středuly bije do očí. Náskok, který Pavel má, by odborový předák mohl dohnat, pro svou prezidentskou kampaň by však musel získat silné zázemí, a to nejen finanční, a tak daleko Miloš Zeman a jeho okolí asi nepůjde; a sám Středula by se toho ve svůj prospěch měl vyvarovat, kdyby to náhodou hrozilo. Kdo jiný by mu ho ale mohl poskytnout? Sociální demokraté? Nebo snad Strana zelených? To sotva.